Hlavní obsah

Rusko dostalo po pěti letech od Rady Evropy znovu hlasovací právo. „Cynická diplomacie”, tvrdí Ukrajina

17. 5. 2019

Rusko přišlo o hlasovací právo v RE v roce 2014. (Video: Šimon Felenda, AP)

Rada Evropy obnovila Rusku hlasovací práva. Rozhodnutí od evropských ministrů zahraničí ale nebylo jednomyslné. Proti bylo šest zemí včetně Ukrajiny. Právě kvůli anexi východoevropského Krymu o hlasovací práva Rusko v roce 2014 přišlo.

Článek

Ministři zahraničí členských zemí Rady Evropy (RE) v pátek na schůzce v Helsinkách obnovili hlasovací práva Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Moskva kvůli tomu přestala platit členské příspěvky a hrozila, že z Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, odejde.

Agentura AP informovala, že ministři velkou většinou podpořili deklaraci, v níž se uvádí, že všichni členové Rady Evropy „mají mít právo účastnit se” práce ve dvou hlavních orgánech Rady Evropy „na rovném základě”.

Ve čtvrtek na jednání ministrů nečekaně nepřišel šéf ukrajinské diplomacie Pavel Klimkin, což si pozorovatelé vykládali tak, že Kyjev očekává, že Rusko plná hlasovací práva znovu získá. V pátek ukrajinský zástupce při Radě Evropy uvedl, že jeho země a dalších pět států hlasovalo proti přijetí deklarace, kterou označil za výsledek „cynické diplomacie”, „jejíž snahou bylo zachránit dlouhodobého partnera”. Ukrajina je kvůli konfliktu se svým východním sousedem ostře proti tomu, aby v Radě Evropy znovu vystupoval jako plnoprávný člen.

Další země, které stojí za postojem Ukrajiny jsou Polsko a Baltské státy. Podle států rozhodnutí Rady Evropy ztíží snahu zastavit porušování mezinárodního práva, jakým je například anexe Krymu.

Zastánci členství Ruska v RE jsou Německo a Francie, které jinak sankce uvalené na Moskvu za její postup na Ukrajině podporují. „Rusko do Rady Evropy patří – se všemi právy a povinnostmi, které k tomu náleží,” řekl šéf německé diplomacie Heiko Maas, který se v pátek sešel se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. Agentura AP připomíná, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro Rusy, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli notorické korupci a vlivu vlády na tamní soudní systém. Podle výroční zprávy soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.

Doporučujeme

Další zprávy