Hlavní obsah

V olomoucké zoo uhynula samice žraloka, patřila k nejstarším v Evropě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Ilustrační foto.

V olomoucké zoologické zahradě dnes uhynula samice žraloka černoploutvého, která patřila k nejstarším v Evropě. Dožila se 24 let a ve zdejším obřím mořském akváriu ji lidé mohli obdivovat již od roku 1998.

Článek

„Zástupci zoo se chystají zvíře preparovat, návštěvníci se s ní tak budou moci v budoucnu opět setkat,“ řekla mluvčí zoo Iveta Gronská.

Ošetřovatel našel samici uhynulou v ranních hodinách na dně mořského akvária. „Jednalo se o samici žraloka černoploutvého, která se dožila úctyhodných 24 let věku, z toho v zahradě plavala od roku 1998. Byla tady tedy od počátků jako zakládající členka skupiny. Do poslední chvíle se těšila dobré kondici úměrné věku, ještě včera žrala a plavala. Patřila k pěti nejstarším žralokům v Evropě. Jelikož je se zoo spjatá neodmyslitelně, zůstane u nás i nadále. Po preparaci se s ní v rámci edukace budou moci návštěvníci setkat opětně,“ uvedl zástupce vedoucího pavilonu šelem a mořských akvárií Josef Drtil.

Akvaristika má v Zoo Olomouc velmi dlouhou tradici. První akvarijní expozice vznikla již koncem roku 1962 v pavilonu opic. „Po přestavbě pavilonu šelem koncem 80. let se v něm vybudovalo šest akvárií o celkovém objemu 11.000 litrů vody a akvarijní expozice se přesunula sem. Později přibyla další nádrž o objemu 7000 litrů. Od poloviny 90. let docházelo k postupné přeměně sladkovodních akvárií na mořská,“ uvedla mluvčí zoo Gronská.

Na konci 90. let mohli návštěvníci obdivovat první obří mořské akvárium o objemu 17.000 litrů, v němž se proháněli právě žraloci černoploutví. V roce 2003 byla do provozu uvedena největší mořská nádrž o objemu přes 40.000 litrů vody, do níž byli přemístěni dva z těchto žraloků, podotkla mluvčí.

Žralok černoploutvý se vyskytuje v tropických vodách Indického a Tichého oceánu. Přednost dává mělkým pobřežním vodám na okrajích útesových říms. „Člověka napadá spíše výjimečně a to většinou tehdy, když si splete jeho nohy s rybami. Jinak upřednostní menší druhy ryb, korýše a hlavonožce,“ dodala Gronská. Zajímavostí také je, že tento žralok je schopen takzvaného špionážního skákání, kdy vyskočí nad vodní hladinu celým tělem a rozhlédne se po okolí. Pohlavně dospívá po dosažení délky 110 centimetrů, dospělý žralok dosahuje až půldruhého metru délky, výjimečně až 180 centimetrů. Obvykle se dožívají 15 až 20 let.

Doporučované