Hlavní obsah

Ročně v Česku spotřebujeme 4 miliardy kusů mikrotenových sáčků. Ty už dále nejdou zrecyklovat

2. 6. 2019

Spoluzakladatelka Frusacku Hana Fořtová o budoucnosti plastu a ekologickém byznysu. (Video: Anita Baselová, Seznam.cz)

Spoluzakladatelka Frusacku Hana Fořtová je známou bojovnicí proti plastu. Jen díky recyklovatelné náhradě mikrotenových sáčků z kukuřičného škrobu se v České republice nepoužilo několik stovek milionů sáčků.

Článek

Češi velmi dobře třídí odpad, 68 % plastu naházejí do žlutého kontejneru. Problém je ale v následném využití materiálu. Některé plasty jsou kvalitnější a vybírají se na třídicí lince přednostně, většina se ale skládkuje nebo spaluje. Spalovny jsou v České republice zatím jen dvě.

Z nejhoršího plastového materiálu jsou vyráběny mikrotenové sáčky, ty jakkoliv dál už recyklovat nelze. I kdyby se materiál ještě dál využil, nikdy se jich nenahromadí tuna, aby se s nimi mohlo dál pracovat. A tak se většinou dostanou na skládku a následně se rozletí do okolní přírody. Mikroplasty se pak dostávají do těl živočichů a vrací se nám na talíři.

„Plast sám o sobě není špatným materiálem, je ale potřeba, aby se s ním zacházelo obezřetněji. Aby k tomu přistupovali zodpovědně zákazníci, firmy, ale i média nebo zákonodárci,“ dodává Hana Fořtová.

Roční spotřeba nezrecyklovatelných mikrotenových sáčků v Česku se pohybuje kolem čtyř miliard kusů. To byl impuls k nalezení kompostovatelné varianty Frusack, díky které se do oběhu nedostalo za dobu fungování více než 7 % sáčků. Číslo se může zdát malé, pokud se ale přepočítá na kusy, dostaneme se ke stovkám milionů.

Aby se spotřeba snížila ještě víc, spoluzakladatelky společnosti Hana Fořtová a Tereza Dvořáková jednají se supermarkety o umístění Frusacku přímo mezi regály s potravinami. Spolupráce už funguje na internetovém Rohlíku a také v kamenných prodejnách Sklizeno. Frusack se sice vyrábí v Česku, kupují ho ale i v Norsku, Španělsku, Německu nebo na Slovensku. V plánu jsou další státy Skandinávie a Francie, Velká Británie, Polsko nebo Maďarsko.

Jakým dalším projektům se Hana Fořtová věnuje, jestli by nás spasil systém zálohovaných pet lahví a jak se podniká v tomto oboru, se dozvíte v rozhovoru nad článkem.

Doporučujeme