Hlavní obsah

Rozhodnutí o Koudelkovi Babiš oddálil. O šéfovi BIS budou jednat poslanci

Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Šéf BIS Michal Koudelka.

Reklama

2. 8. 21:14

Premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman řešili budoucnost šéfa BIS. Schůzka trvala téměř dvě hodiny.

Článek

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce končící mandát šéfa BIS Michala Koudelky probrat na bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Řekl to v pondělí po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.

„Jsou tu dvě opoziční koalice, které chtějí, aby byl pan Koudelka jmenován, jsou tu další strany, které chtějí, aby nebyl jmenován,“ řekl Babiš. Jednání by se podle premiéra mohlo odehrát v pátek. Zmínil dále dvě možnosti řešení stávající situace: nové jmenování Koudelky či ponechání rozhodnutí na příští vládě po říjnových volbách.

Už v uplynulých dnech přitom i poslanci ANO zablokovali snahy opozice jednat o vedení BIS v parlamentu.

Babiš v pondělí zopakoval, že nemá výhrady k práci Koudelky, ale poprvé šéfa BIS veřejně kritizoval - podle něj vystupuje příliš politicky.

Ostře proti BIS, která dlouhodobě pracuje na potírání ruských a čínských hrozeb, vystupuje právě Zeman. Komplikovaný vztah Babiše a Zemana se dostává do velmi křehké fáze. Prezident po volbách rozhodne, koho jmenuje premiérem.

Babiš podle svého vyjádření chce také zprostředkovat setkání Koudelky s prezidentem. Šéf BIS prý souhlasí.

Koudelkovi pětiletý mandát skončí 15. srpna. Byl nepochybně jedním z mozků „operace Vrbětice“. A jeho první pětiletý mandát se nachýlil, když se celkem nečekaně podařilo dotáhnout dvě bezpečnostní operace s historickou hodnotou: snížení počtu ruských diplomatů a zpravodajců na ambasádě v Praze a alespoň dočasné vyloučení ruských a čínských zájemců o další výstavbu v Dukovanech. Politický prostor tomu vytvořil Babiš.

Špion - politik?

Ani ve filmech o legendárním špionovi Jamesi Bondovi není jméno šéfa tajné služby známé, označuje se prostě „M“. V Česku je však ředitel Bezpečnostní informační služby, tedy kontrarozvědky, takřka politickou celebritou.

Jde sice o nadsázku, ale to, nakolik se Michael Koudelka stal veřejnou figurou, je zjevně příznakem tuhého boje, který se ve střevech českých mocenských institucí odehrává o příslušnost k Západu či inklinaci k Východu.

Babiš dlouho za Koudelkou stál a zjevně spolupracovali, ale teď, v „hodině H“, mu právě přílišné veřejné angažmá vytkl. „Myslím si, že by neměl být tolik v mediálním prostoru a neměl by se chovat jako politik, ale vyříkali jsme si to už,“ uvedl premiér.

V tuto chvíli dosluhujícího šéfa BIS jmenoval ještě Babišův předchůdce, premiér z ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podporu má Koudelka od opozičních silných vah - obou předvolebních koalic Pirátů a Starostů i SPOLU v čele s ODS.

„Výměna šéfa, který se zasloužil o klíčové výsledky, je totální nonsens, za kterým mohou stát jen nepoctivé zájmy a hry. BIS pod vedením ředitele Koudelky ohrožuje zájmy kremelské filiálky na Pražském hradě, proto je plk. Koudelka dlouhodobě terčem prezidentových útoků,“ uvedla bezpečnostní expertka koalice SPOLU a dlouholetá poslankyně ODS Jana Černochová.

O čučkařích

Dlouho o BIS bylo z pohledu širší veřejnosti slyšet jen tehdy, když jednou za rok vydala svou zprávu, kde varuje proti aktuálním hrozbám pro českou bezpečnost - ať už šlo zrovna hlavně o domácí extremisty, mezinárodní teroristy či nepřátelské mocnosti.

Ani Koudelka do řídící pozice v kontrarozvědce nenastupoval coby jméno známé mimo bezpečnostní kruhy. Zjevně není náturou „šoumen“. Dnes to působí až úsměvně, ale média o něm v roce 2016 psala jako o „panu Neznámém“.

Vědělo se, že ve službě působí již od roku 1992, tedy v její ještě federální předchůdkyni, a že deset let vedl kontrašpionáž, mluvilo se o něm jako o odborníkovi na hrozby z Ruska.

Zlom - patrný i pro veřejnost - přišel v roce 2018. Zeman nahrával ruské propagandě po útoku v Salisbury, kdy agenti GRU zaútočili novičokem na dvojitého agenda Sergeje Skripala a jeho dceru. BIS tehdy Zeman pověřil pátráním po výrobě jedu i v Česku. Babišova vláda to ale odmítla a postavila se za spojence ve Velké Británii proti Kremlu.

Koncem téhož roku přišel Zeman se šokujícím vyjádřením - vlastní tajnou službu s Koudelkou v čele označil za „čučkaře“.

„Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona,“ řekl například tehdy Zeman v TV Barrandov.

Krátce na to ale přišla další zápletka této linky české politiky, která zjevně hluboko v politickém zákulisí je jakousi páteří končícího volebního období vlády Babiše. A to nepochybně i kvůli tomu, že vláda chystala geopoliticky citlivý tendr na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.

V březnu 2019 odjel Andrej Babiš na návštěvu do USA - tehdejší šéf Bílého domu Donald Trump jej pozval přímo do Oválné pracovny. U příležitosti této cesty dostal Koudelka cenu od CIA za mezinárodní spolupráci - nejvyšší, jakou může cizinec od americké agentury dostat.

Špioni na Twitteru

Od té doby je veřejně patrná jistá pragmatická blízkost mezi Babišem a Koudelkou, o které se mluví i v zákulisí.

Pod Zemanovým tlakem, který se netajil snahami Koudelku odvolat, začal šéf BIS také sám vystupovat ze stínu - dosud svého přirozeného prostředí. Služba za jeho šéfování začala komunikovat na Twitteru, Koudelka sem tam poskytne pečlivě hlídaný rozhovor a třeba na Twitteru - skoro jako politik - gratuluje ke Dni matek ženám zaměstnankyním kontrarozvědky a oceňuje jejich přínos ke špionáži.

Nutno ale dodat, že jde o trend, který je patrný u demokratických zpravodajských služeb ve světě, podobně se díky moderním komunikačním nástrojům otevírá třeba i britská špionáž. Nebo alespoň vzhledem k podstatě své činnosti vytvářejí takovou iluzi.

Zajímavý je pohled zpět do veřejných výročních zpráv Koudelkovy služby. ​​BIS v roce 2018 upozornila, že Rusko při své zpravodajské činnosti v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím. Rusko se podle kontrarozvědky v ČR orientuje na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů.

Tato „velká diplomatická mise“ už je minulostí. Po zveřejnění informací o ruském zapojení do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, při nichž zemřeli dva čeští občané, se Česku podařilo chytrou taktikou snížit trvale počet ruských pracovníků na ambasádě v Praze o téměř šedesát lidí. Pro experty z bezpečnostní komunity šlo o historický úspěch. Stejně tak v důsledku vrbětické kauzy vláda vyloučila z tendru na stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany Rosatom, jak tajné služby dlouhodobě Babiše nabádaly.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované