Hlavní obsah

Opavu a Krnov v květnu navštíví princezna a princ z Lichtenštejna

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Opavu a Krnov navštíví koncem května princezna Nora a princ Alfréd z Lichtenštejna. Přijedou na zahájení výstavy ve Slezském zemském muzeu, která bude mapovat působení tohoto šlechtického rodu na Krnovsku.

Článek

Toto území se majetkem Lichtenštejnů stalo v roce 1623, kdy Karel I. z Lichtenštejna získal titul vévody krnovského a opavského. Stejný titul dodnes používá i současný lichtenštejnský kníže Jan Adam II. ČTK dnes o návštěvě informoval mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný.

„Město se připravuje na velmi významnou diplomatickou návštěvu. Do Opavy koncem května přijede nejen princezna Nora z Lichtenštejna, sestra současné hlavy rodu knížete Jana Adama II., ale i předseda rodinné rady princ Alfréd z Lichtenštejna a velvyslankyně knížecí rodiny Maria Pia Kothbauerová,“ řekl Konečný. Delegace se podle něj mimo jiné zúčastní slavnostního zahájení velké výstavy Slezského zemského muzea v Opavě, která bude mapovat 400 let Lichtenštejnů na sousedním Krnovsku. „Kníže Jan Adam II., který v nedávné minulosti Opavu dvakrát navštívil a podle svých slov v městu našel velké zalíbení, letos přijet nemůže,“ uvedl Konečný a dodal, že Jan Adam II. Opavu navštívil v letech 2015 a 2017.

„Pro nás je to velká čest. Opavu navštíví zástupci jedné z nejvýznamnějších šlechtických rodin Evropy. Bezesporu je to velmi prestižní návštěva,“ řekl opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO). Kromě programu v Opavě navštíví delegace z Vaduzu ještě Krnov na Bruntálsku. Vazby Lichtenštejnů na Opavu jsou historicky velmi těsné. Znak bývalého opavského knížectví se dodnes nachází ve státním znaku Lichtenštejnska.

Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili zde rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů.

Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle některých historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné. Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů je příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.

Reklama

Doporučované