Hlavní obsah

Roušky nařizují první města v Německu, ozývají se i hlasy proti

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Některá německá města zavádí povinnost nošení roušek (Ilustrační fotografie).

Reklama

1. 4. 14:47

Roušky a jejich povinné nošení v některých německých městech jsou hlavním tématem dnešního Středoevropského deníku. Věnovali jsme se i rakouské nezaměstnanosti, Slovensku, výjimečně Bělorusku a hrozbám pro demokracii v Maďarsku.

Článek

Ve střední Evropě jsou zatím roušky či jiná ochrana obličeje povinné jen v Česku a na Slovensku. Rakouská vláda v tomto týdnu rozhodla o povinnosti nosit roušky v obchodech, v Polsku budou při nakupování povinné ochranné rukavice.

Foto: Profimedia.cz

Pracovníci Intersparu v rakouském Salcburku rozdávají zákazníkům před vstupem do obchodu roušky.

O rouškách se intenzivně debatuje i v Německu. Povinnost nosit je v obchodech, hromadné dopravě a na veřejných místech avizovalo stotisícové město Jena ve spolkové zemi Durynsko. Následovalo i další durynské město Apolda a doporučení vydalo také hesenské Hanau.

O nedostatku ochranných prostředků v Německu jsme psali zde:

Němečtí lékaři dosud podle Deutsche Welle od všeobecného nošení roušek odrazovali s tím, že stačí důkladné mytí rukou a že by roušky lidem dávaly falešný pocit bezpečí. Obecnou povinnost nosit při nákupech ochranu obličeje odmítá i Německá asociace měst a obcí.

Podle jejího generálního tajemníka Gerda Landsberga by takové opatření nebylo efektivní a ohrožovalo by zásobování rouškami a respirátory ty, kteří je nutně potřebují pro svou práci.

I samotná Jena (ale i zbytek Německa) se s nedostatkem ochranných prostředků potýká, a vyzývá proto obyvatele, aby si je ušili sami, tedy stejně jako v Česku. Na sociálních sítích se do výzvy pod hashtagem „maskeauf“ zapojil třeba známý satirik Jan Böhmermann nebo moderátorka Anne Willová.

Debata rezonuje i ve středečním vydání německého tisku. Magdeburské regionální noviny Volkstimme zas Němce kritizují za přílišné debatování. „Koronavirus se šíří, lidé umírají, Němci diskutují. Lidé přichází o práci a Němci diskutují o ochraně osobních údajů,“ píše deník.

Podle deníku Frankfurter Rundschau znamenají povinné roušky při nákupech v Rakousku a také v Jeně v době koronaviru posílení autoritářských tendencí. Deník argumentuje tím, že opatření o rouškách, na rozdíl od karanténní aplikace pro mobilní telefony, nepředcházela široká debata.

Na další problém upozorňuje regionální deník Stuttgarter Zeitung, který píše o těžkostech s realizací takového nařízení. Podle novin by mělo jít ruku v ruce s rozšířením komerční výroby roušek v Německu.

O tom už v úterý mluvil spolkový ministr financí Olaf Scholz z SPD. Vláda hodlá podpořit ty firmy v Německu, které se v současné situaci rozhodnou přeorientovat výrobu na produkci ochranných pomůcek. „Potřebujeme vlastní produkci, kterou musíme spustit co nejdřív,“ cituje politika agentura DPA.

Největší maďarský neorbánovský server v ohrožení?

Na maďarský nezávislý server Index.hu, který jako jedno z mála médií v Maďarsku zůstává k vládě Fideszu kritický, bude mít vliv podnikatel Miklós Vaszily. Ten už ovládá stanici TV2, která se pod jeho vedením změnila v provládní médium.

Vaszily v rozhovoru pro portál Portfolio řekl, že koupil padesátiprocentní podíl v holdingové společnosti Indamedia, která kontroluje reklamní příjmy Indexu. Ve společnosti prý bude Vaszily působit jako strategický investor.

Aktuální situaci v Maďarsku po schválení zákona, který de facto odstavil parlament a vládě Viktora Orbána přiznal mimořádné pravomoci, se věnujeme v rozhovoru s maďarsko-polským politologem Dominikem Héjjem:

V Rakousku je bez práce nejvíc lidí od konce války

Ekonomické dopady koronavirové krize mají už v Rakousku konkrétní obrysy. Nezaměstnanost se na konci března v porovnání s loňskými čísly zvedla o 52 procent. Bez práce bylo na konci měsíce přes 560 000 lidí, tedy 12,2 %. Jde o nejvyšší číslo od roku 1946, píše deník Krone.

Foto: Profimedia.cz

V Rakouských obchodech platí od středy povinnost nosit roušku.

Propouští se zejména v turistice, službách, stavebnictví a dopravě. Nejvíc lidí bez práce přibylo v Tyrolsku (nárůst o 174 %) a v Salcbursku (112 %). Nejmenší, třetinový nárůst, hlásí zatím Vídeň. Zároveň o čtvrtinu na 60 000 klesl počet volných pracovních míst.

Fico bez ochranky

Nový slovenský ministr vnitra Roman Mikulec z hnutí OLaNO neprodloužil expremiérovi Robertu Ficovi státní ochranku, píše deník SME. Tu měl předseda strany Směr nepřetržitě od roku 2006 až do letošního 30. března. Podle ministra Fico nemá na ochranku, která vyjde stát na tisíce eur, jako pouhý poslanec nárok.

Foto: Profimedia.cz

Robert Fico s ochrankou na snímku z listopadu 2019.

Nárok totiž Fico ztratil v roce 2018 po rezignaci na funkci premiéra, která následovala po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Státní ochranu mu ale prodloužila ministryně vnitra Denisa Saková ze Směru. Zdůvodnila to tím, že politik dostává závažné výhrůžky a že si pro Fica dovede představit i doživotní ochranku. „Co bude dál, je moje věc a zařídím si to sám,“ reagoval na rozhodnutí poslanec Fico.

Bude moci 30 milionů Poláků hlasovat poštou?

Poláci si kvůli koronaviru zvykají na nová, přísnější omezení, například povinnou dvoumetrovou vzdálenost mezi všemi lidmi na veřejnosti, omezení počtu lidí v obchodech či nošení ochranných rukavic při nakupování. Politická situace v zemi se v současné krizi dál rychle vyvíjí. Hlavním tématem jsou prezidentské volby a jejich řádný termín 10. května.

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) poslala v úterý večer do parlamentu návrh na zajištění všeobecného korespondenčního hlasování. V důvodové zprávě se sice tvrdí, že by to státu nepřineslo žádné náklady navíc, ale logistická náročnost hlasování 30 milionů oprávněných voličů poštou, navíc během šibeničního termínu, bude extrémně náročná, ba nemožná.

Objevují se i oprávněné otázky o omezené volební kampani a možnostech chyb při sčítání či podvodů. Připomeňme, že kvůli chybám v procesu korespondenčního hlasování muselo druhé kolo prezidentských voleb před čtyřmi lety opakovat Rakousko.

V médiích se ve středu objevila řada spekulací o nejednotnosti vládnoucí trojkoalice, ve které hraje prim PiS. Vicepremiér a předseda satelitní strany Dohoda Jarosław Gowin prý květnový termín odmítá a jeho poslanci by pro celostátní korespondenční hlasování v Sejmu nehlasovali. Naznačují to i Gowinovy středeční výroky o tom, že volby není možné organizovat v situaci, ve které by rozšířily epidemii.

Foto: Profimedia.cz

Polský vicepremiér Jarosław Gowin v Sejmu.

Šéf PiS Jarosław Kaczyński mu kvůli tomu měl hrozit vyhazovem z vlády. Vláda ale může zvolit jeden únikový scénář. Pokud by totiž zákon ve sněmovně 3. dubna nakonec prošel, narazil by v senátu, ve kterém mají většinu opoziční strany. Horní komora by mohla projednávání natáhnout na 30 dní a poté by se musela stihnout organizace korespondenčních voleb během jednoho týdne. Kabinet tak s tímto argumentem může svůj návrh ze Sejmu potichu stáhnout.

Centrála PiS, tedy předseda Kaczyński, si zatím za konáním voleb v ústavním termínu dál stojí a zvažuje i jinou variantu: obejít při organizaci obce. Někteří starostové už totiž deklarovali, že průběh voleb během epidemie nezajistí.

K situaci kolem voleb se má do dvou týdnů vyjádřit ministr zdravotnictví, jehož stanovisko může být zlomové. Polsko ve středu ráno hlásilo 2347 potvrzených nakažených a 35 obětí.

První přiznané úmrtí v Bělorusku

Podobně jako v Polsku jsou na tom s termínem prezidentských voleb v Bělorusku. Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, který stojí v čele země už 21 let, v úterý oficiálně potvrdil vůbec první (úřady přiznanou) oběť koronaviru. Je jí pětasedmdesátiletý herec z Vitebska.

Nedemokratický režim epidemii zlehčuje a sám prezident už Bělorusům jako prevenci doporučoval vodku, práci na poli, saunu a hokej. V rozhovoru se státní agenturou Belta teď autoritář řekl, že prezidentské volby se budou konat nejpozději do konce srpna. Důvod k jejich odkladu podle Lukašenka není.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené