Hlavní obsah

V Třebíči začal festival židovské kultury Šamajim

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

28. 7. 21:59

V Třebíči dnes začal 18. ročník festivalu židovské kultury Šamajim, potrvá do 30. července. Zúčastní se ho i poslední z těch, které v koncentračním táboře zachránil třebíčský rodák Antonín Kalina.

Článek

Pro devadesátiletého Naftali Fürsta si město připravilo dárek odkazující ke stromu života, který zdobí třebíčskou expozici v židovském městě. Festival nabídne komentované prohlídky židovské čtvrti i hřbitova, přednášky, divadelní představení nebo netradiční snídaně na dvoře Domu Seligmanna Bauera, uvedla za pořádající Městské kulturní středisko Třebíč Dagmar Juráňová.

Fürst, narozený na Slovensku, bude na festivalu jedním z přednášejících. Jeho vystoupení je naplánované na páteční odpoledne. Bude se věnovat mimo jiné dopadení nacistického zločince Adolfa Eichmanna a tomu, jak i následný soud s ním vnímali lidé v Izraeli, kde Fürst žije.

V programu festivalu je také přednáška publicisty Stanislava Motla nebo Martina Korčoka z muzea holokaustu ve slovenské Seredi. Židovským hřbitovem zájemce provede Tobiáš Smolík, který se věnuje hebraistice a etnologii.

Po židovské čtvrti dnes zájemce provedla historička a archivářka Jitka Padrnosová. Lidé se díky ní dozvěděli informace nejen o stavebním vývoji čtvrti, ze které se na počátku 18. století stalo židovské ghetto, ale i o historii židovského osídlení Třebíče.

Ve městě vedle křesťanů žili Židé zřejmě už v polovině 13. století. V písemných pramenech jsou třebíčští Židé zmiňovaní poprvé v roce 1338, i když jde o záznamy pořízené v německém Norimberku. Čtvrť přirozeně ohraničená řekou Jihlavou a skalním masivem za ní nebyla původně vyčleněná jen Židům, stalo se tak až na začátku 18. století. Tehdy měla 95 domů a do zániku ghetta v polovině 19. století se stačila rozrůst jen minimálně. Bránila tomu přísná formální pravidla i prostý nedostatek místa pro stavbu nových domů.

V jednom z nich je dnes expozice Děti Antonína Kaliny, od roku 2019 je její součástí kovaný strom života. Visí na něm jména těch, které se Kalinovi podařilo zachránit během druhé světové války v koncentračním táboře Buchenwald, kde byl jako politický vězeň. Pro záchranu dětí využíval funkci blokaře a toho, že od roku 1944 po bombardování v Buchenwaldu neexistovala centrální kartotéka vězňů. Dětem tak přiřazoval jiná, nežidovsky znějící jména. Měnil i mrtvé za živé, riskoval při tom vlastní život.

Vedle tragických osudů Židů nejen z Třebíče připomíná festival Šamajim pravidelně i dlouhou tradici židovského osídlení města. V době největšího rozmachu bylo židovských obyvatel Třebíče přes 1700, události druhé světové války existenci tamní židovské náboženské obce ukončily, nacisté její obyvatele vyvraždili. Před válkou v ní mělo domovské právo na 400 Židů, z koncentračních táborů se jich vrátilo přes 20.

Po druhé světové válce se židovská čtvrt přeměnila na lokalitu sociálně slabých. Od 60. let 20. století v ní podle Padrnosové platila stavební uzávěra, domy měly být zbourány a nahrazeny panelovými domy. Dnes je památkou zapsanou na seznamu UNESCO.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované