Hlavní obsah

Umělci z Kraví hory vytvořili petici proti rozšíření parku. Má přes 700 podpisů

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

9. 8. 21:03

Umělci využívající budovy v bývalém vojenském areálu na Kraví hoře v Brně napsali petici proti rozšíření parku za deset milionů korun, které navrhlo vedení hvězdárny a planetária. Petice má přes 700 podpisů.

Článek

O bourání pěti budov v areálu, takzvaných likusáků, rozhodnou radní města ve středu, řekl ČTK jeden z autorů petice Radovan Přikryl. ČTK to potvrdil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Podle ředitele hvězdárny Jiřího Duška jsou budovy staré 80 let a ve špatném stavu.

Ateliéry a zkušebny v bývalém vojenském areálu na Kraví hoře slouží jako umělecké zázemí začínajícím i renomovaným výtvarným umělcům, hudebníkům a architektům. Většinu pozemků v areálu vlastní Vysoké učení technické v Brně (VUT), menší část město. Petice požaduje, aby město nyní budovy zachovalo, vedlo diskusi s umělci a společně s VUT rozhodli o budoucnosti areálu.

„Zbouráním části areálu by město vytrhlo areál z kontextu Kraví hory a rozbilo komunitu, která v něm spolupracuje. Jako umělci potřebujeme servisní zázemí, zkušebny a tréninková pracoviště, které jsou finančně přístupné a nejlépe ve středu města, abychom svá díla mohli ukázat veřejnosti,“ řekla spoluautorka petice Alice Šimečková. Přikryl dodal, že se areál pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím festivalové akce Open Studios a jiných tematických workshopů.

Část z pěti budov, které město vlastní, podle Duška neslouží k žádným kulturním uměleckým účelům. „Jedná se o sklady, navíc je v budovách azbest a někteří nájemníci mají vůči městu dluhy,“ řekl Dušek. Umělci dluhy za část svých pronájmů odmítají, je tak možné, že jsou pouze za skladovou část. Podle Poňuchálka město eviduje dluh asi 700.000 korun. „S jednotlivými zájemci ale město nyní komunikuje a je předpoklad, že s ohledem na úspěšné snižování dlužné částky v poslední době bude drtivá většina zbylých dlužných částek či dokonce všechny brzy uhrazena,“ uvedl Poňuchálek. Dodal, že proměna území nesouvisí se zaplacenými fakturami. „Stav budov je nevyhovující. Kvůli stáří jsou energeticky náročné,“ zdůraznil mluvčí.

Umělci uznávají, že areál vizuálně nevypadá příliš dobře. „Ale je to prostředí, ve kterém můžeme tvořit. S minimálními investicemi do údržby zde mohou budovy stát další desetiletí,“ řekl Přikryl. Podle něj by umělci mohli využívat i budovy, v nichž jsou nyní sklady. Dodal, že z areálu by mohl vzniknout otevřený a plotem neohraničený park, kde by také tvořili umělci.

Sdílejte článek
Zobrazit více