Hlavní obsah

Jak se změní Praha? Noví vládci musí čistit i letité nánosy špíny

Foto: PCT

Praha je sice krásná, ale zatížená značnými problémy.

Reklama

4. 10. 2022 8:00

ANALÝZA. Už teď je jisté, že příštího pražského primátora a jeho radní čeká několik aktuálních těžkých úkolů. Vyčistit od korupce dlouhodobě problémový dopravní podnik, ale třeba i začít stavět tisíce bytů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • „To vůbec nestačí, je to jen mlha. Ex post audit nemůže udělat reálné cenové porovnání zakázky, která už proběhla cinknutě,“ myslí si bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka o dění v pražském dopravním podniku.
  • Dopravní podnik je jedním z aktuálních problémů, jimž se bude muset nová pražská vláda okamžitě věnovat.
  • Vyhroceným problémem je nedostatek bytů a jejich ceny. První věc je povolování projektů, tam by měla nastat jiná rychlost, tvrdí developeři. Praha potřebuje postavit desítky tisíc bytů ročně. Jenže povolovací procesy jsou příliš dlouhé.
  • Problém jsou i drahé energie. Praha de facto nemá vlastní zdroj elektřiny ani tepla, je tak zcela závislá na dodávkách zvenčí. Politici slibovali odkup většinového německého podílu ve společnosti Pražská energetika, ukázalo se to jako nerealistické.

Očistit Dopravní podnik hl. m. Prahy, zatížený kauzou Dozimetr. Zapojit desetitisíce ukrajinských uprchlíků do života české společnosti. Zajistit dostupné bydlení pro všechny, kdo chtějí žít v hlavním městě. Dokončit opravu Barrandovského mostu, která nabírá nepříjemné zpoždění. A překonat bezprecedentní energetickou krizi.

To všechno jsou problémy, které spadnou na hlavy nového vedení hlavního města. Odborníci oslovení Seznam Zprávami popisují, jak by se k nim politici měli postavit.

Rozložený dopravní podnik

Úkolem pro nové vedení města bude zkonsolidovat dopravní podnik, rozkolísaný kauzou Dozimetr, v níž policie podezírá skupinu politiků a manažerů z ovlivňování veřejné zakázky této městské firmy. V případu uvázlo několik lidí důležitých pro chod podniku – ekonomický ředitel a člen představenstva, vedoucí IT, šéf právního odboru nebo vedoucí odboru technické správy objektů. O Petru Hlubučkovi jako členu dozorčí rady nemluvě.

Končící vedení města přistoupilo ke klasickým krokům, jak podnik s dvacetimiliardovým rozpočtem očistit – zadalo hloubkový a forenzní audit, rozjelo také kontrolu veřejných zakázek. „To vůbec nestačí, je to jen mlha. Ex post audit nemůže udělat reálné cenové porovnání zakázky, která už proběhla cinknutě,“ myslí si bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka, který se zakázkám v pražském dopravním podniku dlouhodobě věnuje.

Foto: DPP/Petr Hejna

Zdaleka největší problém dopravního podniku podle expertů je, že na posty v dopravním podniku se nepořádají otevřená výběrová řízení a nominace dál zůstávají politické. Pak prý logicky vznikají takové gangy jako ten Hlubučkův.

Nové vedení Prahy by podle expertů mělo uvažovat o nějakém radikálnějším, systémovém řešení. Ostatně historie pražského dopravního podniku je nejlepším příkladem, že výměna zaměstnanců, politické reprezentace ani audity transparentní fungování podniku nezaručí. Podobným způsobem se řešily i minulé skandály spojené s městskou firmou – jízdenky, reklamní obrazovky v metru, prodeje pozemků nebo vymáhání pokut –, aby se po nějaké době objevila kauza nová.

Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení vydaly společné doporučení, aby město například zpřísnilo zadávání veřejných zakázek nad rámec zákona. Ten totiž umožňuje dopravnímu podniku vyhnout se v rámci takzvané sektorové zakázky přísnějším pravidlům až do výše 11 milionů korun na dodávky a až do 140 milionů na stavební práce. Běžný limit je přitom pouze 2, respektive 6 milionů korun.

Dopravní podnik potřebuje hlubší změny

Radní rozhodli, že Praha vypíše tendr na firmu, která udělá hloubkové audity v dopravním podniku, dalších městských firmách a na magistrátu. Důvodem je korupční kauza Dozimetr. Podle odborníků to zdaleka nestačí.

„Neexistuje jedno snadné pravidlo, které by podobným kauzám zabránilo. Ale snížení limitů by alespoň snížilo prostor pro to, aby se bez jasného výběrového řízení rozdělovaly desítky až stovky milionů korun,“ myslí si ředitel české pobočky Transparency International Ondřej Kopečný.

Zdaleka největší problém ale podle expertů je, že na posty v dopravním podniku se nepořádají otevřená výběrová řízení a nominace dál zůstávají politické. „Je úplně špatně, že radní mluví do výběru manažerů a berou je jako svoje lidi, každá koaliční strana má svého člena představenstva. Pak logicky vznikají takové gangy jako ten Hlubučkův a kolem velkých zakázek DPP myslím není jediný,“ popisuje Ondráčka.

Podle protikorupčních odborníků by pomohlo změnit řízení firmy, ale také dát jasné cíle, za které ponesou odpovědnost konkrétní lidé. „Má se vybrat generální ředitel, ten si vybere tým, rada města mu dá co nejpřesnější zadání a to pak pravidelně kontroluje. A když se to nedaří, tak může personálně zasáhnout,“ vypočítává Ondráčka.

Podle Ondřeje Kopečného ale kauza Dozimetr dokázala, že sebepřísnější pravidla nepomohou, když není politická vůle je dodržovat. „Piráti šli do vedení města s protikorupčním programem, ale třeba otevřená výběrová řízení v dopravním podniku neprosadili. A nešli kvůli tomu do politického střetu, že když nebude po jejich, tak nemohou pokračovat. Radní pro dopravu Scheinherr přišel na něco podezřelého a sice podal trestní oznámení, ale nedokázal vyvinout politický tlak,“ dodává Kopečný.

Politické síly jsou podle něj navíc po těchto volbách rozložené méně příznivě – nejsilnější stranou je koalice Spolu, pro kterou je potíž i požadavek, aby v radě města nezasedl lidovec Jan Wolf, obžalovaný v kauze ovlivňování sportovních dotací na pražském magistrátu.

Uprchlíci bez vzdělání a bez bydlení

Za sedm měsíců od invaze ruských vojsk na Ukrajinu vydali čeští úředníci přes 430 tisíc dočasných víz uprchlíkům z Ukrajiny. Většina jich zamířila do hlavního města a velkou část z nich tvoří nezletilí, kteří by se měli zapojit do školní výuky.

Do pražských škol ale podle údajů magistrátu nastoupilo „jen“ 11 630 ukrajinských dětí. I to ale znamená, že každý desátý pražský školák právě utekl před válkou, a školy tak praskají ve švech.

„Aktuálně je potřeba se zaměřit na školní docházku středoškoláků, ukrajinští středoškoláci se nedostali vlastně na žádné střední školy,“ říká Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).

Praha by podle něj měla především rozšířit kapacity středních škol, vytvořit přípravné třídy pro středoškoláky, aby měli šanci uspět příští rok u přijímacích zkoušek, a zajistit kvalitní výuku češtiny.

„Je to těžké, školy nejsou nafukovací. Zřejmě by nebylo špatné se zaměřit na kvalifikace samotných ukrajinských uprchlíků. Mezi nimi budou také učitelé a učitelky,“ radí Rozumek.

Z pražských ulic sice zmizela stanová městečka, problém s ubytováním uprchlíků ale nikoliv. S příchodem zimy ředitel OPU očekává druhou vlnu Ukrajinců, kteří nebudou schopní přežít na Ukrajině. V posledních týdnech navíc hlavním městem projíždějí uprchlíci ze Sýrie, kteří nemají kde složit hlavu.

„S tím se pojí situace na pražském hlavním nádraží, kde bychom měli zprovoznit provizorní ubytovací kapacity na jednu dvě noci. To bychom měli udělat jako hlavní město Praha co nejdříve. Není možné, aby Syřané spali v parku před hlavním nádražím, když se v noci teplota blíží nule,“ říká Rozumek.

Foto: ČTK

Ukrajinští uprchlíci sice už na hlavním nádraží nenocují, vystřídali je ale běženci ze Sýrie, kteří spí venku v teplotách, které se blíží mrazu.

