Hlavní obsah

Krajní pravici, stoupence konspirací a odpůrce 5G sítí spojil koronavirus

Foto: Profimedia.cz

Covid-19 neexistuje, píše se na transparentu pařížské demonstrantky.

Reklama

10. 9. 12:57

Odmítají nosit roušky a zůstávat doma během karantény, pandemii koronaviru pokládají za vládní nástroj, jak si ještě více podrobit obyvatelstvo. Kdo jsou lidé, kteří protestují proti koronavirovým opatřením, a co chtějí?

Článek

Na konci srpna to zažil Berlín a Londýn, před pár dny australské Melbourne. Demonstrace proti koronavirovým opatřením, při nichž občas dochází i k násilí, zažívají demokratické země celého světa.

Jeden z prvních protestů proti vládní odpovědi na pandemii zorganizovaly konzervativní organizace v americkém Michiganu. Do ulic tam vyšli lidé už v polovině března, později tamní demonstrace inspirovala odpůrce karantény i v dalších amerických městech.

Informace o protestech se šířily prostřednictvím sociálních sítí Facebook nebo Reddit, za šířením stáli aktivisté Republikánské strany, stoupenci Tea Party, obhájci práva na držení zbraní, odpůrci očkování a další skupiny.

Ve Spojených státech měli odpůrci koronavirových omezení silného spojence – prezidenta Donalda Trumpa. I on dlouho odmítal nosit roušku, a to dokonce i při návštěvě nemocnice. Ještě v půlce dubna pak tweetoval „Osvoboďte Michigan“ a „Osvoboďte Minnesotu“ v reakci na opatření, ke kterým přistoupili guvernéři obou států.

Protesty proti koronavirovým opatřením mají jednoho společného jmenovatele – obvykle se jich účastní stoupenci krajní pravice. Nejsou ale sami. Kromě nich jsou to často i různí šiřitelé konspiračních teorií, odpor proti nošení roušek a dodržování odstupů se často snoubí například s vyznavači obskurních teorií o škodlivosti 5G sítí.

Podívejme se, jak a kdo protestuje proti rouškám a karanténním omezením v různých evropských zemích.

Česko

Zdejší anticovidové hnutí se projevuje především na internetu, do ulic větší množství lidí dosud nepřilákalo. Když svolalo Hnutí občanské nespokojenosti (HON) na konci srpna demonstraci na Palackého náměstí v Praze, sešlo se na akci s heslem „Řekni rouškám jasné ne“ asi jen sto lidí.

Na akci sice zazněla slova o „byznysu farmaceutických firem a podplacených vlád“, ve značné míře ale šlo více o kritizování vládních opatření než o odmítání existence viru jako takového. I představitelé HON uznávají, že například ve zdravotnických zařízeních by se roušky nosit měly.

Na internetu jsou odmítači koronaviru nicméně aktivní: „Od března do června jsme napočítali 55 hoaxů, které jsme vyvraceli. Teď, když přichází druhá vlna, se začínají objevovat znovu,“ řekl Seznam Zprávám Jan Cemper, šéfredaktor serveru Manipulátoři.cz. Mezi poslední dezinformace řadí třeba nadsazené zprávy o počtu účastníků anticovidové demonstrace, která se uskutečnila 30. srpna v Berlíně. „Hoaxy šíří klasické dezinformační weby, politické strany se zatím drží stranou, a to včetně SPD, která dezinformace také někdy šíří,“ dodává Cemper.

Německo: pandemii chce využít AfD

Foto: Profimedia.cz

Stoupenci krajní pravice s říšskou vlajkou v Berlíně.

Vrcholem anticovidového hnutí se stala už zmíněná berlínská demonstrace, při níž se několik stovek lidí pokusilo vniknout do budovy Bundestagu. „Nelze tolerovat, aby říšské vlajky znovu zavlály nad německým parlamentem,“ odsoudila aktivisty s černo-bílo-červenými vlajkami ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Spolupředseda Zelených Robert Habeck si už nebral servítky a označil je za nacisty.

Na protest do Berlína se ten den sjelo na 38 tisíc lidí z celého Německa, a akce se tak stala největším anticovidovým protestem od začátku pandemie. Stoupenců krajní pravice byly na akci podle médií asi tři tisíce.

„Role krajní pravice v organizování protirouškových protestů se liší podle místa a času. Demonstrace začaly jako malý občanský protest proti opatřením vlády na kontrolu krize, brzy si je začaly přisvojovat pravicové a krajně pravicové skupiny. Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy vyčíslil nejméně 90 protestních akcí, kterým dominovala krajní pravice, zvláště na východě země,“ řekl Seznam Zprávám Christoph Richter z Institutu pro demokracii a občanskou společnost v Jeně.

„Na začátku byly velké demonstrace v západní části Německa, které pokrývaly velké spektrum názorů, počínaje odpůrci očkování, ezoteriky, stoupenci konspiračních teorií přes obyčejné lidi, kteří se báli sociálních a ekonomických dopadů karantény, až po krajně pravicové extremisty,“ vysvětlil Richter s tím, že časem se podíl krajní pravice zvyšoval.

Překvapivé podle jenského sociologa je, že se protestní hnutí stalo tak silným právě v Německu, tedy v zemi, která pandemii koronaviru dosud velmi dobře zvládá a nezažila podobné krize jako například Itálie, Španělsko či Francie. Demonstrace přitom nabraly na síle v době, kdy vláda opatření uvolňovala.

V čem se naopak Německo od ostatních zemí neliší, jsou argumenty odpůrců opatření: snižují zdravotní rizika viru, přicházejí s konspiračními, často rasistickými a antisemitskými teoriemi, obviňují z pandemie multikulturalismus a globalizaci a žádají národní řešení krize.

Pandemii se v Německu pokouší politicky využít krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) stejným způsobem, jako to udělala s migrační vlnou v roce 2015, díky níž se dostala do parlamentu. Migrace už ale v zemi příliš netáhne, strana proto hledá nová témata. Němci ale na tuto vějičku vesměs nenaskočili – podle průzkumů by si naopak osm z deseti lidí přálo větší kontrolu opatření a 28 procent lidí se domnívá, že opatření jsou příliš mírná.

Francie: převažují vzdělané padesátnice

Foto: Profimedia.cz

Žena na pařížském náměstí Nation protestuje proti koronavirovým opatřením i 5G sítím.

Ve Francii je „antirouškové“ hnutí oproti Německu o dost slabší, jeho členové jsou ale velice aktivní a existuje riziko, že přesvědčí i své okolí. V rozhovoru pro nedělník Le Journal du Dimanche to řekl Antoine Bristielle, autor vůbec první studie na téma anticovidového hnutí. Nadace Jeana Jaurèse ji zveřejnila v pondělí s cílem přinést sociologický profil člověka, který se koronavirových protestů účastní.

Francouze, kteří odmítají nosit roušku navzdory přicházející druhé vlně nemoci, spojuje odmítání politických stran a nedůvěra vůči médiím i institucím. Často jde o lidi, kteří jsou náchylní k důvěřování různým konspiračním teoriím.

„Antirouškaři“ používají podle autora studie čtyři hlavní argumenty: první je ten, že rouška před virem stejně neochrání. Druhý argument jde ještě dál – rouška nejenže neochrání, její nošení je i nebezpečné, protože znemožňuje řádné okysličení. Dalším falešným tvrzením je to, že pandemie je už za námi, jak se domnívá například Fred, administrátor protirouškové facebookové skupiny o více než 12 tisících členech.

Posledním často používaným argumentem je ten, že koronavirus je pouze vynálezem vlád, aby si otestovaly servilitu obyvatel a připravily je na změnu světového řádu.

Studie ukázala, že z lidí sympatizujících s anticovidovým hnutím v posledních prezidentských volbách vůbec nehlasovalo celých 40 procent, zbytek vesměs volil krajní levici či pravici, tedy Jeana-Luka Mélenchona či Marine Le Penovou.

Autora studie však překvapila jiná věc. Zatímco obvykle dominují studiím o komplotismu a populismu spíše mladí, nevzdělaní muži, tentokrát vyšel jiný profil. Mezi odmítači roušek převažují ze 63 procent ženy okolo padesáti let, mají obvykle maturitu a 36 procent z nich dokonce patří do nejvyšší sociální vrstvy.

Velká Británie: zapojil se i Corbynův bratr

Foto: Profimedia.cz

Bill Gates je zlo, myslí si stoupenci hnutí StandUpX.

Stejně jako v Berlíně se největší anticovidové shromáždění uskutečnilo na londýnském Trafalgarském náměstí na konci srpna. Akci pod názvem Jednotně za svobodu pomáhal organizovat mimo jiné i Piers Corbyn, bratr známého labouristického politika Jeremyho Corbyna.

Na crowdfundingové stránce, která sbírala peníze na organizaci akce, se podařilo vybrat částku 14 tisíc liber. K akci se hlásily mnohé skupiny, asi nejznámějším hnutím je ale StandUpX, které ve svém manifestu odmítá dodržovat koronavirové restrikce. Ostře se také vymezuje vůči povinnému očkování proti koronaviru. Vakcína přitom ještě ani neexistuje a britské zákony navíc očkování nenařizují, v zemi je pouze dobrovolné.

StandUpX také útočí na miliardáře Billa Gatese, jenž věnoval peníze na výzkum vakcíny proti nemoci covid-19. Konspirátoři mají za to, že jím sponzorované očkování bude prvním krokem z implantování čipů do lidského těla, které by pak monitorovaly pohyb lidí. Gates přitom takové nesmysly samozřejmě odmítl: „Je těžké takové věci popírat, když jsou tak hloupé,“ citoval ho server televize Channel 4.

Dalším terčem hnutí jsou kromě koronaviru také 5G sítě. Jeho stoupenci například tvrdí, že kvůli nim bylo pokáceno velké množství stromů, aby uvolnily místo přenašečům signálu.

Na londýnském shromáždění promluvil i známý šiřitel konspiračních teorií David Icke, který ve svých videích například tvrdí, že svět se snaží ovládnout tajná kabala pedofilů. Židovské organizace už dlouho upozorňují na Ickeho antisemitismus, on to však odmítá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené