Hlavní obsah

Roušky se ještě dlouho sundávat nebudou. Očkování jde pomalu

Foto: vláda.cz

Na konci srpna ministr zdravotnictví Adam Vojtěch doufal, že zájem o očkování po prázdninách stoupne.

Reklama

14. 9. 18:20

Pro dosažení kolektivní imunity je třeba přesvědčit k očkování ještě více než půl milionu lidí. Zájem o vakcínu však v prvních zářijových týdnech dál klesal.

Článek

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) koncem srpna řekl, že po létě by mohl stoupnout zájem o očkování proti onemocnění covid-19.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Já věřím tomu, že se ten zájem ještě zvýší. I vzhledem k tomu, že zkrátka byly prázdniny, lidé často neměli úplně myšlenky na to jít se naočkovat,“ uvedl Vojtěch 30. srpna po jednání vlády.

Díky masivnějšímu podávání vakcíny se mělo rychleji dospět k hranici 75 procent očkovaných v dospělé populaci. S dosažením tzv. kolektivní imunity by se podle ministra mohla uvolnit ochranná opatření, jako je například nošení roušek.

Vojtěchova slova se však zatím nenaplňují. Počet očkovaných naopak dál postupně klesá. V minulém týdnu se průměrný počet očkování během pracovních dnů snížil na zhruba 15 tisíc denně. Naposledy se tak málo očkovalo v únoru.

Lidí, které je ještě třeba kompletně naočkovat pro dosažení hranice 75 procent, je přitom více než půl milionu.

K tomuto číslu lze dojít na základě statistik Ministerstva zdravotnictví. Podle jeho údajů mělo ke konci minulého týdne za sebou aspoň jednu očkovací dávku necelých 66,5 procenta lidí ve věku 18 a více let.

I když k nim přičteme další 2,3 procenta lidí, kteří měli zarezervovaný termín očkování nebo na termín čekali, do splnění Vojtěchem stanovené mety stále zbývá nejméně 6,2 procenta dospělé populace.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví, Seznam Zprávy

Denně vykázaná očkování v ČR od poloviny srpna.

A to v přepočtu na osoby dělá stovky tisíc lidí. Podle Statistického úřadu žije v Česku asi 8,7 milionu dospělých obyvatel. Z toho 6,2 procenta odpovídá počtu téměř 540 tisíc osob.

Jak dlouho tedy může cesta ke kolektivní imunitě ještě trvat?

Pokud by počet nově očkovaných už dál neklesal a udržel se na úrovni minulého týdne, každým následujícím týdnem včetně víkendů by přibylo asi 82 tisíc očkovaných. To znamená zhruba 11 750 očkovaných denně. Hranice 75 procent dospělých by se tímto tempem dosáhla na konci října. A to ještě v případě, že se bere v potaz pouze první dávka očkování.

Vojtěchova hranice kolektivní imunity tak s největší pravděpodobností padne až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října. Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš si tak nebude moci přičíst body za to, že Čechy zbavil roušek a dalších omezení.

Proti rychlému rušení ochranných opatření navíc působí šíření epidemie, které od začátku školního roku nabývá na síle.

Existuje nicméně jedna „finta“, kterou by se dalo k hranici 75 procent dospět rychleji. Šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek začátkem srpna nadhodil, že k očkovaným by se mohli připočíst také lidé s imunitou po prodělaném covidu.

„Zahrnuje to ty, kteří mají dokončeno očkování nebo mají zatím jednu dávku, rezervaci termínu nebo jsou registrovaní, ale i ty, kteří prodělali covid a jsou díky tomu chráněni, protože mají protilátky, ale nemohou se zatím očkovat, a těch je téměř osm procent,“ řekl Chlíbek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Ministr Vojtěch doufá, že k rychlejšímu očkování přispěje i nová vlna marketingové kampaně. Ta vysloveně nabádá, aby neočkovaní lidé přispěli k získání zbývajících procent k dosažení kolektivní imunity a tím pádem i rozvolňování. V těchto dnech je viditelná například na obrazovkách TV Nova. Minulý týden si Ministerstvo zdravotnictví objednalo reklamu na očkování také v jedné z regionálních rozhlasových sítí. Celkem vláda na současnou fázi kampaně vyčlenila 50 milionů korun.

Vláda může těžit z toho, že postoj Čechů k vakcínám je celkově vstřícnější než ve východoevropských zemích. Na druhou stranu v některých západoevropských státech už míra proočkovanosti postoupila mnohem dál.

Původně přitom Češi byli vůči očkování skeptičtější než nyní. Podle výzkumu ústavu STEM pro Ministerstvo zdravotnictví mělo na začátku prosince 2020 zájem o očkování pouze 39 procent oslovených.

Do začátku února se nicméně zájem zvýšil na 52 procent a na konci března vystoupal až na 69 procent. Zhruba na této úrovni se držel i v červnu, kdy se dělal poslední průzkum.

Podle ředitele STEM Martina Buchtíka očkování brzdilo v průběhu roku několik překážek. Jednak to byla složitější dostupnost, protože dominantní vakcína Pfizer se kvůli náročnému skladování nemohla podávat u praktických lékařů, ale jen v očkovacích centrech. Hlavně starší lidé mohli mít potíže s povinnou rezervací přes internet.

Nezanedbatelnou roli sehrála podle šéfa STEM skepse vůči vládě. Zatímco během první vlny pandemie na jaře 2020 důvěřovalo vládě 83 procent veřejnosti, letos v březnu už to bylo jenom 25 procent.

„Během pandemie došlo k poklesu důvěry ohledně zvládání koronavirové krize i v jiných zemích, nikde jinde však nebyl tak hluboký propad jako u nás,“ řekl Buchtík.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované