Hlavní obsah

Archeologové u Doudleb objevili opevněný halštatský dvorec, zřejmě centrum moci

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

19. 12. 2021 13:51

U Doudleb nad Orlicí na Rychnovsku ve starší době železné prosperovala zemědělská komunita, která vybudovala na svoji dobu poměrně vyspělou urbanistickou strukturu.

Článek

Vyplývá to z výsledků archeologického výzkumu v trase budoucího 2,5 km dlouhého silničního obchvatu Doudleb, vykopávky skončily na konci října po osmi měsících. Za pozornost stojí zejména opevněný halštatský dvorec tvořený mohutnými dřevěnými sloupy, řekla ČTK archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Na výzkumu spolupracovala s archeology z Univerzity Hradec Králové (UHK). Výzkum vydal cenné nálezy z několika etap zemědělského pravěku.

„Lze předpokládat, že budovy, jejichž půdorysy tvořily mohutné sloupy, byly více než jen přízemními stavbami. Objekty navíc chránila palisáda z mohutných kůlů s valovým tělesem. Dvorec je zásadním nálezem na obchvatu. Dotváří pohled na tehdejší osídlení Doudlebska. Jak z vlastního obchvatu, tak z předchozích výzkumů víme o velké intenzitě osídlení, nález dvorce do něj zapadá,“ řekla ČTK Beková.

Opevněný dvorec označila za pravděpodobné lokální mocenské centrum, které ovládalo tzv. sídelní komoru na pravém břehu řeky Orlice v oblasti Kostelce nad Orlicí a okolí. Pro archeology je objev dvorce překvapením i z toho důvodu, že Rychnovsko bylo dosud považováno za periférii pravěkého osídlení na východě Čech. Nejbližší podobně opevněná a postavená usedlost ze stejného období byla před lety objevena u Opatovic nad Labem v Pardubickém kraji.

Sídelní komplex usedlostí u Doudleb z halštatského období starší doby železné spadá do platěnické fáze kultury popelnicových polí datované zhruba k roku 800 před naším letopočtem, do doby, kdy v antickém Středomoří vznikala struktura řeckých městských států.

Součástí halštatského sídelního komplexu u Doudleb byly usedlosti se studnami. Našly se tam na různých místech i dvě čtvercovité jámy o podobných rozměrech, o kterých se archeologové domnívají, že mohlo jít o obětiště. V jedné z jam byly zbytky zuhelnatělého dřeva a množství popela a v druhé zlomky na svoji dobu luxusní keramiky i spálené kosti, zatím blíže neurčené. Každá z jam byla u jednoho domu.

„Obětiště byla od opevněného dvorce vzdálená několik stovek metrů, s největší pravděpodobností k němu nepatřila,“ upozornila Beková. Podle ní obětiště v sídelním areálu z této doby dosud na východě Čech nebylo rozeznané.

Mezi další pozoruhodné objevy patří sídliště neolitické kultury s lineární keramikou datované do šestého až pátého tisíciletí před naším letopočtem a mladší sídliště jordanovské kultury z přelomu mladšího a pozdního eneolitu datovaného do doby kolem roku 4500 před naším letopočtem. Dalším vzácným nálezem je sídliště z doby stěhování národů datované do třetího až pátého století našeho letopočtu, sídliště z tohoto období v Podorlicku ještě archeologové nezkoumali.

Oblast Doudleb a sousedního Kostelce nad Orlicí označují archeologové za jednu ze dvou nejvýznamnějších sídleních komor zemědělského pravěku v okrese Rychnov nad Kněžnou. Druhá je v Opočnu a okolí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované