Hlavní obsah

Vědci vyvinuli systém, který sám pohání krávy ze stáje do dojírny, osvědčil se

Foto: Shutterstock.com/Ratthaphong Ekariyasap

Ilustrační foto.

Reklama

7. 7. 20:58

Vědcům z Mendelovy univerzity v Brně se podařilo sestrojit a úspěšně vyzkoušet zařízení, které automatizuje přechod krav ze stájí do dojírny a zpět. Šetří lidskou práci, krávy jsou díky absenci člověka více v klidu a lépe dojí.

Článek

Princip technologie spočívá v řetízkovém pásu, který se spustí v čase vyhánění zvířat na dojení a za doprovodu zvukové signalizace se začne pomalu posouvat směrem k automaticky otevírané brance do dojírny. Krávy si zvykly na nový postup za týden.

Chov dojnic s produkcí mléka je jedním z nejsložitějších výrobních procesů, který vyžaduje velké množství lidské práce. V běžném provozu musí krávy do dojírny nahánět zaměstnanci. Díky automatickému systému se krávy setkají s člověkem až v dojírně.

Ušetří se lidská práce a přesun krav se děje ve větším klidu. Přítomnost člověka má totiž v mnoha případech spíš negativní efekt. „Zaměstnanci někdy sami bývají nervózní, což se projevuje tak, že třeba na zvířata křičí nebo s nimi nevhodně zacházejí. Eliminace stresu je přitom pro chovy dojeného skotu klíčová. Vyvolaný stres negativně působí na produkci mléka u krav v laktaci. Vedle toho, při snahách o rychlý přesun, mohou zvířata častěji upadnout a zranit se nebo si například poškodit paznehty,“ vysvětlil proděkan agronomické fakulty Daniel Falta. Nový systém spustili experti přesně před rokem. „Už nyní je jasné, že se automatizace osvědčila. Krávy neberou stroj jako agresora, což mnohé usnadňuje,“ řekl Falta.

Součástí instalace technologického zařízení do kravína byl i dílčí experiment. V něm vědci hodnotili, jak systém ovlivní celkový čas vyhánění ze sekcí, délku dojení, množství nadojeného mléka i tepovou frekvenci zvířat. Výsledky pokusu ukazují, že bezobslužný systém nezpomalil proces dojení, ale naopak vedl ke zklidnění zvířat při dojení a v souvislosti s tím se zvýšila produkce mléka. „Chystáme další vývoj a vylepšení, aby byly stájové přihaněče více autonomní a inteligentní. Třeba aby přizpůsobovaly svoji rychlost pohybujícím se kravám nebo aby ji s předstihem zastavily před překážkou,“ dodal Falta.

Vědci pracují na výzkumu ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a firmami Agin a Agromont Vimperk v Zemědělském podniku Neveklov ve středních Čechách, který se objevil i komedii Vesničko má středisková.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované