Hlavní obsah

Šéfové firem: Letos čekáme vlnu krachů, byznys se vzpamatuje za rok

Foto: Pexels.com

Ilustrační foto.

Ředitelé českých firem jsou výrazně optimističtější než během předchozí krize. Návrat na předpandemickou úroveň však očekávají většinou až příští rok. Jako největšího strašáka vidí šéfové nekvalitní zákony.

Článek

Víra ředitelů českých firem v růst výnosů vlastních firem je letos vzhledem k okolnostem pandemické krize poměrně vysoká.

Vyšší výnosy než loni očekává celkem 71 procent oslovených šéfů. To je sice méně než v uplynulých letech (průměr let 2015 až 2020 činil 81 %), zároveň však jde o výrazně optimističtější výhled, než jaký ředitelé nabízeli během recese v letech 2012 a 2013 (58 %, respektive 59 %).

Vyplývá to z finálních výsledků 12. ročníku českého průzkumu názorů generálních ředitelů PwC CEO Survey, kterého se v březnu 2021 zúčastnilo 260 ředitelů českých firem.

„Výsledky, zejména část značící důvěru v růst výnosů vlastních firem, působí vzhledem k situaci optimisticky a restart ekonomiky by mohl být poměrně rychlý. Opírají se jak o roční zkušenosti a adaptaci firem samotných, tak i o příznivé signály ze světa spojené hlavně s vakcinací. Například ve Velké Británii je vidět, že s rostoucí proočkovaností populace přibývá i zakázek a byznys se vrací do kondice,“ interpretuje data z české CEO Survey 2021 řídící partner PwC Jiří Moser.

Optimismus ředitelů v CEO Survey tradičně znamená dobrou zprávu i pro českou ekonomiku jako celek. Historicky totiž křivku této prognózy kopíruje následně i statistiky naměřený vývoj HDP. Z grafu se výrazněji vymyká pouze ukazatel loňského roku. To souvisí s povahou aktuální krize, kterou nikdo z respondentů loňského ročníku (sběr dat probíhal v prosinci 2019) nečekal.

Výnosy firem hlavně klesaly

Základním znakem současné krize je, že dopadá na různé obory s odlišnou intenzitou. Zatímco 44 procent ředitelů uvedlo, že pandemie covid-19 jejich výnosy snížila, 30 procent zaznamenalo i navzdory těžké celkové ekonomické situaci růst vlastních výnosů. U zbytku zůstaly výnosy obdobné.

Z těch ředitelů, kteří uváděli pokles, očekává 32 procent návrat na předkrizové hodnoty už během letošního roku. Největší část (51 %) očekává předpandemickou formu až v roce 2022. Ještě pozdější návrat na někdejší hodnoty potom očekává 17 procent ředitelů.

Aktuální CEO Survey řešil také to, jak rok pandemie změnil byznys jako takový. Nadpoloviční většina (58 %) uvádí, že covid-19 zasáhl jejich dodavatelský řetězec. Celou pětinu (20 %) dokonce donutila pandemie systém dodavatelů změnit, 12 procent respondentů upřesnilo, že vyměnilo zahraniční dodavatele za lokální.

Více než polovina ředitelů (51 %) uvádí, že je covid-19 donutil zaměřit se více na zákazníky či odběratele v Česku. Za dostatečnou označilo státní pomoc zasaženým podnikům 44 procent ředitelů. A konečně: celých 94 procent ředitelů předpokládá, že letošní rok přinese zvýšenou míru insolvencí a konkurzů.

„Vládní moratorium na podávání insolvenčních návrhů na čas sejmulo z firem tlak a tím také snížilo počet insolvencí, který je v současnosti výrazně pod normální hodnotou. Dá se ale očekávat, že krátce po uvolnění současných opatření přijde vlna krachů a restrukturalizací firem, které už nyní technicky insolventní jsou. Budeme tedy pravděpodobně svědky situace, kterou z minulé krize nepamatujeme. Většina firem bude těžit z oživení, ale zároveň se podstatná část společností bude snažit odvrátit svůj krach,“ říká partner PwC a expert na restrukturalizace Petr Smutný.

Největší problém je pandemie? Nikoliv

Zajímavý je i pohled na hrozby, kterých se šéfové obávají. Zatímco na globální úrovni podle předpokladů zvítězila jako hrozba číslo jedna pandemie a v západní Evropě a Severní Americe se na vrcholu umístily kybernetické hrozby, čeští CEOs mají v této kategorii vlastního „vítěze“.

Celkem 81 procent ředitelek a ředitelů totiž uvedlo, že se nejvíce obávají „nekvalitní legislativy a jejích těžko předvídatelných změn“. Do první pětice hrozeb se dostala pandemie (obává se jí 78 % českých ředitelů), přílišná regulace (77 %), dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců (71 %) a rostoucí daňové a odvodové zatížení (71 %).

„Nekvalitní legislativa může vyústit v řadu problémů, jako je například výklad nových zákonů závisející na vlastním uvážení jednotlivce nebo náklady spojené s přizpůsobením novým zákonům, jež však mohou být vyššími instancemi později zrušeny. Na seznamu potíží hrozících pro firmy je i nejistota daňové politiky. Zatímco vlády jednotlivých států zasahují do chodu byznysu pomocí podpůrných balíčků, generální ředitelé sledují kumulaci dluhů a jsou si vědomi toho, že změny v překombinované daňové politice jsou nevyhnutelné. Od fyzických i právnických osob se bude očekávat, že splatí svůj podíl,“ komentuje hrozby vnímané řediteli vedoucí partner daňových a právních služeb PwC Česká republika Jan Tokarski.

O PwC a CEO Survey 2021

CEO Survey je soubor dat a analýz, který ukazuje, jak se na svět dívají přední představitelé významných firem.

– Průzkum a následná studie řeší jak tradiční ekonomické otázky tvořící souvislou časovou řadu, tak i aktuální témata.

– Globální síť PwC letos připravuje 24. průzkum názorů generálních ředitelů, česká verze tento rok vznikne podvanácté.

– Celkem se do letošního ročníku zapojili ředitelky a ředitelé 260 českých firem, odpovídali převážně během března 2021.

Společnost PwC

– Je sítí firem s více než 284 tisíci lidmi ve 157 zemích světa.

– Poskytuje auditorské, daňové a poradenské služby.

Hrozba nekvalitní legislativy zaznamenala meziroční růst o 17 procentních bodů, větším „skokanem“ se v očích českých ředitelů stala už jen obava z vysoké inflace (meziročně stoupla o 37 %), které se obává 53 procent respondentů. Naopak o 29 procentních bodů poklesla obava z růstu mzdových nákladů.

Obecně je však pro celou tuto širokou otázku příznačné, že se čeští ředitelé celkově jmenovaných hrozeb obávají v absolutních číslech mnohem méně než jejich protějšky ze světa. Dobře je to vidět právě například na pandemii, které se v globálním průzkumu obává 91 procent ředitelů, kdežto v českém „jenom“ 78 procent. Velký rozdíl je potom tradičně u obavy o kyberbezpečnost, které se na globální úrovni bojí 85 procent ředitelů, kdežto v Česku jen 49 procent.

Doporučované