Hlavní obsah

Sedmi milionům svazků z archivů Národní knihovny hrozí rozklad, záchrana přijde na 4 miliardy

Letní ráno: Rozhovor s Petrou Vávrovou, ředitelkou odboru ochrany knihovních fondů v Národní knihovně. (Video: Seznam.cz)

Začátkem srpna odvezl kamion z Národní knihovny více než 3 800 knih a svazků. Šlo o vůbec nejohroženější knihy, které by byly bez pomoci nenávratně zničeny. Na specializovaném pracovišti teď u nich odborníci provedou takzvané odkyselení. Díky němu se proces stárnutí a rozpadu papíru zbrzdí. Životnost takto ošetřených materiálů se může prodloužit až o desítky let.

Článek

Na záchranu knižního fondu Národní knihovny zatím ministerstvo kultury posílalo v posledních deseti letech asi milion korun ročně. Za ně bylo možné odkyselit několik stovek knih. Jak ale upozorňuje šéfka odboru ochrany knihovních fondů v Národní knihovně Petra Vávrová, jde o kapku v moři. Svazků a dokumentů, které takzvané odkyselení potřebují, je kolem sedmi milionů.

Aktuálně má Národní knihovna k dispozici 6 milionů korun, které vyčlenil resort kultury. Za ně se podaří vdechnout nový život asi 8–10 tisícům svazků.

Odborníci z Národní knihovny knižní fond pravidelně testují, pomocí měření hodnoty pH zjišťují, jak velká je hrozba, že se papír postupně začne rozpadat. A trochu paradoxně – více jsou ohroženy novější svazky.

„Po roce 1845 se změnila technologie výroby papíru a ten papír se začal vyrábět z nekvalitních surovin, dřevitých látek a podobně. V současné době za těch necelých dvě stě let degraduje, vznikají tam kyselé látky, a tím pádem se papír začne rozpadat,” vysvětluje důvody, proč k překyselení knih dochází, Petra Vávrová.

Proces odkyselení trvá asi dva dny, pak musí knihy odpočívat ve speciálních komorách, poté jsou přiváženy zpět do depozitáře Národní knihovny ve zvláštních boxech, které je chrání proti prachu. Celý proces je finančně velmi nákladný, tím spíš, že v Česku zařízení, které by záchranu knih tímto způsobem umožnilo, zatím není. Plány na výstavbu odkyselovací linky zůstávají na papíře. Projekt, na kterém by se mohla podílet vedle české i Slovenská národní knihovna, zatím zelenou nedostal. Přitom by se podle Petry Vávrové takto otevřela šance na záchranu archivních dokumentů, které podle zákona není možné za hranice převážet a které, podobně jako knihy, podléhají zkáze.

Svazky často nevyčíslitelné hodnoty se musí přepravovat velmi opatrně. „Snažíme se utajit i ten den, kdy se odvážejí za hranice, aby to bylo i bezpečné,” dodává Vávrová.

Necelé čtyři tisícovky svazků, které se teď pokoušejí zachránit odborníci v německém specializovaném centru, by se měly do Národní knihovny vrátit začátkem října. Pak musí projít zvláštním testováním, jestli při samotném odkyselování nedošlo třeba k rozpití některých ilustrací nebo částí textu. Hned potom se na převoz nachystají další knihy, znovu několik tisíc.

Podrobnosti zjistíte v úvodním videu.

Rozhovor je součástí ranního vysílání Televize Seznam. Pořad Letní ráno startuje každý všední den v 8 hodin.

Doporučujeme