Hlavní obsah

Rekordní série přerušena: Centrální banka poprvé za půl roku nevyužila šanci zdražit peníze

Centrální banka poprvé za půl roku nezvýšila sazby. (Video: Aleš Černý, Jan Marek, Seznam Zprávy)

 

Reklama

20. 12. 2018 13:01

Bankovní rada České národní banky (ČNB) poprvé v novém složení rozhodovala o úrokových sazbách. A zatímco po předchozích čtyřech zasedáních sazby stoupaly, nyní zůstaly na stejné úrovni.

Článek

Dvoutýdenní repo sazba, která je klíčová pro mezibankovní trh, tak zůstává na hodnotě 1,75 procenta. Diskontní sazba zůstává na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %.

„V rámci debaty jsme konstatovali, že jsme možná na začátku nějaké nové etapy, kdy to rozhodování o dalších případných krocích utahování měnové politiky bude do jisté míry obtížnější,“ uvedl k rozhodnutí guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Nezvyšování sazeb analytici očekávali. „Pro pauzu ve zvyšování úroků hovoří data z české ekonomiky, tedy slabší růst HDP a pokles inflace, ale také rizika v globální ekonomice a výkyvy na finančních trzích,“ komentuje rozhodnutí centrálních bankéřů hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Navzdory mírnému zpomalení ekonomické aktivity a slabší inflaci však předpokládáme, že ČNB bude chtít nadále tuzemskou ekonomiku v příštím roce mírně chladit,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jiří Seidler.

Podle něj ale centrální bankéři sazby opět brzy zvýší. „Vzhledem k tomu, že ochlazování prostřednictvím posilující koruny bude probíhat pomaleji, jelikož koruna v příštím roce velmi pravděpodobně setrvá nad hladinou 25 Kč za euro, bude tak ČNB činit prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Z toho titulu tak předpokládáme, že další růst sazeb přijde již na měnovém jednání začátkem února,“ dodává Seidler.

Letos už zvýšila centrální banka sazby pětkrát, z toho čtyřikrát v řadě za sebou. To se v historii ČNB událo pouze jednou – hned zpočátku měnové politiky v roce 1996, kdy se sazby zvyšovaly postupně z 11,50 % na 12,40 %.

Nutno dodat, že nyní sice centrální banka zdražuje peníze pravidelně, ale vždy pouze o 25 bazických bodů. Devadesátá léta značící se vysokou inflací pamatují skoky i o desítky procentních bodů.

Názorně: Jak kvůli růstu cen hypoték a bytů zdražilo bydlení. (Video: Aleš Černý, Seznam Zprávy)

Poslední zvyšování repo sazby se rychle propisovalo i do sazeb hypoték komerčních bank. Zatímco ještě na podzim nabízely banky hypotéky za sazby od 2,5 % ročně, nyní začínají sazby u pětiletých fixací na hodnotách okolo 3,3 procenta. Tento rozdíl znamená u dvacetileté dvoumilionové hypotéky přibližně osm set korun navíc u měsíční splátky.

O zvyšování sazeb ve čtvrtek poprvé rozhodovali Aleš Michl a Tomáš Holub, kteří v Bankovní radě od prosince nahradili končící viceguvernéry Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka. Poprvé se tak sedmičlenná Bankovní rada skládala výhradně z bankéřů jmenovaných prezidentem Milošem Zemanem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované