Hlavní obsah

Rozpočet je v troskách. ANO a ČSSD vykopaly válečnou sekyru

Foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia, Profimedia.cz

Andrej Babiš a Jan Hamáček mají různé představy, jaké mají být v příštím roce daně z příjmu.

Koalice se nedohodla na sazbě daně z příjmu. Ministryně financí tak bude v prvním čtení ve Sněmovně hájit rozpočet, jehož příjmová strana se může měnit až o sto miliard.

Článek

Česko nebude mít s největší pravděpodobností počátkem příštího roku rozpočet. Definitivně o tom rozhodla úterní koaliční rada, na níž se ANO a ČSSD nedohodly, s jakou sazbou se bude od ledna vybírat daň z příjmu.

„Něco takového jsme nezažili,“ potvrzuje nejzkušenější člen rozpočtového výboru Sněmovny Jiří Dolejš (KSČM).

Koaliční rada jednala v úterý o superhrubé mzdě. Dva návrhy na její zrušení podali před týdnem premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Oba to udělali v podobě pozměňovacích návrhů daňového zákona a v obou verzích se také snižuje základní sazba daně z příjmu fyzických osob. Premiér však žádá snížení na 15 procent hrubé mzdy, vicepremiér na 19 procent. To znamená výpadek příjmů veřejných financí v prvním případě o 85 miliard, v tom druhém o 15 miliard. Politici se navzájem obviňují z porušení koaliční dohody.

Už v říjnu přitom poslala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) do Sněmovny návrh rozpočtu, který se zrušením superhrubé mzdy a výpadkem desítek miliard nepočítá. Vládní strany se ještě mohly domluvit na kompromisu, upravit podle něho rozpočet a koncem roku schválit najednou rozpočet i daňový zákon, který popisuje, jak se budou vybírat daně.

Po krachu koaliční rady je však zřejmé, že ministryně Schillerová bude v prvním čtení ve Sněmovně hájit rozpočet, jehož příjmová strana se může měnit až o sto miliard podle toho, v jaké podobě bude schválen daňový zákon včetně paragrafů o zrušení superhrubé mzdy.

„Jednání o rozpočtu a o daňovém zákonu budou vedena paralelně,“ vysvětluje jediný možný postup poslanec Dolejš.

Rozpočet může být ve třetím čtení schválen okolo 20. prosince. Třetí čtení daňového zákona proběhne ještě v listopadu, na rozdíl od rozpočtu však návrh musí projít Senátem, který má na projednání měsíc. Opozicí ovládaná horní komora normu pravděpodobně vrátí a Sněmovna stihne Senát přehlasovat rovněž těsně před koncem roku.

Do poslední chvíle však nebude jasné, na jaké podobě daní se zákonodárci shodnou. Proto teprve počátkem příštího roku pošle ministryně Schillerová parlamentu rozpočtovou novelu, která v řádu pár měsíců nesoulad zákona a rozpočtu urovná. Do té doby bude Ministerstvo financí spravovat státní peníze podle rozpočtu, který bude v rozporu s platným daňovým zákonem, případně vyhlásí rozpočtové provizorium.

Mezitím proběhne souboj mezi koaličními stranami o konečnou podobu daní. „Budeme hledat podporu napříč Sněmovnou,“ potvrdila na tiskové konferenci místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová, že válečná sekyra byla vykopána. Při té příležitosti mohou své představy do zákona o daních prosadit také ostatní parlamentní strany.

První velká bitva se čeká hned ve středu na rozpočtovém výboru Sněmovny.

Složení jeho členů kopíruje do určité míry rozdělení sil ve Sněmovně, a tak si na něm strany poprvé vyzkoušejí, jaké mají jejich návrhy šanci. Klíčový bude test spolupráce ANO s ODS. Občanští demokraté podporují patnáctiprocentní sazbu navrženou Babišem. Odmítají však uvolnit rozpočtová pravidla, podle kterých bude možné sestavit rozpočet se schodkem šest procent HDP. Schválením nového pravidla však premiér podmiňuje svůj celý návrh na nižší daně.

Související témata:

Doporučované