Hlavní obsah

Vědecká knihovna v Plzni připravila výstavu o totálně nasazených Češích v Norsku

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

9. 1. 14:35

Plzeňská Studijní a vědecká knihovna (SVK) připravila výstavu Posláni na Sever. Vypovídá o Češích, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska.

Článek

Většinu z nich Němci poslali za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. Historici po jejich osudech stále pátrají a vyzývají případné příbuzné mužů z Plzeňska, aby se jim ozvali. ČTK to řekl Milan Říský z knihovny, ve jejíž hlavní budově bude expozice k vidění od úterý 11. ledna do konce února.

„Panely doplní soubor 15 portrétních fotografií potomků nasazených od uměleckého fotografa Vojtěcha Vlka. Texty připravili Vendula V. Hingarová z oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Karlovy Univerzity a Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd,“ uvedl.

Na sever Evropy v roce 1942 nedobrovolně putovalo na nucené práce přes 1 300 Čechů. „V nehostinných podmínkách stavěli opevnění a železnici. Po válce se začali scházet a říkat si ‚Noráci‘. Stejný název nese i projekt badatelů Karlovy Univerzity a Technické univerzity v Trondheimu,“ řekl Říský. Výstava je výsledkem jejich bádání, příběhy nasazených doplňují dobové materiály z pozůstalostí včetně úryvků z válečných dopisů a deníků.

Historici po osudech nasazených stále pátrají. Podle Říského vyzývají případné příbuzné 15 mužů z Plzeňska, aby se jim ozvali. „Jména i místa mohou být zkomolená, neboť jsou rekonstruovaná na základě poněmčených materiálů,“ dodal. Expozice popisuje osudy 15 lidí z různých míst Plzeňského kraje. Nejstarším „Norákem“ byl František Vopat z Rybnice, který se narodil v roce 1899, nejmladším deportovaným Jaroslav Smáha, narozený v roce 1923, který byl původem z Klatov a poté bydlel v Plzni v ulici Pod Švabinami. Zajímavé osudy měli Josef Voler a Antonín Vaněk, kteří utekli z nuceného nasazení v Norsku do Švédska, odkud byli přesunuti do Velké Británie k československé exilové armádě. Voler byl z Líní u Plzně, Vaněk, původem z Benešovska, bydlel poté v Březí u Plzně.

Projekt Česko-norská memorabilia rozvíjí spolupráci mezi oddělením skandinavistiky na Karlově univerzitě a Ústavem moderních dějin na univerzitě v Trondheimu v oblasti dějin první poloviny 20. století. Tematicky se zaměřuje hlavně na osudy nuceně nasazených Čechů. Podle webové stránky projektu, která je v češtině, norštině a angličtině, je aktuálně v databázi 1 366 osob.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované