Hlavní obsah

Rychetský poděkoval za podporu. Podle politologů se Zeman chová skandálně

Foto: Martin Pekárek / CNC / Profimedia, Profimedia.cz

Pavel Rychetský.

Reklama

11. 2. 9:23
aktualizováno • 11. 2. 17:36

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský poděkoval všem, kteří mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit mu Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Článek

Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda Ústavního soudu ve stručném prohlášení pro média.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době volební kampaně. Rychetský byl jedním z 11 soudců, kteří hlasovali pro zrušení části právní úpravy voleb do Poslanecké sněmovny.

Senátorka za Pardubicko a Chlumecko k Zemanovu rozhodnutí:

O udělení řádu Rychetskému, někdejšímu vládnímu kolegovi a respektovanému právníkovi, Zeman informoval loni 28. října. Seznam vyznamenaných tehdy Hrad zveřejnil na svém webu. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy 28. října.

„Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl neudělit původně plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka Pavlovi Rychetskému vzhledem k tomu, že poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezident: Zásah Ústavního soudu je nezodpovědný

Ústavní soud minulý týden zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Ze zákona odstranil hranici deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.

Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta z dosavadních výroků vyplývá, že Rychetský už vyznamenání má, takže formálně jde o jeho odebrání. „Z toho vyplývá, že pan Rychetský je nositelem od 28. října 2020 do 10. února 2021,“ řekl Forejt serveru Blesk.cz. Předseda Ústavního soudu by tak byl navždy evidován jako nositel řádu.

Podle bývalého mluvčího prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu Ladislava Špačka záleží na tom, zda už prezident podepsal diplomy k udělení či propůjčení vyznamenání. Pokud tak učinil, má se podle Špačka za to, že ocenění bylo uděleno. „Jestli prezident listiny nepodepsal a hodlá je podepsat až v říjnu letošního roku při příležitosti předávání ocenění, tak pak s těmi jmény může hýbat, jak chce,“ řekl Špaček Blesku.

Zeman ještě před rozhodnutím Ústavního soudu před zásahem do volebního zákona varoval. Ústavnímu soudu napsal dopis, ve kterém upozornil na to, že už v prosinci rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do probíhajícího volebního procesu proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb.

Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému ČR. Politici nyní musejí v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona, a to ve Sněmovně i v Senátu. Prezident varoval před tím, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do Sněmovny. Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní. Senát by v takové situaci bez Sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové Sněmovny. Ústavní soudce kritizoval také za dobu, kterou k rozhodnutí potřebovali.

Politologové: Zeman chce Rychetského potrestat

Rozhodnutí prezidenta kritizují politologové. Upozorňují, že soud rozhodoval kolektivně, kdežto neudělení řádu se týká jen předsedy. „Prezident se zachoval skandálně. Je v tom odezva nějaké představy, že člověk je bez hříchu a vyznamenání si zaslouží jen ten nejčistší, ale takhle to není. Je to podobné, jako kdyby po Miloši Zemanovi přišel někdo jiný, který odebere ocenění všem, kteří jej od něj dříve dostali,“ uvedl politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MU) Stanislav Balík. Podle něj se nic podobného v minulosti nestalo.

Balík byl jedním z politologů, kteří upozorňovali, že zrušení části volebního zákona osm měsíců před sněmovními volbami není vhodné. Právě Balík to tehdy komentoval tak, že ÚS vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale imaginární spravedlnost.

Politolog Lubomír Kopeček z brněnské FSS MU upozornil, že pokud Zeman vyznamenání již udělil a nyní ho odebírá, nemá na to podle Ústavy právo. „Pojal to jako trestání jedné osoby za kolektivní rozhodnutí, což je problematické, vystoupil z ústavního rámce. Projevilo se ale, že je to zkrátka Miloš Zeman, který má svévolný přístup k určitým symbolickým aktům, jako je například jmenování profesorů. Co se týče poškození České republiky zrušením volebního zákona v době kampaně, myslím, že je rovněž dost netypické vyhlášení voleb skoro deset měsíců před jejich konáním,“ konstatoval Kopeček.

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci ÚS v rámci obsahové stránky jednal bez vad. „Vyčítám jen časové hledisko, což je ale chabý důvod pro to říct, že ÚS pochybil. Myslím, že dřív mezi Rychetským a Zemanem nějaké pnutí existovalo, ale bylo v rovině dvou institucí. Nyní mi přijde, že se to spíše přesouvá do osobní roviny, jelikož řád prezident neudělí Rychetskému jako člověku,“ řekl Šaradín.

Podobně to vnímá politolog Michal Pink z brněnské FSS MU. „V souvislosti s posledními okolnostmi a volebním zákonem je možné tento krok bohužel interpretovat jako vzájemné vyřizování si účtů mezi prezidentem a předsedou ÚS. I když se jedná o velmi výrazné rozhodnutí ÚS, tak je otázkou, zda takový krok z druhé strany je namístě,“ uvedl odborník.

Politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého vnímá jako absurdní, že rozhodnutí pléna ÚS může změnit rozhodnutí prezidenta o udělení řádu.

Vyznamenání platí až po převzetí, říká ústavní právník

Udělení státních vyznamenání nabývá platnosti až ve chvíli, kdy oceněný převezme udělený řád a příslušnou listinu. Vyplývá to z názoru ústavního právníka Jana Wintra. Wintr zároveň upozornil na podobný případ z konce 90. let, kdy se tehdejší prezident Václav Havel rozhodl neudělit Řád bílého lva někdejšímu vídeňskému starostovi Helmutu Zilkovi, i když vyznamenání již spolupodepsal premiér Miloš Zeman.

Wintr poukázal na tiskovou zprávu z října 2020, ve které Ovčáček uvádí, že „vzhledem k aktuální situaci prezident republiky udělí a propůjčí státní vyznamenání v řádovém dni 28. října 2021“. Podle Wintra tak Zeman pouze avizoval, že má záměr vybrané osobnosti vyznamenat. Poté by bylo podle jeho názoru potřeba, aby vyznamenaní převzali insignie, vyznamenání a listinu o udělení či propůjčení vyznamenání. Což se nestalo. „Obecně platí, že aby nějaké rozhodnutí bylo účinné, tak je potřeba ho doručit,“ vysvětlil svůj názor Wintr.

Prezident tak svým rozhodnutím vyznamenání neodebral, na to by neměl právo. To může učinit pouze soud, když jako trest může uložit ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání. Wintr také poznamenal, že na vyznamenání není právní nárok. Pokud nebylo uděleno, nelze se o něj soudit.

Poukázal v té souvislosti na zmiňovaný případ vídeňského starosty Zilka. Česko-rakouská společnost v roce 1998 Havlovi navrhla jeho vyznamenání, návrh podpořila i komise složená ze zástupců kanceláře prezidenta, parlamentních komor, vlády, historiků a vojáků. Havel poté udělení Řádu bílého lva podepsal, dokument kontrasignoval také předseda vlády. Následně se ale objevila podezření o údajné spolupráci Zilka s komunistickou Státní bezpečností (StB) a Havel se rozhodl vyznamenání neudělit. Vyvolalo to kontroverze.

Středeční rozhodnutí Zemana kritizují politologové, které ČTK oslovila. Upozorňují, že soud rozhodoval kolektivně, kdežto neudělení řádu se týká jen předsedy. Pokud podle politologa Lubomíra Kopečka Zeman vyznamenání již udělil a nyní ho odebírá, nemá na to podle Ústavy právo.

Ve 12:55 jsme text rozšířili o stanoviska politologů, v 17:30 o vyjádření ústavního právníka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované