Hlavní obsah

Satelitní projekt v Evropě vyvolává rozpaky. Stopy vedou k čínské armádě

Foto: Profimedia.cz

Snímek z roku 2017. Čína vypustila do vesmíru dva satelity BeiDou 3 pomocí nosné rakety.

Reklama

25. 4. 19:30

Lichtenštejnsko se chystá přidělovat nové satelitové frekvence. Zájem projevila i čínská společnost. Ačkoli se vše tvářilo jako soukromý byznys, ukázalo se, že jde o spletitou linku vedoucí do nejvyšších pater čínské strany.

Článek

Evropou cloumá satelitní kauza. Konsorcium evropských a čínských investorů chce propojit svět satelitní sítí pomocí lichtenštejnských frekvencí. Na rozdíl od takzvaných geostacionárních satelitů, které obíhají 36 000 kilometrů nad zemským povrchem, jde o nízkoorbitální satelity kroužící ve výšce asi tisíc kilometrů. O nabízené frekvence však projevila zájem jistá šanghajská firma, která u lichtenštejnských regulačních orgánů budí rozpaky a u evropských novinářů a analytiků značnou pozornost.

„Vše začalo v únoru, kdy se v lichtenštejnských médiích začaly objevovat inzeráty na šanghajskou vesmírnou společnost, která se jala přihlásit do výběrového řízení na nové satelitové nízkoorbitové frekvence, které se v Lichtenštejnsku budou rámcově v půlce tohoto roku přidělovat. Inzerce se nesly v duchu, že společnost přinese spoustu nových pracovních míst a příležitostí pro Lichtenštejnsko, ale nebylo z toho moc jasné, o jakou společnost jde,“ popisuje pro Seznam Zprávy Filip Jirouš z projektu Sinopsis, který se podílí na vyšetřování spolu s lichtenštejnskými novináři.

Spolupráce na zavedení 288 satelitů umožňujících přenos obrovského množství dat v reálném čase však vyvolává samé otázky, na které se snaží najít odpovědi analytici a novináři. Velmi rychle se ukázalo, že je do všeho zapojený čínský stát, ačkoli byl projekt prodáván jako čistě soukromý byznys, popisuje v rozhovoru Filip Jirouš. Složitá vlastnická struktura na sebe nabaluje zajímavé postavy i známé pojmy, včetně Paradise Papers, CITIC či Čínskou komunistickou stranu.

Co za šanghajskou společnost se v lichtenštejnském tisku inzerovala a co vzbudilo to podezření, že nejde o transparentní počin?

Inzerce se nesly v duchu, že jistá společnost přinese spoustu nových pracovních míst a příležitostí pro Lichtenštejnsko, ale nebylo moc jasné, o jakou společnost vlastně jde. V zásadě se nejdřív ani nedala dohledat a všechno působilo velice zvláštně. Tvářilo se to jako soukromý byznys, ale mediální kampaň byla překvapivě velká. Lichtenštejnská novinářka z Vaterland News, Dorothea Alberová, se kterou jsme spolupracovali, začala obvolávat kontaktní čísla z inzerátu. Dostala se až k člověku z Rakouska, kterého si ta firma najala do role něčeho jako mluvčího a PR manažera. Ten stále trval na tom, že jde o soukromý byznys a vše je v pořádku a není nutné obávat se problémů.

Jenže když se Dorothea o problém začala zajímat víc, velmi rychle se ukázalo, že je do všeho zapojený čínský stát. Což začátkem března nakonec přiznali.

K tomuto závěru jste se dopracovali skrze vlastnickou strukturu dohledané společnosti?

Struktura je poměrně komplikovaná. Ačkoli se firma oficiálně tvářila jako byznys firmy Shanghai Spacecom Satellite Technology Ltd, v čínštině měla úplně jiný název a nedala se pořádně dohledat. Ukázalo se, že má podíl v německé firmě KLEO Connect, což je společný projekt čínské strany a kombinace několika Evropanů – Němce, Lucemburčana a Lichtenštejnce. Podle obchodního rejstříku jsou registrovaní v Mnichově pouze dva čínští manažeři a dva z těch Evropanů. Mezi nimi není Němec, což je zvláštní vzhledem k tomu, že byl novinářce předhazován jako ten, který tomu má rozumět a podávat technické detaily.

Nakonec se ukázalo, že je to jen nějaký lobbista, který nakonec nic neřekl a snažil se do médií prodávat poměrně zavádějící narativy, že je to celé jen o předsudcích. Nicméně když nám někdy v půlce března poslali poměrně neprozíravě celou vlastnickou strukturu v čínštině, rychle jsme dohledali, že co se týče vlastnictví, z největší části tento konglomerát vlastní šanghajská Komise pro dozor a správu majetku, tedy orgán běžně spravující většinu civilního majetku v konkrétní jurisdikci. Na tom není nutně nic zvláštního, ano, je to čínský stát a původně sice říkali, že stát v tom žádnou roli nemá, pak se ukázalo, že má. Ano, je to problematické, ale nutně to problém být nemusí, pokud by šlo o civilní komerční projekt.

Ale v té vlastnické struktuře je prominentní jediná čínská státní výzkumná instituce, která má něco společného s vesmírem a satelity, a tedy Shanghai Engineering Center for Micro-satellites. Jde o jednu instituci se dvěma názvy, není úplně jasné proč. Organizace patří pod Čínskou akademii věd a i management centra je veden akademiky akademie. Její šéf by čistě teoreticky z pozice, že spadá pod obrannou univerzitu, by dle standardů měl mít funkci i v rámci Čínské lidově osvobozenecké armády. To se potvrzuje minimálně na jeho kariéře. Pár dalších lidí v organizaci se také podílelo na čínském vesmírném programu, včetně taikonautu, což je také armádní záležitost. Tenhle člověk za svou roli dokonce dostal od armády ocenění.

Filip Jirouš

Filip Jirouš, sinolog a analytik projektu Sinopsis, vystudoval sinologii na Univerzitě Karlově. Během studia a v rámci projektu Sinopsis se zaměřuje na technologie v rukou čínského státu, digitální leninismus a na situaci v menšinové oblasti Sin-ťiang.

Takže se dá říct, že i lidé zapojení do projektu jsou napojení na čínskou armádu?

Po personální stránce organizace platí minimálně to, že je zapojená do vojensko-průmyslového komplexu. K tomu sama instituce, která krom toho, že s oblibou využívá vojenskou terminologii, se hlásí k tomu, že jsou předvojem a důležitou silou v rámci budování pro dvojí použití – vojenské a civilní. Zároveň je Čínská akademie označila za důležitou součást politiky akademie v rámci vojensko-civilní integrace. To zapadá do snahy, kterou hodně tlačí Si Ťin-pching od roku 2014 – využít všechny technologie jak pro vojenské, tak pro civilní účely, což ve finále znamená, že se ty civilní snaží využít pro armádu.

Aby toho nebylo málo, tak vloni, když se vypouštěla flotila BeiDou 3 do vesmíru, tak šéf organizace, který by měl mít nějakou vojenskou hodnost, dostal titul vrchního velitele flotily, tedy satelitů, které umožňují provozování samotného navigačního systému. Ten začal jako vojenský projekt, dneska má už vyloženě civilní administraci. Oficiálně to ale není součást obranných složek, ale pořád tam nějaká linka zůstává.

Tahle organizace pomáhá vyvíjet od satelitů, vloni byli zapojení do vypouštění modelu rakety do vesmíru. Nedá se přímo říct, že je to armáda, ale je to součást komplexu a často jsou dodavateli nebo subdodavateli čínské armády v oblasti vyzbrojování.

Jaká byla reakce po konfrontaci s těmito informacemi?

Když s tímto byli konfrontováni lidé v Lichtenštejnsku, konečně začali více komunikovat, ale trvají na tom, že jde čistě o civilní projekt, armáda s tím prý nemá nic společného. Dokonce vytahují jako příklad skvělé kooperace mezi Evropou a Čínou projekt Galileo, který tedy skončil katastroficky tím, že si Čína to know-how odnesla. Díky tomu má dnes Čína BeiDou.

Obecně doposud nevysvětlili, co za benefity to má mít pro Lichtenštejnsko a další zainteresované státy. Neexistují ani detaily o tom, jak by spolupráce měla vypadat, a to by se mělo za chvíli rozhodovat. Ze všech úhlů to vypadá, že na evropské straně fungují tři lobbisté, jeden z nich figuruje i v Paradise Papers a je to osoba angažovaná ve společnosti, kterou CITIC využíval k získání přístupu a pronajímání amerických satelitů, což by jinak bylo pod embargem zakázané. A tyto satelity pak poskytoval bezpečnostním složkám, které je pak prokazatelně používaly v Jihočínském moři a v Sin-ťiangu pro bezpečnostní operace. Těžko říct na sto procent, jak se tento člověk angažoval, ale podezřelé to je a náhoda to podle mě nebude. Nedá se úplně prokázat, že to je čistě čínský projekt, ačkoli to tak vypadá. Pořád se nám z nich nepodařilo dostat nic specifického, vypadá to, že státní orgány v Lichtenštejnsku z toho ale nejsou taky nadšené.

BeiDou

Navigační systém BeiDou je projekt autonomního globálního družicového polohového systému (GNSS) Čínské lidové republiky. V 1. generaci byl funkční jen na území Číny, ve 2. generaci v asijsko-pacifickém regionu a ve 3. generaci po celé Zemi. BeiDou 3, globální polohový družicový systém, byl testován od roku 2015. Skokový vývoj nastal v roce 2018, kdy bylo vypuštěno 17 družic a díky tomu je v pilotním provozu od roku 2019. BeiDou třetí generace je založen zejména na družicích s polárními drahami podobně jako GPS, Glonass, Galileo.

Ještě by to měl ale schválit lichtenštejnský Úřad pro komunikaci?

Ano, musí to schválit regulátor pro komunikace, který má to výběrové řízení na starosti. Zatím se k tomu oficiálně nevyjádřili, ale vyplývá z toho, že nadšení nejsou. Když se člověk zamyslí nad dostupnými informacemi, nevypadá to dobře. Jejich PR odbor pro komunikaci s médii nevysvětluje žádné detaily, touhle dobou už by toho ale měli být schopní. Dokola opakují mantry, jak jsou satelity skvělé, jak Evropa musí jít s dobou a jak jsou všichni vůči Číně předpojatí kvůli Huawei. Působí to tak, že evropská část projektu jsou jen lobbisti, není mezi nimi žádný inženýr.

Takže benefity neznáme, ale co potenciální nebezpečí? A proč zrovna Lichtenštejnsko, hrálo roli vyloženě to, že dalo nabídku?

Prvním důvodem je, že vyhlásili nové kolo pro rozdávání frekvencí a Lichtenštejnsko by mělo být na seznamu první. Čína by měla výhodné postavení. Druhým důvodem je podle mě situace v Lichtenštejnsku, které asi nemá kapacity. Pro Čínu jsou to navíc frekvence, které se jim hodí. Za mě existuje podezření, že satelity budou využívány i pro BeiDou a necivilní účely. Je dost nejisté, že by byl regulační úřad schopný monitorovat, k čemu všemu se ty frekvence používají. Budou schopní je vypnout, kdyby zjistili podezření, že jsou satelity využívány pro něco jiného, než stojí v kontraktech. Ale i kdyby se tak dělo, čínská strana podle mě počítá s tím, že se to nezjistí. Víc věcí zatím bohužel říct nemůžu, regulátor veřejně nekomunikuje. Ale nevyvrátili ani jednu z těch věcí, se kterými jsme je konfrontovali. Nejde o komerční firmu typu Space X Elona Muska, jde o čínský stát a organizaci blízkou obrannému průmyslu. BeiDou je navigace, která funguje pro čínskou armádu.

V jednom z lichtenštejnských médií byl zveřejněn rozhovor s jedním z oněch evropských zástupců projektu, Klausem Rettigem, který netransparentnost vysvětlil i určitou předpojatostí Evropy právě vůči Huawei…

To by dle mého bylo spravedlivé říct, pokud by od začátku hráli čistě. Ale to se nedělo, hlavní argument proti nim je postaven na tom, že od začátku lhali. Ano, kdyby na začátku řekli, my jsme čínský stát, tak to je problém, otázkou je, kdyby přišli Američané, jestli by to nebyl stejný problém. V momentě, kdy se tváříte jako komerční projekt, za kterým je ale stát, je to vždycky sporné, hlavně u těch větších států, u kterých panují obavy, že budou využívány i jinak než na komerčně-civilní využití.

Zajímavý na rozhovoru s tímto panem Rettigem je fakt, že nemá v projektu žádnou oficiální funkci. Přesto ho po vznesení závažných obvinění pošlou mluvit s novinářkou. Teoreticky sedí v německé firmě, bude to nějaký jejich zaměstnanec, ale sami Lichtenštejnci z toho byli zmatení. Ta novinářka Dorothea Alberová se mě ptala, jestli je tohle normální. Je to spíš ve finále o jejich chování, vystupování, je to netransparentní. Z čínské strany žádná komunikace neprobíhá, jen skrze PR a lobbisty, ale nikoho s know-how, žádní inženýři nebo vedoucí projektu. Jen dokola fráze jako předsudky a evropsko-čínská skvělá spolupráce.

Dá se toto chápat jako součást snahy čínské vlády dostat se k zahraničním technologiím?

Nad tím jsem přemýšlel několikrát, ale nevypadá to, že by se reálně dostávali k technologiím. Čína dostane frekvence navíc, což znamená více satelitů. Navíc je tu ten argument, že budou první a mohli by jako národ stanovovat, jak se bude tato orbita řídit. Primárně jde podle mě o to, že chtějí mít ve vesmíru co nejvíce satelitů, což je logické, pokud chtějí zdokonalovat svůj navigační systém. Neviděl bych v tom technology transfer, to by v tom musel být aspoň nějaký evropský vědec, ale nikdo takový tam není.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované