Hlavní obsah

Ekonomové: Dočasný konec superhrubé mzdy není efektivní

Foto: Aspen.PR

Ilustrační fotografie.

Reklama

27. 10. 14:15

Premiér Andrej Babiš včera ve Sněmovně předložil návrh na zrušení superhrubé mzdy na dva roky. Odborníci se shodují, že pouze dočasné zrušení není šťastným krokem a bude znamenat velkou zátěž pro rozpočet.

Článek

Místo superhrubé mzdy navrhuje Andrej Babiš zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro lidi s příjmem vyšším než zhruba 140 000 korun měsíčně. Babiš svůj krok zdůvodnil tím, že v současné krizové situaci způsobené pandemií jde o potřebnou věc a významný způsob pomoci zaměstnancům.

Dopadem bude podle něj zvýšení spotřeby a pozitivní účinek na ekonomiku v důsledku vyšších čistých mezd zaměstnanců. „Vyšší čistá mzda se projeví vyšší kupní silou českých domácností, což je vzhledem k aktuálnímu stavu české ekonomiky vítané opatření. Nicméně toto opatření není zadarmo,“ hodnotí vedoucí analytička Cyrrus Anna Píchová.

Zrušení superhrubé mzdy má několik rovin. „Pro občany de facto znamená, že by měli nižší základ pro výpočet daně, kterým by nově byla hrubá mzda. Základ daně by se tedy snížil, díky čemuž by mělo dojít k nárůstu čisté mzdy,“ vysvětluje Píchová.

Ředitel Liberálního institutu Martin Pánek vysvětluje, že tímto krokem nikdo neruší superhrubou mzdu, jen se mění výpočet daně. „Existence superhrubé mzdy se nijak nemění. Stále platí, že si člověk musí vydělat 1,34násobek hrubé mzdy a odvádí to za něj zaměstnavatel. Vláda navrhuje, že se někomu sníží daň z příjmů fyzických osob z 21 procent z hrubé mzdy na 15, někomu se zvýší na 23 procent,“ popisuje Pánek.

Podle hlavního ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně změna výpočtu spíše jen přidělá práci účetním, než aby dosáhla nějakého reálného zlepšení na tuzemském trhu práce. „Závisí především na finálních nákladech práce. A ty české dlouhodobě znevýhodňují zejména vysoké odvody na sociální zabezpečení, které je jedno z nejvyšších v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. V mezinárodním porovnání patří samotná daň spíše k nižším,“ podotýká Bartoň.

Daňové šachy

Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, ale s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá. Odborníci se shodují, že by tento krok znamenal pro rozpočet velkou zátěž. „Představuje to nižší příjmy z daní, které nevykompenzuje ani ona vyšší spotřeba domácností skrze vyšší příjmy z DPH. Zákonodárci si následně budou muset s výpadkem těchto daní poradit a je možné, že některé jiné daně budou v horizontu příštího roku navýšeny,“ varuje Píchová.

Ačkoli se Pánek ke zrušení superhrubé mzdy nepřiklání, mohlo by podle něj v současné situaci pomoct snížení daní. „Myslím si, že by vláda udělala mnohem líp, kdyby už na začátku celé pandemické krize snížila DPH. Prostor pro snížení je stále velký. To pomůže jak spotřebitelům, tak podnikatelům,“ domnívá se Pánek a dodává, že i takovéto opatření by znamenalo výpadek ve státním rozpočtu.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové by kvůli zrušení superhrubé mzdy reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl činit více než 70 miliard korun. Z toho 50 miliard korun by připadlo na státní rozpočet.

„Učebnicově to smysl dává. Ve špatných časech snížit daně a tím zvýšit disponibilní důchod lidí, který poté utratí, je rozumná cesta. Otázkou je, jestli je rozumné to udělat dočasně, protože záleží na tom, jestli lidé peníze utratí, nebo je ušetří,“ říká hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal.

Navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. Dočasnost má podle Bartoně ochránit státní rozpočet. „Zaměstnání někoho je rozhodnutí na dlouhou dobu a dvouleté období je poměrně krátké. Pokud nějaké dočasné daňové slevy fungují, pak spíše na straně spotřeby. Tam fungují jako dočasná sleva, kterou je potřeba rychle vyčerpat posílením spotřeby, než sleva vyprší,“ říká Bartoň.

„Když se dopředu ví, že zrušení superhrubé mzdy bude jen na dva roky, efekt bude mnohem menší. Ono by to bylo dočasné i tak, protože až by se ekonomika vzpamatovala, daně by se zvyšovaly, což se v dobrých časech běžně dělá,“ uvádí Stroukal.

Solidární přirážka

V souvislosti se zavedením sazby 23 procent navrhuje Babiš zrušit dosavadní sedmiprocentní solidární daňovou přirážku pro zaměstnance s vysokými příjmy. Obdobně se upraví i placení záloh na daň. „Je paradoxní, že solidární přirážka, která měla být dočasná a stala se trvalou, má být trvale vřazena do daňového systému ve formě vyšší 23procentní sazby, ale toto vřazení má platit jen dočasně,“ komentuje Bartoň.

Podle něj může být zdanění hrubé mzdy pro některé lidi demotivující. „Česko má v mezinárodním srovnání celkem malé nerovnosti v příjmech a bohatství. Za takové situace je dvojitá sazba daně poměrně demotivační zejména pro nejproduktivnější část obyvatelstva, která významně pomáhá zvyšovat zaměstnanost v celé ekonomice,“ uvedl Bartoň.

„Dopad toho, jak máme nastavenou daň z příjmů fyzických osob, je dost nerovný. Systematicky to pomáhá několika procentům nejbohatších. Jsou i lepší návrhy, třeba zkusit snížit slevy na poplatníka a dosáhnout podobného výsledku s podobnými náklady, a pomoct tak spíš chudším skupinám zaměstnanců než těm bohatším,“ radí Stroukal.

Zavedení patnáctiprocentní sazby daně pouze na dva roky v minulosti doporučil už prezident Miloš Zeman. „Chtěla to zrušit i minulá vláda. Vypadá to jako lehce populistické gesto,“ myslí si Pánek.

O Babišově návrhu na zrušení superhrubé mzdy rozhodnou poslanci, až budou schvalovat vládní balíček. Stát by se tak mohlo již v listopadu. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.

Do hry však ještě vstoupil vicepremiér Jan Hamáček, který přednesl vlastní pozměňovací návrh - počítá v něm se sazbami 19 a 23 procent. Zároveň s tím navrhl zvýšit slevu na poplatníka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené