Hlavní obsah

Reportér Seznamu natáčel v hlavním městě KLDR: Vítejte v největší Potěmkinově vesnici na světě

27. 6. 2019

Reportáž Světa bez obalu: Milan Šíma v Pchjongjangu. (Video: Milan Šíma, Seznam.cz)

Každý, kdo se dostane do Severní Koreje, má předem naplánováno, kam se může podívat. Nic dalšího mu není povoleno. Takže se podívejte, jak taková prohlídka Pchjongjangu vypadá. Měli jsme na ni asi 3 dny.

Článek

Jak vlastně natočit objektivní reportáž o zemi, kde je všechno kontrolováno, nebo rovnou zakázáno? To je opravdu oříšek pro jakéhokoliv novináře. Vždyť tohle je pravděpodobně ta nejvíce kontrolovaná země v novodobé historii lidstva. I když získáte povolení natáčet v Severní Koreji, máte jen malou možnost vidět, jak v této zemi opravdu lidé žijí. Všechno, co uvidíte, je pro vás pečlivě připravené. Míst, kam se může v KLDR dostat cizinec, je velmi málo, a stejně tak to platí i pro výběr hotelů a restaurací: I ten je strikně omezen a ven nesmíte vycházet bez přiděleného doprovodu. Přesně zorganizován – minutu po minutě – je celý váš program.

Návštěva KLDR je tak vlastně takovým výletem do obrovské Potěmkinovy vesnice, ale za tím vším tušíte, o jakou zemi se jedná. A že to vlastně překonává i pověstnou Orwellovu představu o životě pod dohledem „Velkého bratra”.

Podle neaktuálního oficiálního údaje z roku 2008 žijí v Pchjongjangu přes 3 miliony obyvatel. Město leží na řece Tedong, která jej dělí na výstavní západní část a nepříliš vzhlednou východní polovinu města.

Pchjongjang je naprosto unikátním příkladem totalitní metropole. Nikde jinde nenajdete tolik monumentálních soch. Jsou vyrobeny z bronzu a mramoru a podobně jako celé město, které bylo zničeno během korejské války, byly postaveny v 60. letech minulého století za velké pomoci tehdejšího Sovětského svazu. Což se projevilo i na grandiózním sovětském stylu, kdy celé části města nahradily velké monstrózní budovy a široké bulváry.

Ve městě se například nachází největší stadion na světě. Jeho kapacita je 150 tisíc diváků. Pravidelně se tu odehrává severokorejská obdoba naší spartakiády.

Většinu ulic města tvoří bloky vysokých panelových domů. Ti, kdo bydlí ve vyšších patrech, prý vyrážejí do práce ráno o mnoho dříve – a to kvůli chronickým výpadkům proudu, kvůli nimž fungují výtahy jen příležitostně, pokud jezdí vůbec. Mnoho budov má 20 až 40 pater a říká se, že někteří staří lidé, kteří tu bydlí, raději svůj byt nikdy neopouští.

Ulice Ryoyong je dlouhá 2,5 kilometru a je pýchou Severní Koreje. Její název znamená v překladu „rozbřesk“ nebo „svítání“ a prochází nejmodernější částí Pchjongjangu. Země, kde lidé mimo hlavní město nemají podle zprávy OSN co jíst, investovala stovky milionů dolarů, aby ukázala, že má jednu moderní ulici.

Podrobnosti v úvodní autorské reportáži Milana Šímy v úvodním videu.

Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, který má premiéru v Televizi Seznam každý čtvrtek od 21:00.

Jak naladit Televizi Seznam? Praktický návod zde.

Doporučujeme

Další zprávy