S tím souhlasí i ředitel Integračního centra Praha Zdeněk Horváth. Dlouhodobé řešení je ale podle něj jediné – trvat na proporčním rozmístění uprchlíků napříč regiony.

„Osobně si myslím, že největší problém je s ubytováním. Praha lidi táhne, to je jasné. Není to otázka peněz, Praha ale není nafukovací,“ říká Horváth.

Navíc musí hlavní město zajistit dostatečný počet lidí, ať už učitelů ve školách, nebo úředníků pro vyplácení podpory.

„Na tom, co dělala předchozí koalice, nebylo v zásadě nic špatného. Nová koalice může převzít projekty, které stará koalice rozjela, a pokračovat v nich. Na druhou stranu hodně míst, kde to drhne, je způsobených buď nedostatečnou připraveností úředníků, nebo jejich nedostatkem,“ říká Horváth.

Rekordní příliv běženců

Jedná se zejména o Syřany, kteří přicházejí většinou ze Slovenska. To je odmítá přijmout zpět, proto je Česko po nezbytné administrativě propouští a migranti putují dál na západ.

Naráží tím na fakt, že někteří žadatelé ještě stále nedostali peníze za ubytování ukrajinských uprchlíků. Větší část podpory má téct ze státní kapsy, menší část z rozpočtu hlavního města. Kvůli nedostatku úředníků na pražském magistrátu ale mnoho poskytovatelů čeká na jakékoliv peníze už několik měsíců marně.

„Jestliže nám v zimě začnou ubytovatelé vyhazovat uprchlíky na ulici, tak to bude katastrofa. Podle mých informací je na magistrátu personální problém. Prostě je málo lidí, kteří to mají na starosti, je potřeba se na to zaměřit, aby byl systém efektivní a fungoval rychle,“ varuje Rozumek z OPU.

Ani on nevidí zásadní nedostatky v tom, jak se k řešení uprchlické krize postavila dosluhující koalice. Praha by ale podle něj měla začít řešit nový problém, který jí přenechal stát.

„Určitě bych zmínil bezplatnou právní pomoc, kterou se ministerstvo vnitra rozhodlo pro neziskový sektor škrtnout. Je celá řada lidí, kteří ze systému vypadávají, kteří nedostávají dočasnou ochranu, nedostanou se ke zdravotnímu pojištění. Bezplatná právní pomoc je potřeba,“ říká Rozumek.

Nedostupné bydlení

Praha chystá výstavbu tisícovek bytů kolem metra D, magistrát už si nechal zpracovat územní studii pro okolí chystané zastávky Nové Dvory. V plánu je masivní výstavba na někdejších průmyslových územích u žižkovského nákladního nádraží, na Smíchově nebo v Bubnech-Zátorech.

Český statistický úřad spočítal, že v roce 2021 Praha vydala stavební povolení na 9 698 bytů, to je o 5 363 víc než před rokem a nejvíc od roku 1997, od kterého jsou dostupné údaje. Přesto ceny bytů i nájmů dál rostou. Pro část společnosti to znamená hrozbu, že přijde o možnost bydlet v hlavním městě.

„Současná koalice to neměla jednoduché. Přijít po dvaceti letech, kdy se neutvářely veřejné politiky v oblasti bydlení a sociální politiky, a najednou něco zakládat je velmi náročné. Je velmi důležité systémově ukotvit mnoho věcí, které sotva začaly. Aby to neskončilo v rovině pilotů, projektů, zkoušení,“ říká Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Co podle jejího názoru dělala předchozí vedení města špatně?

„Velmi málo se věnovala pozornost prevenci ztráty bydlení. V uplynulém roce nebo dvou si politické vedení začalo uvědomovat, že je to klíčová oblast. Je velmi důležité v tom pokračovat,“ nabádá Bírová.

Dosluhující koalice vytvořila kontaktní místo pro bydlení, jež funguje jako rozcestí pro obyvatele Prahy, kteří potřebují řešit problémy s bydlením. Už v roce 2018 se nastavila nová pravidla pronajímání obecních bytů. A třetí novinka, podle Bírové klíčová, je Městská nájemní agentura.

„Je to postavené na spolupráci se soukromým trhem, díky tomu můžeme vytvářet další zdroje bydlení pro různé typy domácností, především pro ty nejpotřebnější. Je klíčové, aby se v tom pokračovalo. Je jasné, že obecním bytovým fondem problém nevyřešíme,“ říká ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Foto: Karolína Štuková

Smíchov City, kde mají vyrůst nové byty.

Nová koalice by podle ní měla v rozjetých projektech pokračovat. Na stole je také Strategie ukončování bezdomovectví do roku 2030, kterou se nová koalice může a nemusí pokoušet naplnit. Podle Bírové by pomohlo vytvoření místa koordinátora, jenž by jednotlivé projekty měl na starosti, protože bez plánované spolupráce je jejich dopad mnohem nižší.

Co se podle Bírové pražská politická reprezentace teprve učí, je vyjednávání s developery. Konkrétně donutit velké společnosti, kterým město poskytne pozemky nebo potřebná povolení, aby stavěly kromě kanceláří a investičních bytů také třeba školy, parky nebo přímo obecní byty.

„Praha se stále učí do těchto věcí vstupovat, hledá svoji pozici, kde a jak vyjednávat s developery, aby to sloužilo pro bydlení různých příjmových kategorií obyvatel, nejen jako investice. V tom jsme teprve na začátku, je to běh na dlouhou trať,“ říká Bírová.

Developeři se na otázku rozvoje bydlení dívají z opačné strany. Podstatné podle nich je, aby jim politici kladli co nejméně podmínek a úředníci co nejrychleji povolovali výstavbu.

Metropole potřebuje desítky tisíc bytů

Lidé nyní projevují vyšší zájem o nájemní bydlení. Od koupě vlastní nemovitosti je odrazuje hlavně zdražování hypoték. Ceny nájmů se však také zvyšují a s velkou poptávkou mohou dále růst.

„První věc je povolování projektů, tam by měla nastat jiná rychlost. Nám v Praze nestačí jednotky tisíc nových bytů ročně, my potřebujeme spíše desítky tisíc bytů ročně. Povolovací procesy jsou prostě příliš dlouhé. V podstatě to začíná u územního plánování, máme zastaralý územní plán,“ říká viceprezident Asociace nájemního bydlení Tomáš Kašpar.

Asociace nájemního bydlení sdružuje některé velké developerské společnosti, jako je Finep, CPI nebo Trigema. Takzvaný Metropolitní plán, což je územní plán pro Prahu, vzniká už od roku 2012. Koalice ho chtěla schválit do konce roku 2022, zda se to ale povede, zatím není jisté. Záležet to bude i na novém složení zastupitelstva a jeho přístupu k developerům.

Viceprezident Asociace nájemního bydlení má pro nastupující koalici tři rady. Zajistit rychlé povolování staveb ze strany úředníků. Do společných projektů města s developery předávat městské pozemky levně nebo úplně zadarmo. A co nejméně omezovat výstavbu dalšími požadavky, třeba na parkovací místa.

„Považuji za neuvěřitelné, že stavební úřady mají nějaké lhůty, které nedodržují. A to proto, že za nedodržení lhůt nejsou žádné sankce. Vůbec nemusíme psát, že má někdo na něco 60 dnů, když to potom dělá rok,“ říká Kašpar.

Řešením by podle něj byly finanční sankce při nedodržení zákonných lhůt. Dalším trnem v oku je Kašparovi Pražská developerská společnost, která vznikla z iniciativy náměstka Petra Hlaváčka v roce 2020, a obecně snaha vydupat si u developerů určité záruky.

„Praha se rozhodla sama stavět, organizovat výstavbu. Já bych Praze doporučil, aby to dělala s odbornou veřejností. Já taky nemaluju obrazy, když to neumím. Praha má mnoho pozemků, na kterých chce stavět, jejich cena dneska tvoří asi 20–30 % projektu. Když město vloží pozemek do společného projektu třeba za korunu, ať už je to vlastnické, nebo nájemní bydlení, tak z toho může vypadnout o 20–30 % levnější byt,“ uvažuje Kašpar.

Hlavní město by podle něj mělo vyvinout snahu ke změně legislativy, aby třeba při stavbě nájemních bytů stačilo méně přidružených parkovacích míst.

„Nájemnímu bydlení stačí maximálně 50 %, spíše 30–40 % parkovacích míst. Pokud ale projekt nájemního bydlení musí respektovat pravidla, zjednodušeně řečeno byt rovná se parkovací stání, tak v tom projektu vytvoříte nejméně jednou tolik parkovacích stání, než potřebuje. Podzemní parkovací státní stojí skoro milion korun, to se vám nikdy nevrátí. O to je bydlení dražší,“ říká Kašpar.

Potíže s Barrandovským mostem

Projektem, kterému se bude muset nová vláda nad městem akutně věnovat, je také oprava Barrandovského mostu. Nové vedení zdědí jak samotný projekt rozdělený do čtyř fází, tak již vybranou stavební firmu Porr. A také potíže, které stavbu provázejí hned v první etapě.

Rekonstrukce Barrandovského mostu bude komplikovat život řidičům v Praze v příštích třech až čtyřech letech. A má tedy potenciál před příštími potenciálními volbami aktuálně vládnoucí koalici přihrát plusové, ale i minusové body podle toho, jak se bude rekonstrukce dařit.

Jenže už první fáze oprav, jež se týká rampy ze Strakonické a části jižního mostu, nejde podle plánu a stavba nabírá dvouměsíční zpoždění. Práce naplánované na letošek měly skončit na začátku září. Podle firmy ale dokumentace od města neodpovídala reálnému stavu mostu a to práce zdrželo. Navíc k sobě v jednu chvíli nepřilnuly dvě vrstvy povrchu.

Město tedy přistoupilo na měsíční prodloužení. Jenže ani to firmě nestačilo a požádala o odklad do 22. října. K tomu už ale město nevidí důvod – Technická správa komunikací (TSK) návrh odmítla a začala operovat možnými sankcemi, které jsou až pět milionů za den. Poslední zpráva z jednání mezi TSK a stavební firmou mluví o kompromisním řešení 10. října. „TSK vidí i v tomto termínu rezervy a bude se správcem stavby dále jednat o jeho zkrácení,“ uvedla mluvčí TSK Barbora Lišková.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Už první fáze oprav Barrandovského mostu, která se týká rampy ze Strakonické a části jižního mostu, nejde podle plánu a stavba nabírá dvouměsíční zpoždění.

Město se tak hned v první fázi rekonstrukce dostalo do sporu s firmou, jež má mít na starosti i všechny zbývající fáze. Podle expertů ale má nové vedení města jen omezený manévrovací prostor.

„Častým problémem u těchto velkých rekonstrukcí je, že původní dokumentace neodpovídá skutečnosti. Proto je zásadní kvalita přípravy, to už ale nové vedení města neovlivní. Město by mělo se zhotovitelem úzce spolupracovat a důkladně sledovat průběh prací. Aby mělo zdokumentováno, proč problémy nastaly, zpoždění mohlo nastat proto, že firma neměla materiál nebo lidi, ale také proto, že při odkrytí mostu se ukázalo, že jeho stav je horší, než se očekávalo,“ domnívá se prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) Tomáš Janeba.

Podle novináře Jana Sůry, který se věnuje dopravním tématům a provozuje web zdopravy.cz, jsou komplikace s dokumentací u podobně složitých staveb poměrně běžným problémem, jemuž se nelze vždy vyhnout. „Je otázkou, jestli by TSK neměla udělat nějakou další diagnostiku na základě toho, co se našlo při té první etapě. Rozhodně by tam měl být kvalitní stavební dozor,“ domnívá se Sůra.

Praha ve při se stavitelem

Podle dřívějšího vyjádření vedení města je za první den zpoždění pokuta pět milionů korun.

Pokud by obě strany nedošly k dohodě, celá věc se může dostat až k soudu. Před tím varuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, který byl v letech 2013 a 2014 pražským náměstkem pro dopravu.

„Byl bych opatrný vyvolávat u takto velké stavby soudní při. Může to skončit i zastavením stavby na nějaký čas, což jsem osobně zažil u tunelu Blanka,“ popisuje Nouza. Naráží na situaci, kdy se město v roce 2013 nedohodlo s Metrostavem na zaplacení víceprací, stavba byla načas zakonzervována, což stálo stovky milionů korun.

Sůra vítá, že město automaticky nepřistupuje na všechny požadavky stavební firmy. „Porr je solidní firma, neměl bych obavy, že bude spor eskalovat za každou cenu. Myslím, že to skončí tím, že se budou dělat posudky z obou stran,“ uzavírá Sůra.

