Článek
Za více než pět let ochránci s pomocí pil, kos a ovcí obnovili více než 500 hektarů stanovišť hmyzu. Zásahy v krajině jsou součástí evropského projektu Ze života hmyzu. „Celá Evropa se potýká s výrazným poklesem biodiverzity a úbytkem důležitých opylovačů,“ uvedl Manuel Montero Ramírez z agentury CINEA Evropské komise. Projekt podle něj přispívá k rozšíření míst potřebných pro život vzácných druhů hmyzu.
Podle koordinátorky projektu Veroniky Havlíčkové z AOPK se díky výborné spolupráci s hospodáři a vlastníky půdy podařilo dosáhnout cílové rozlohy obnovovaných stanovišť a dokonce ji i mírně přesáhnout. „Jde o obnovu původních pastvin, luk či světlých lesů, které za poslední dekády zcela zarostly, a staly se tak neprostupnými dokonce i pro hmyz. Do konce tohoto roku nás čeká ještě mnoho práce a zaměříme se také na to, co budeme dělat po skončení projektu. Krajina se totiž musí udržovat, aby znovu nezarostla,“ uvedla Havlíčková.
Vlčí hlídky našly v Beskydech stopy vlků a rysů, medvědů nikoliv
Projekt se věnuje obnově přirozeného prostředí vybraných chráněných druhů hmyzu, především roháče obecného, jasoně dymnivkového, modrásků černoskvrnného, bahenního a očkovaného a na slovenské straně také vzácného žluťáska barvoměnného. Zásahy v krajině pro tyto druhy však mají podle ochránců přírody pozitivní dopad na mnoho dalších hmyzích druhů s podobnými životními nároky.
Jasoň dymnivkový a roháč obecný pro svůj život potřebují ojedinělé prostředí, takzvané světlé lesy, jejichž výskyt je v celoevropském měřítku vzácný kvůli změně způsobu hospodaření v lesích. „Například lesní pastva, která po staletí přispívala k zachování světlých lesů, je na území ČR zakázána již od dob Marie Terezie, což už v dnešní době nemá své opodstatnění. Roháč obecný, největší evropský brouk, zároveň potřebuje k dlouhému vývoji svých larev, který trvá až pět let, navíc dostatek mrtvého dřeva,“ uvedla Karolína Šůlová z Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Rozdílné životní nároky podle ní mají další vzácné druhy, kterým se projekt věnuje, tedy modrásci černoskvrnný, bahenní a očkovaný. Pro ně se obnovují suché pastviny či vlhké louky. „Nejnáročnější je žluťásek barvoměnný, o jehož záchranu se snaží slovenští partneři projektu. Ten totiž vyžaduje kombinaci skoro všech výše uvedených typů prostředí rozložených na velkém území,“ doplnila Šůlová.
Podle entomologa Michala Plátka z AOPK je druhová pestrost v ochraně přírody klíčová, nezbytná je pro ni pestrá krajina. „Obnovujeme proto pestrou mozaiku stanovišť bez ostrých hranic mezi nimi,“ uvedl Plátek.
Projekt usiluje o obnovu 510 hektarů stanovišť cílových druhů hmyzu, 280 v ČR a 230 na Slovensku. Momentálně zasáhl již 548 hektarů, do jeho ukončení letos v prosinci se číslo ještě o něco zvýší.
