Článek
Během 20 let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Tálibán sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se tálibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie.
Při vítězné přehlídce po převzetí moci v Afghánistánu v srpnu letošního roku tálibové předvedli své sebevražedné atentátníky i výbušninami napěchované vesty. Přehlídka vyvolala pobouření mezi mnohými Afghánci, podle nichž mají tálibánské sebevražedné útoky za následek stovky zabitých civilistů.
Ozbrojenci rovněž oznámili vytvoření nové „mučednické brigády“ tvořené sebevražednými atentátníky. Experti tento krok označili za pokus přetvořit tyto bojovníky v elitní jednotku připravenou chránit novou vládu Tálibánu.
„Současné vedení Tálibánu se snaží dát zpětně sebevražedným atentátům nový význam, který mu pomůže transformovat decentralizované povstání na jednotnou vládu,“ říká David Edwards, profesor antropologie na americké Williams College.
Říká, že cílem nové brigády sebevražedných atentátníků je „poskytnout legitimitu vedení Tálibánu v době, kdy se snaží vyvolat zdání vlády s pravidelnou armádou pod svým velením a ne jen skrývajících se násilnických živlů“.
Edwards si všímá také toho, že údajní sebevražední atentátníci Tálibánu jsou „členy elitních kádrů, kteří defilovali v hierarchickém pořadí a barevných uniformách, což dokládá různé typy sebevražedných atentátníků a jejich funkci“.
„V říjnu Tálibán oznámil, že rozmístí svou "mučednickou brigádu“ podél hranice s Tádžikistánem. Tento krok přišel v době napětí mezi vládami Tálibánu a Dušanbe, které hnutí obvinilo z usurpace moci v Afghánistánu.
Velitel brigády Abdul Básid Badár řekl v říjnu stanici RFE/RL, že sebevražední atentátníci jsou „připraveni bránit naši zemi za každou cenu“. „Tato brigáda je připravena k nasazení na našich hranicích, kdykoli dojde k bojům nebo ohrožení na našich hranicích,“ uvedl s tím, že jeho jednotka byla vybavena zbraněmi vyrobenými v USA a Rusku.
Úřadující ministr vnitra Tálibánu Sirádžuddín Hakkání uspořádal minulý měsíc v luxusním hotelu v Kábulu akci pro rodiny sebevražedných atentátníků. Během shromáždění chválil sebevražedné atentátníky za jejich „oběť“, přičemž jejich rodinám slíbil půdu a peníze. Hakkání je vůdcem nechvalně proslulé skupiny síť Hakkání - odnože Tálibánu, kterou Spojené státy považují za teroristickou organizaci.
„Chci pro rodiny našich mučedníků udělat něco, co bude mít dlouhodobý dopad na celou zemi,“ říká Hakkání na zvukové nahrávce svého projevu z 18. října, kterou RFE/RL získala. „Rád bych jim dal pozemek a speciální kartu, která je identifikuje jako členy rodin našich mučedníků, aby jejich postavení bylo ještě vyšší než naše.“
Hakkání se snažil hájit používání sebevražedných atentátníků tím, že podle něj bez bojovníků usilujících o mučednickou smrt Tálibán „nebude schopen bojovat proti nevěřícím“, za které považuje zahraniční vojáky a bývalou afghánskou vládu.
Hovořil také o tom, že sebevražedné atentáty ospravedlňuje náboženství. Připomněl sebevražedný útok na hotel Intercontinental v lednu 2018, při kterém zahynulo 40 lidí. Velitel, který útok vedl, „mě pozdravil a přísahal, že prorok Mohamed osobně vede jejich operaci“, řekl Hakkání. V reakci na to někteří z publika plakali a mnozí volali Alláhu Akbar čili Bůh je velký.
Edwards říká, že Tálibán „učinil z taktiky sebevražedných bombových útoků středobod svého ideologického hlásání a samotnou sebevražednou vestu ve svůj ústřední symbol“.
Novinář Sami Júsafzáí, který píše o Tálibánu od jeho vzniku v 90. letech, říká, že velebením sebevražedných atentátníků si Tálibán odcizuje jak Afghánce, kterým chce vládnout, tak mezinárodní společenství, které potřebuje k překonání ekonomické a humanitární krize.
„Místo toho, aby se Afghánci snažili sjednotit narativem o míru po vítězné válce, si chtějí vychutnávat to, co považují za svou slávu. Oslavují taktiku typu sebevražedných bombových útoků, které zabily a zmrzačily mnoho afghánských civilistů,“ říká.
Podotýká však, že Tálibán není v používání sebevražedných atentátníků coby pilíře své politické strategie jednotný. „Glorifikace sebevražedných atentátů je něco, čemu se příčetné hlasy uvnitř Tálibánu chtěly vyhnout, protože jim to brání získat podporu doma i legitimitu v zahraničí,“ říká Júsafzáí.
V tálibánské výhradně mužské vládě převládají veteráni-stoupenci tvrdé linie a loajalisté, z nichž mnozí jsou na sankčních seznamech OSN a Spojených států kvůli vazbám na teroristy. Vládu vedenou Tálibánem, kterou téměř výhradně tvoří paštunští duchovní, neuznala dosud žádná země.
Tálibán není jedinou skupinou využívající sebevražedné atentátníky. Konkurenční extremistická skupina Islámský stát-Chorásán, která vede čím dál intenzivnější válku s Tálibánem, provedla řadu sebevražedných atentátů zaměřených na šíitskou menšinu i novou tálibánskou vládu.
Afghánci, kteří doufali, že převzetí moci Tálibánem bude znamenat konec desetiletí válek, se nyní připravují na další násilí, včetně sebevražedných bombových útoků. Dne 2. listopadu bylo zabito nejméně 19 lidí, včetně velitele Tálibánu při pumovém a pumovém útoku na vojenskou nemocnici v Kábulu. K odpovědnosti za útok se přihlásili bojovníci Islámského státu.
