Hlavní obsah

Říjnový zpravodaj Sherlock Senior

Foto: Barbora Togel

Zpravodaj o řetězových e-mailech pro seniory.

Reklama

12. 10. 2020 22:21

Článek

Milé čtenářky a milí čtenáři,

dostáváte říjnové vydání zpravodaje Sherlock Senior. V první části uvádíme aktuální přehled fake news a hoaxů, v sekci o mediálním vzdělávání vysvětlíme podstatu bulváru a ve třetí části vás upozorníme na zajímavosti, které vám mohly uniknout. Dále připomínáme: Pokud narazíte na informaci, která by podle vás mohla být hoaxem, napište nám, prosím.

Aktuální hoaxy: Na Ukrajině jsou zatýkáni učitelé ruštiny, do statistiky nakažených covidem-19 se dostávají zdraví lidé a manipulace s fotografiemi

Výrok herce, že „teroristické útoky patří k lidstvu, islám je třeba respektovat“, byl zmanipulovaný

Manipulace či dezinformace se od falešné zprávy liší tím, že má vždy pravdivý základ. K manipulaci dochází zamlčením důležitého faktu či jeho vytržením z kontextu. To se stalo například herci Ondřeji Brzobohatému. V řetězových e-mailech i na dezinformačních webech mu byl přisouzen výrok „Teroristické útoky patří k lidstvu, islám je třeba respektovat“, který ovšem nikdy neřekl. Lze se o tom přesvědčit ve tři roky starém rozhovoru (od 17. minuty). Ondřej Brzobohatý řekl: „Teroristické útoky byly vždycky, za celou lidskou civilizaci. Ať se to vztahovalo k náboženství nebo k něčemu jinému. Teroristické útoky patří k lidstvu, tak to je. To, že se teď zvýšily na základě nějakého zradikalizovaného islámu, což je sám o sobě dost zvláštní pojem, protože islám je jedna záležitost, a když si korán někdo vykládá jako návod k fanatickému vraždění lidí, tak je to jeho blbost.“

Fotografie demonstrací dokážou zkreslit počet účastníků

Během poslední srpnové neděle se v Berlíně konala demonstrace proti koronavirovým opatřením. Podle oficiálních odhadů se počet demonstrujících pohyboval kolem 40 000. Demonstrace se zúčastnili odpůrci očkování, ezoteriky, stoupenci konspiračních teorií, krajně pravicoví extremisté, ale i lidé, kteří se báli sociálních a ekonomických dopadů karantény. Několik stovek lidí se dokonce pokusilo vniknout do budovy Bundestagu. Není proto překvapující, že demonstrace zaujala různé dezinformační a konspirační weby, které začaly šířit informaci, že policie záměrně bagatelizuje počet účastníků, kterých byl ve skutečnosti milion. Aby podpořily své tvrzení, srovnávají berlínské fotografie s těmi z demonstrací Milionu chvilek pro demokracii na pražské Letné či v běloruském Minsku. U publikovaných fotografií je ovšem vidět, jak je důležité, z jakého úhlu či vzdálenosti snímek pořídíte.

Studenti ukrajinských univerzit vyzývají Bělorusy, aby se poučili z hořké zkušenosti Majdanu

Celá řada ruských a běloruských státních i soukromých médií šíří smyšlenou výzvu ukrajinských studentů, kteří mají vyzývat obyvatele Běloruska, aby se pozorně podívali na zkušenost Ukrajiny s Majdanem, „poučili se z jeho chyb a nepokoušeli se o totéž“. Pravdou však je, že žádnou podobnou výzvu ukrajinští studenti nesepsali, zato Komunistická strana Ukrajiny si tuto výzvu vymyslela a vyvěsila na své webové stránky, přičemž se pod ni podepsali přesně tři lidé. Více zde.

Ukrajina posílá za mříže učitele ruštiny

Na začátku září zatkla ukrajinská policie Taťjanu Kuzmičovou. A protože je zatčená učitelkou ruštiny, objevily se dezinformace, že důvodem jejího zatčení je právě její profese. Taťjana Kuzmičová má však za sebou bohatou aktivistickou historii, kdy se jako host či mluvčí účastnila akcí pořádaných zástupci tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky či vlády Krymu, která je z pohledu Ukrajiny považována za okupační. Oficiálně je žena podezřelá z vlastizrady a ze spolupráce s ruskou tajnou službou FSB. Situace bude pravděpodobně mnohem složitější. Na Ukrajině, kde žije přes 40 milionů obyvatel, budou desetitisíce učitelů ruštiny, nejsou však zprávy o žádném dalším zatýkání, a to ani na dezinformačních webech. Více zde.

Pokud nesouhlasíte, aby Facebook používal vaše fota či uváděl vaše jméno u stránek, které sledujete, napište do statusu nesouhlas

V roce 2012, loni i letos se šíří hoax, že pokud si nepřejete, aby společnost Facebook využívala vámi vložený obsah, máte si nesouhlas napsat do svého statusu. Facebook je ovšem soukromý subjekt, jehož služby využíváte zdarma jen zdánlivě. Obchoduje s vašimi daty a snaží se vaše aktivity co nejvíce zpeněžit. Souhlas ke všem těmto aktivitám jste mu dali automaticky tím, že jste si na této sociální síti založili účet. Současné podmínky najdete zde. Jedinou vaší obranou je zrušení účtu či úprava nastavení soukromí. To lze jednoduše udělat zde.

Lidé, kteří vzdali čekání ve frontě na testování na covid-19, dostali upozornění, že jsou jejich výsledky pozitivní

Řetězovými e-maily i sociálními sítěmi se šíří nebezpečná falešná zpráva (fake news), že i netestovaní lidé dostávají informaci, že jsou pozitivní na covid-19. Tím chtějí konspirátoři jen znevěrohodnit narůstající počet nakažených. Cílem fake news není prosadit „svou pravdu“, ale znejistit lidi a dovést je k závěru, že pravda není poznatelná a že na každé lži je něco pravdy. Pokud lidé nevěří vlastním úřadům, nevěří již ve své zemi ničemu a nechají se lépe manipulovat. Více zde. Stejný účel mají i fake news, které tvrdí, že koronavirus byl příčinou smrti i u lidí, kteří zemřeli na jinou nemoc. Nebo že 90 procent pozitivních výsledků testů je ve skutečnosti negativních.

Témata z mediálního vzdělávání: Co je bulvár

Jak poznáme bulvár

Bulvární médium je označení pro masový sdělovací prostředek, v němž hrají klíčovou roli emoce. Bulvár má až desetkrát vyšší prodej než seriózní média. Typické poznávací znaky bulváru jsou provinčnost (obsah bez souvislostí se světovými událostmi), vyvolávání paniky, skandalizace, důraz na život celebrit, povrchnost, negativismus, jednoduchost a blízkost konzumentovi. Tato blízkost se projevuje např. zveřejňováním odpovědí obyčejných lidí na anketní otázky týkající se aktuálních událostí. Bulvární noviny obsahují velké titulky a obrázky, krátké články, jazyk může být vulgární, výrazně pracuje s emotivními slabikami a výkřiky, jednoduchými větami a omezeným slovníkem.

Kdo jsou paparazzi

Kdo žil v 90. letech, určitě si vzpomene na princeznu Dianu, která v roce 1997 se svým partnerem Dodim Al-Fayedem zemřela na následky autonehody, když prchala před otravnými fotografy – tedy paparazzi. Princezna Diana měla v zemích bývalého britského impéria a v zemích Commonwealthu obrovskou morální autoritu. Zároveň bylo známé, že soukromý život Diany jakožto matky dědice trůnu byl v rozporu s tradicí královské rodiny. Celý svět prostřednictvím médií sledoval, jak si princ Charles s Dianou nerozumí a jak se rozcházejí.

Charles se rozchodem s Dianou přiznal k tomu, o čem se vždy spekulovalo: k dlouhodobému vztahu s Camillou. Pikantní na příběhu prince Charlese a Camilly z neurozené rodiny bylo, že spolu udržovali poměr i v době, kdy oba byli v jiném manželském svazku.

O Charlese i Dianu se média velmi zajímala a společnost toužila vidět fotografie z jejich soukromého života. Fotku z jachty, kde se Diana políbila se svým arabským přítelem Dodim, prodal paparazzi za více než dva miliony dolarů. Z toho je zřejmé, že Diana i Dodi byli v hledáčku bulvárních médií právě proto, že se o ně společnost zajímala. Zároveň s nimi lidé sympatizovali, což se ve chvíli jejich smrti obrátilo proti médiím, která plnila zakázku společnosti.

​​Tehdejší odpor k bulvárním médiím a paparazzi rozvířil emoce a vedl je ke spekulacím o tom, že paparazzi pronásledující limuzínu Diany a Dodiho nabourané auto po nárazu do zdi tunelu nejdříve vyfotografovali a teprve poté přivolali pomoc. Smrt princezny Diany a jejího přítele Dodiho v roce 1997 tak vyvolala spoustu diskusí o etice práce bulvárních médií.

Může být bulvár pro společnost pozitivní?

Při vyslovení slova bulvár si lidé mnohdy představí skandály, negativa a lži o celebritách. Ale významný český novinář Karel Hvížďala vidí na bulváru i pozitiva:

- zprostředkování zpráv z politiky široké veřejnosti,

- bezplatná sociálněprávní poradna,

- emoční ventil (kanalizace neukojených tužeb po krvi a sexu),

- sportovní rubrika o masových sportech.

Může být bulvár kvalitní?

U nás byl prvním porevolučním bulvárem deník Expres, krátce nato začal vycházet politický bulvár Špígl. Postupně vznikalo ještě několik českých bulvárních deníků. Český bulvár míří především na negativní emoce (vztahy, choroby a peníze). Vzorem pro bulvár je např. německý Bild. Ten na přelomu let 2011 a 2012 odhalil propojení tehdejšího prezidenta Christiana Wulffa a vlivných německých podnikatelů. Christian Wulff byl nakonec obvinění z korupce zproštěn. Bild má ovšem i významnou dějinotvornou úlohu. Byl založen v roce 1952 a vysvětloval jednotlivé kroky tehdejšího kancléře Konrada Adenauera, čímž výrazně přispěl k denacifikaci tehdejšího Západního Německa a jeho integraci do evropských institucí. Formát německého Bildu však nelze na podstatně menší český trh adaptovat.

V důsledku propadu nákladu tištěných médií a v konkurenci různých influencerů na sociálních sítích se postupně bulvarizují i ostatní média.

Může vás zajímat

Plány pro provoz nemocnic

Kapacitu máme, ale je to kapacita, která je vykoupena velmi bolestivě,“ říká o náporu nemoci covid-19 na zdravotnický systém Roman Prymula. Nemocnice mají obdržet plán, jak postupovat, když se budou plnit kapacity jejich lůžek. Ve hře je i omezování plánovaných zákroků. O tom, co vše ještě Čechy v souvislosti s aktuální epidemií čeká, mluvil nový ministr zdravotnictví na začátku října v pořadu Výzva.

Švédská cesta se neosvědčila

Benevolentní přístup na počátku pandemie koronaviru Švédsku nepomohl, tvrdí ekonom CERGE-EI Ole Jann. Podle jeho analýzy přísná opatření nejenže ušetří mnoho lidských životů, ale v konečném důsledku se vyplácí i hospodářsky, protože umožňují rychlejší zotavení ekonomiky.

Vládní pomoc pro kulturu

Nová opatření proti šíření koronaviru opět dopadají na kulturní sektor. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce proto do půlky října spustit 750milionový balíček pro organizátory festivalů, hudebních klubů, velkých arén či malých divadel.

Zjistěte si zaplněnost lůžek v nemocnici ve vašem kraji

Naplnění kapacit nemocnic patří mezi hrozby, které se v případě šířící se epidemie nemoci covid-19 zmiňují nejčastěji. Podívejte se, jaká je situace ve vašem kraji.

Prosíme, abyste náš zpravodaj sdíleli se svými blízkými z řad seniorů. Pokud by ho i oni chtěli odebírat, stačí kliknout na tento odkaz a uvést e-mailovou adresu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené