Hlavní obsah

Opavu a Krnov navštíví tři princezny a dva princové z Lichtenštejna

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Tři princezny a dva princové z Lichtenštejna se 24. května přijedou podívat na zahájení výstavy ve Slezském zemském muzeu, která bude mapovat 400 let působení tohoto šlechtického rodu na Opavsku a Krnovsku.

Článek

Toto území se majetkem Lichtenštejnů stalo v roce 1623, kdy Karel I. z Lichtenštejna získal titul vévody krnovského a opavského. Stejný titul dodnes používá i současný lichtenštejnský kníže Jan Adam II. ČTK dnes o návštěvě informoval mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný.

Původně měli do Opavy přijet princezna Nora a princ Alfréd z Lichtenštejna. Nakonec bude delegace početnější. „Do Opavy přijedou také princ Wolfgang, princezna Gabriella a princezna Maria-Pia Kothbauer. Poslední jmenovaná jako jediná z hostů v Opavě už byla, a to jako velvyslankyně Lichtenštejnska pro Českou republiku a Rakousko. Pro ostatní to bude premiéra,“ uvedl Konečný. Kníže Jan Adam II., který Opavu navštívil v letech 2015 a 2017, letos nepřijede.

Mluvčí města dodal, že hlavním bodem programu bude slavnostní zahájení výstavy „Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské“ ve Slezském zemském muzeu. Výstava mapuje 400 let působení rodu v tomto regionu. Vernisáž bude 24. května v historické výstavní budově v 17:00. „Kromě toho naše hosty čeká prohlídka města, přijetí na radnici či večeře. Druhý den pak zavítají na krátkou návštěvu Krnova a poté se vrátí autem do Vídně,“ řekl mluvčí.

Vazby Lichtenštejnů na Opavu jsou historicky velmi těsné. Znak bývalého opavského knížectví se dodnes nachází ve státním znaku Lichtenštejnska. Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili zde rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů.

Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle některých historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné. Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů je příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.

Reklama

Doporučované