Článek
ČTK o tom informovala Českobratrská církev evangelická, která knihovnu vytvořila ve spolupráci se Skautským institutem a nakladatelstvím Albatros.
„Možnost číst v rodném jazyce je jedna z hlavních potřeb, na kterou se snažíme odpovědět. V Česku se nachází velká část maminek s dětmi. Bez pomoci dalších členů rodiny tráví děti více času na mobilech či tabletech. Doufáme, že možnost půjčování knížek jim nabídne jinou variantu, jak trávit čas,“ řekl Martin Balcar z Českobratrské církve evangelické.
Knihovna, která je v komunitním centru Svitlo, nabídne současnou ukrajinskou literaturu a také moderní díla přeložená z cizích jazyků. „V dnešní době se už v (českých) knihkupectvích dají sehnat knihy v ukrajinštině, ale je jich stále žalostně málo,“ uvedl Balcar. „Přes tisíc knih jsme dovezli z Ukrajiny,“ dodal vedoucí tajemník Českobratrské církve evangelické, podle něhož další čtyři tisíce knížek věnovalo české nakladatelství - v jeho případě jde o čtyři tituly vytištěné v ČR.
Z Ukrajiny podle něj organizátoři přivezli knihy od různých nakladatelů, například od vydavatele z Ivano-Frankivska, který se specializuje na překlady české literatury. „Čtenáři si tím pádem budou moci přečíst v ukrajinštině například knihy od Ireny Douskové nebo Václava Hraběte,“ přiblížil Balcar, podle něhož je většina děl v ukrajinštině, k dispozici bude ale i čtení v češtině. Nechybí knížky pro děti.
Zájemci si budou moci knihy domů vypůjčit zhruba za týden. „Knihy dorazily z Ukrajiny se zpožděním, takže je musíme ještě zavést do katalogu a informačního systému. Do té doby si je budou moci lidé číst na místě,“ uvedla Valerie Stulíková z Českobratrské církve evangelické. „Doufáme, že se najdou další dárci, kteří ještě zakoupí knihy (do knihovny). V komunitním centru Svitlo může vzniknout i prostor pro knihobudku, kam lidé budou moci nosit už použité knihy,“ poznamenal Balcar.
Přesný počet ukrajinských uprchlíků v Česku nelze určit, někteří odjíždějí do jiných zemí nebo se vrací domů. Podle odhadu úřadů je v ČR asi 280 000 až 300 000 lidí, kteří uprchli před ruskou invazí, převážně to jsou ženy s dětmi. Víza dočasné ochrany podle ministerstva vnitra dosud získalo 382 617 ukrajinských běženců.
„Českobratrská církev evangelická se stará přibližně o 2000 uprchlíků ve všech regionech ČR,“ uvedl Balcar, podle něhož jde hlavně o poskytování ubytování, organizaci výuky češtiny, pomoc s vyřizováním dokumentů nebo hledáním škol a práce. „Vzhledem k tomu, že knihy vždy patřily k Českobratrské církvi, už od dob reformace, je snaha rozšířit možnosti čtení v rodném jazyce logickým vyústěním našich aktivit,“ podotkl Balcar. Církev pomoc podle něj financuje ze sbírek pořádaných v kostelích nebo z darů od německých a švýcarských církví či českých neziskových organizací.
