Článek
„Většinu obrazů v části věnované 19. století neměli návštěvníci dosud možnost vidět, protože byly skryté v depozitářích,“ uvedl ředitel muzea Zbyněk Šolc. Cílem expozice je ukázat Brňanům, s jakými díly se obyvatelé města setkávali v 16. až 19. století v měšťanských domácnostech, chrámech i později na výstavách a jak se umění v Brně za Habsburků vyvíjelo.
Období před třicetiletou válkou dokumentuje soubor měšťanských obrazových epitafů. Jde o díla, která připomínala konkrétní zemřelé obyvatele města. Barokní umění reprezentují sochy největšího brněnského sochaře 18. století Ondřeje Schweigla. Epitafy a sochy před regotizací v 70. letech 19. století zdobily kostel svatého Jakuba.
Část expozice věnovaná 19. století přináší díla vídeňských malířů, s nimiž se setkávali i tehdejší návštěvníci brněnských výstav. Vedle nich visí díla předních moravských malířů, kteří se prosadili i za hranicemi své země, stejně jako umělců, kteří žili a tvořili v Brně a okolí.
„V mezinárodním měřítku asi nejslavnější umělecká jména představují autoři dvou poměrně nenápadných malých obrazů, které v expozici visí vedle sebe,“ uvedl kurátor Robert Janás. Prvním z nich je Theodor Hörmann, jeden z iniciátorů vzniku Vídeňské secese. „Jejího založení se sice nedožil, ale i Gustav Klimt ho vnímal jako svého ideového předchůdce,“ řekl Janás. Vídeňská secese jako spolek šířila na přelomu 19. a 20. století nový styl, kterému se v češtině říká secesní.
Dalším významným jménem je Tina Blauová-Langová. Patřila k nemnoha vídeňským malířkám, jimž se podařilo prosadit v uměleckém světě, ovládaném tehdy muži.
Nová expozice bude přístupná od čtvrtka. Základní vstupné do stálých muzejních expozic na hradě činí 140 korun, snížené 85 korun.
