Hlavní obsah

Rodí se přísnější ochrana přírody. Na nejlepší ornici ale rostou průmyslové haly

20. 6. 2019

Ochrana vody a půdy vs. výstavba průmyslových hal na Olomoucku. (Video: Zuzana Černá, Seznam.cz)

Chraňme vodu a půdu Ústavou – burcují politici napříč politickým spektrem. Jako první s hotovým návrhem přichází KSČM – Česká republika má podle ní zvelebovat přírodní zdroje – a podobnou cestou chce jít i vláda. Na druhou stranu se ale připravují projekty, které tu nejlepší půdu nenávratně mění.

Článek

U malé obce Hněvotín na dohled Olomouce už logistické centrum stojí. V plánu je ho ještě rošířit. Pod názvem „Biomedicínský a technologický park” se s ním počítá už od roku 2012, kdy memorandum podepsal kraj, nemocnice i Univerzita Palackého. Podle úřadů je to ve veřejném zájmu.

„Když jsem se ptal ředitele fakultní nemocnice nebo rektora univerzity, tak říkali, že nepotřebují zástavbu na nové orné půdě, že jim stačí prakticky jakékoliv laboratorní nebo kancelářské prostory kdekoliv v Olomouci, v rámci blízkého okolí, kterých je tady dostatek,” argumentuje bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který už na podzim inicioval jednu ze dvou peticí, pod kterou se místní podepisují. „V okamžiku, kdy tady vystavíme průmyslovou zónu, tak je tato půda nenávratně pro všechny budoucí generace ztracena. Už nikdy nedojde k tomu, aby se to tady obnovilo,” dodal. Plán je podle něj starý a mimořádně nízká nezaměstnanost v regionu z něj podle Jurečky dělá nesmysl.

Obecně je podporuje i Jurečkův nástupce Miroslav Toman (ČSSD). „Jsem proti zastavování kvalitní zemědělské půdy. Plochy k průmyslové i bytové výstavbě by měly být vždy na méně kvalitní půdě, v ideálním případě by se měly využívat tzv. brownfieldy,“ napsal ministr Seznamu.

Čtyři roky už platí novela zákona o ochraně zemědělského fondu. Ten říká, že nejlepší půdu je možné zastavět jen ve výjimečných případech. Například pokud železnice nemůže vést jinudy.

Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že Hněvotín je jeden z nich a že centrum, které tam má vzniknout, bude výjimečné. „Jednou z podmínek pro vymezení strategické plochy je zákaz využití plochy pro běžné skladování, pro oblast běžné výroby, běžného zpracovatelského průmyslu, pro montáž výrobků, pro samostatně umisťované fotovoltaické panely nebo pro zařízení k získávání energie z obnovitelných zdrojů,” napsalo ministerstvo Seznamu e-mailem.

Rozhodnout musí zastupitelstvo Olomouckého kraje.

Politická shoda: Vodu musí chránit Ústava

Jako první přišli s hotovým návrhem na změnu ústavního zákona komunisté. Přírodní zdroje má podle nich stát chránit a zvelebovat. Myšlenka, která je vlastní více politickým stranám. Kromě KSČM na návrhu pracují také lidovci a Starostové a nezávislí. Ministerstvo zemědělství je opatrnější a jde cestou právní analýzy. Chce vědět, jak vodu a půdu chrání jiné evropské země a jak co nejúčinněji změnu Ústavy formulovat.

„Ústavní zakotvení ochrany významných přírodních prvků (voda, půda, vzduch, biodiverzita) v ČR ustrnula na úrovni roku 1992, tedy schvalování Ústavy ČR při vzniku našeho státu,” říká ministr zemědělství Miroslav Toman. S tím, že opatření by se pak v praxi promítla prostřednictvím konkrétních zákonů. Měla by dopad na postupy zemědělců, budování protipovodních opatření a pomohla by i vypořádávat se se suchem. Nedostatku vláhy aktuálně čelí asi třetina území republiky, včetně zmíněné Hané.

Doporučujeme