Drahé energie

Hlavní město čelí stejně jako celá republika bezprecedentní energetické krizi. Praha kvůli tomu omezila nasvícení památek, snížila nejvyšší možnou teplotu v městských budovách a zvažuje omezení provozu bazénů na Šutce a v Hloubětíně, které vlastní. Pražská energetika (PRE) také poskytne slevu domácnostem, jež letos sníží spotřebu. Všechna tato opatření ale budou mít spíš jen malý dopad na život a náklady obyvatel hlavního města.

Energetika se logicky stala tématem předvolebního boje – Bohuslav Svoboda (ODS) nebo Milan Urban (SPD) například slibovali odkup většinového německého podílu v PRE. V plánu to ostatně měla i stávající koalice, jenže jak přiznal primátor Zdeněk Hřib, ukázalo se to jako nerealistické.

Získat vlastnické podíly v energetických společnostech je sice dobré, ale musí k tomu být příležitost, shodují se experti. Praha de facto nemá vlastní zdroj elektřiny ani tepla, je tak zcela závislá na dodávkách zvenčí. Dálkové teplo do Prahy dodávají soukromé firmy: ČEZ z uhelné elektrárny v Mělníku a Pražská teplárenská.

„Aktivní vstup města do teplárenství by byl možný přes projekt série vysokokapacitních tepelných čerpadel na Ústřední čistírně odpadních vod. Vzniknout zde může zdroj s celkovým výkonem až 220 megawattů. Úkol nové reprezentace bude ve spolupráci se zákonodárci upravit zákon o podporovaných zdrojích tak, aby provozovatel soustavy měl povinnost poskytnout přístup do své soustavy výrobcům s nižšími emisemi, respektive obnovitelným zdrojům,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Tepelná čerpadla v čističce by měla dodávat teplo celé nové čtvrti Bubny-Zátory, investice by se dala zaplatit z Investiční dotace z evropských fondů. Kromě toho by se Praha měla soustředit na čím dál oblíbenější fotovoltaiku, říkají odborníci.

Foto: ČTK

Pražská energetika poskytne slevu domácnostem, jež letos sníží spotřebu. Všechna tato opatření ale budou mít spíš jen malý dopad na život a náklady obyvatel hlavního města.

„Město má k dispozici pražské společenství pro obnovitelné zdroje. Jde o vůbec první projekt svého druhu v Česku, v současné době se už instalují první fotovoltaiky. Bohužel však není prakticky možné vyrobenou elektřinu sdílet mezi spotřebiteli. Zásadní proto bude takzvaný LEX OZE II, novela energetického zákona, která vychází z předlohy naší komory. Po jeho schválení bude možné dodávat elektřinu vyrobenou na střeše střední školy na Žižkově do mrazáku pražské zoo,“ říká Chalupa.

Michal Šnobr, investor a poradce finanční skupiny J&T v oblasti energetiky, upozorňuje na památkovou ochranu centra Prahy, která brání přeměně historických domů na solární elektrárny.

„Centrum je památkově chráněné, tím je to v podstatě zapovězené. To bude určitě jedna z věcí k dlouhodobé diskusi, jestli přece jen neexistuje nějaká možnost rozvoje,“ říká Šnobr. Další velkou výzvou pro Prahu je podle něj rozvoj energetické infrastruktury v okrajových částech města.

Slevy pomohou jen částečně

Pražská energetika dá slevu domácnostem, jež v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny. Speciální prémie se klientovi připíše na jeho zákaznický účet a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa varuje před tím, aby nové vedení hodilo do koše nově nastartované projekty na přechod k udržitelným zdrojům energie.

„Velkou pochvalu si zaslouží pražský klimaplán, v něm totiž padlo rozhodnutí dekarbonizovat už v roce 2019. Hlavním nástrojem jsou úspory a obnovitelné zdroje. Ten plán dobře znám, Komora OZE se prostřednictvím členství v pracovní skupině pro udržitelnou energetiku podílela na jeho vzniku. Směr hlavní město má, teď je potřeba akcelerovat procesy a vyvázat se z fosilních zdrojů, přinese to i energetickou bezpečnost a levnější energie,“ uzavírá Chalupa.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované