Článek
Generálka k jednání o příští vládě proběhne už na probíhající schůzi Sněmovny. Po roce 2021 budou vládnout strany, které se během dvou listopadových týdnů domluví na tom, jak zrušit superhrubou mzdu.
Poslanecký návrh Andreje Babiše (ANO) na historické snížení daně z příjmů fyzických osob měl ve Sněmovně překvapivě úspěch. „Babišův zákon“ připraví veřejné rozpočty jen v příštím roce o 85 miliard korun, plánovaný deficit překročí hranici 400 miliard, přesto kromě exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nikdo proti historickému zadlužování vážně neprotestoval. Ostatní strany naopak během čtyřiadvaceti hodin vyrobily řadu dalších návrhů, jak daňovým poplatníkům pomoci.
Premiér Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu a zavést pro daň z příjmů základní sazbu ve výši 15 procent – jenom pro výdělky nad čtyřnásobek průměrné mzdy bude platit vyšší sazba 23 procent. Právě tím se ztratí 85 miliard. Pro rozpočtáře na Ministerstvu financí nastanou ještě horší časy, pokud ODS navíc prosadí, aby se zrušila vyšší sazba. Případně pokud Piráti, SPD, sociální demokraté či lidovci prosadí návrhy na zvýšení daňových slev. Nebo ještě Piráti svůj nápad, ať se zruší minimální vyměřovací základ na sociální pojistné pro živnostníky.
Když se Sněmovna zachová podle předvolební logiky, pak projdou i ta nejsmělejší přání a příjmy veřejných rozpočtů se napřesrok zkrátí o 140 miliard.
V boji o primát, kdo nejvíc pomůže voličům, stojí na jedné straně ANO premiéra Babiše s návrhem sazby 15 procent. Za nejbližšího spojence může považovat ODS, která se vrátila k patnáct let starému nápadu exministra Vlastimila Tlustého na rovněž patnáctiprocentní rovnou daň.
Jediným soupeřem není vicepremiér Jan Hamáček, který přišel s návrhem na základní sazbu ve výši 19 procent. Jeho sociální demokraté tvoří spolu s Piráty a lidovci širší frontu, která patnáctiprocentní sazbu jednoznačně odmítá.
Jasný výsledek?
Do souboje také přímo nezasáhnou komunisté ani Okamurovo hnutí SPD, přesto dávají své hlasy k dispozici. KSČM připouští základní sazbu 15 procent, žádá však na oplátku, aby se výdělky nad čtyřnásobek průměru zdaňovaly 32 procenty. Okamurovcům nesejde na tom, jaká bude základní sazba. Podpoří toho, kdo zvýší daňové slevy podle jejich návrhu.
S rolí pozorovatele se spokojí TOP 09. „Máme dva konkurenční pozměňovací návrhy, jeden od předsedy vlády a druhý od prvního místopředsedy vlády, které jsou ve vzájemném rozporu. Kdo si myslíte, vážená vládo, že vám tohle bude pískat?“ umyl si ruce Kalousek. STAN chce dohlédnout na to, aby daňové škrty nezasáhly obce.
Složitá pranice má ovšem předem daný výsledek. Sazba daně z příjmu se sníží na patnáct procent, protože ANO a ODS mají dohromady 101 hlasů. Hlasy komunistů ani SPD nebudou potřeba a Hamáčkovo souručenství o síle necelých padesáti hlasů se musí smířit s porážkou. Třeba prosadí vyšší slevy na dani, tím ale výsledek boje o sazby nezmění.
Společné hlasování zavazuje
Sněmovna bude hlasovat o „největší daňové reformě za posledních deset let“, komentuje nadcházející bitvu rozpočtový expert SPD Jan Hrnčíř. V dějinách českého parlamentu se už stalo, že při zásadních zákonech hlasovali členové vládní koalice proti sobě. Vždy to znamenalo, že jejich spolupráce nebude mít dlouhého trvání, a přitom bylo vidět, jaké strany vytvoří vládu po příštích volbách.
Na jaře 2002 prosazovala menšinová vláda ČSSD nákup stíhaček Gripen za 70 miliard. Její tradiční spojenec ODS s tím nechtěl mít nic společného, vypomohli však opoziční lidovci a Unie svobody. „Gripenové koalici“ sice chyběl k úspěchu jeden hlas, po volbách však dali její členové dohromady vládu, která stíhačky v klidu pronajala.
Druhým případem bylo v roce 2005 aprílové hlasování o nedůvěře vládě sociálního demokrata Stanislava Grosse. Návrh opoziční ODS podpořili vládní lidovci, ovšem ani jejich plán nevyšel, protože se nepřidali komunisté. Tandem ODS a lidovců se ovšem stal v příštím roce základem vlády Mirka Topolánka.
