Článek
Dotace od Státního fondu dopravní infrastruktury by měla pokrýt zhruba 80 procent nákladů. Frekventovanou silnici druhé třídy mezi oběma městy, kde jezdí hodně kamionů na Rakovník, hojně využívají cyklisté i chodci. Děti po ní chodí na kroužky a na sporty, dělníci z průmyslové zóny za nákupy, takže je to nebezpečné pro všechny, jak řekl ČTK Karel Popel (BEZPP, Volba pro aktivní využití času), starosta Kralovic se 3500 obyvateli. Kožlany jich mají o dva tisíce méně.
„Stezka povede vedle hlavní silnice. Stavební povolení už máme. Čekáme jen na dotaci. Pokud ji dostaneme, okamžitě začneme se stavbou. Bez dotace bychom to už finančně neunesli, realizujeme teď hodně akcí,“ uvedl starosta. Kralovice teď požádaly o dotaci. Zbylé náklady si obě města rozdělí napůl. Pokud stavba začne v létě, hotová bude do jara příštího roku.
Dosavadní cyklotrasa z Kralovic do Kožlan vede po cestách i silnicích přes Hradecko. „Je dvakrát delší než ta plánovaná. Když někdo jede do práce a do školy, tak nechce jezdit oklikou,“ uvedl Popel. Plánovaná cyklostezka bude mít napojení na řadu cyklotras a stezek. „Podobná samostatná asfaltová linie v okolí nikde není,“ řekl Popel. Náklady jsou vysoké proto, že uprostřed trasy je plánovaný mostek přes potok a takzvané Kožlanské dolíky. Hlavní, zhruba tříkilometrový úsek podél silnice budou využívat také in-line bruslaři.
Podobnou, zhruba stejně dlouhou cyklostezku plánují Kralovice ještě do sousední obce Hadačka, kam se teď dá dojet také jen velkou oklikou přes Mariánskou Týnici. „Pohyb mezi Hadačkou a Kralovicemi je velký,“ řekl Popel. Podle něj je tento směr ještě nebezpečnější než na Kožlany, protože na silnici první třídy, po níž chodí hodně dětí do školy a dospělých do práce, je výrazně větší provoz. „Máme zažádáno o pozemkové úpravy a po nich ji hned budeme řešit,“ uvedl starosta. Vedení Kralovic už také přemýšlí o cyklistickém průtahu městem.
Sever Plzeňska, jehož hlavními taháky jsou klášter Plasy, barokní poutní areál Mariánská Týnice, zámek Manětín a údolí řeky Střely, začali cykloturisté objevovat po roce 2000. Ročně jich tam teď jezdí desetitisíce.
