Hlavní obsah

Ptákem roku 2022 je zvonek zelený, jehož populace v Česku značně poklesla

Foto: Shutterstock.com

Zvonek zelený.

Reklama

4. 1. 10:24

Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Zvonek žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu však jeho populace v Česku poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci - trichomonóze.

Článek

Udělení titulu má podle České společnosti ornitologické (ČSO) upozornit na to, že ptáci, které se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád. ČSO to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ptákem loňského roku bylo káně lesní.

Titul ptáka roku uděluje ČSO obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Zvonky lze v Česku spatřit po celý rok. „Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejna zvonků sdružují a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ popsal Vermouzek. Tito zelenkaví ptáci mají zářivě žlutý pruh v křídle a mohutný kuželovitý zobák. Typický je pro ně výrazný hlas připomínající zvuk malého zvonečku.

V poslední dekádě zvonků v Česku dramaticky ubývá. „Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v Jednotném programu sčítání ptáků napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,“ upozornil Vermouzek.

Hlavní příčinou úbytku zvonka je trichomonóza - nemoc na savce nepřenosná, ale pro ptáky vysoce infekční a smrtící. „Trichomonózu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem,“ popsal Vermouzek. „Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku,“ uvedl. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza, doplnil ornitolog.

Příznaky nemoci jsou netečnost, načepýřené peří a apatické chování. Podle Vermouzka nemá pták často sílu k letu a v krmítku zdánlivě pospává. Nakaženým ptákům také tečou sliny, mívají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají a plivají potravu. Mnohdy hynou přímo u krmítka. Smysluplná léčba volně žijících ptáků podle odborníků není možná. Pokud lidé nakaženého ptáka uvidí, je podle ČSO nutné přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a důkladně vysušit. Bičenku drůbeží totiž sucho spolehlivě zabije. Výskyt nemoci je také nutné ohlásit na web birdlife.cz/choroby a informovat sousedy, kteří mají krmítka. Podle ČSO byl loni nejčastěji hlášeným nemocným druhem právě zvonek zelený. Nemoc však ohrožuje také další zrnožravce - pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory.

Vermouzek uvedl, že klíčová je také prevence - lidé by měli z krmítka denně odstraňovat zbytky potravy a trus, krmítko pravidelně čistit a po umytí nechat důkladně vysušit. Podle ornitologa je nejlepší používat závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované