Hlavní obsah

Školní učebnice se změní. Stereotypizují Romy

Foto: Tomáš Ščuka

Jak fungují předsudky v českých učebnicích? V kapitole o demokracii a menšinách je obrázek stereotypizující Romy.

Ministerstvo školství se na jednání s nakladateli domluvilo, že se změní části školních učebnic, kde dochází ke stereotypizaci Romů. Odborným garantem bude Muzeum romské kultury.

Článek

„Romové uznávají jiné hodnoty než většinové obyvatelstvo České republiky.“

„Velice významná je pro ně rodina. Obvykle žijí se svou početnou rodinou pohromadě v jednom domě nebo v jedné čtvrti.“

„Říká se, že Romové mají rytmus v těle, většina z nich krásně zpívá. Hudba byla a dodnes je zdrojem jejich obživy.“

To je jen pár vět z textu jedné školní učebnice, který se věnuje Romům. Odborníci upozorňují na to, že jde o stereotypní popis, jenž se navíc v různých obdobách opakuje i v dalších učebnicích.

„Jde třeba i o pozitivní generalizující předsudky. Stále tak v učebnicích nacházíme, že Romové mají biologický předpoklad k tomu být dobrými tanečníky a hudebníky. To je samozřejmě stereotyp, protože kupříkladu já zpívat tedy neumím,“ vysvětluje na jednom jednoduchém příkladu zjednodušující pohled na Romy v českých učebnicích Tomáš Ščuka.

Spíš žádná než stereotypní zmínka

Loni k tomuto tématu představily Rada Evropy, Romský vzdělávací fond a Institut Georga Eckerta výsledky společného mezinárodního šetření ve 20 evropských zemích. Právě Ščuka zpracovával jeho českou část. Výzkum se zaměřil na analýzu zastoupení Romů ve školních osnovách a učebnicích používaných na druhém stupni základních škol a na středních školách.

Základním problémem ale nebyla ani tak stereotypizace jako spíš mlčení. Z 38 českých učebnic zeměpisu, dějepisu a občanské výchovy se nějaká zmínka o Romech objevila jen v 11, většina textů se věnovala genocidě Romů v souvislosti s holocaustem za druhé světové války. Jen pro dokreslení – v učebnicích se objevilo v souvislosti s Romy pouze 7 obrázků a hned 3 z nich vůbec nesouvisely s tématem kapitoly a podporovaly stereotypy.

Foto: Tomáš Ščuka

Ukázka jednoho takového příkladu. V textu se řeší podmínky pro život Romů v ČR. Obrázek je ale stereotypním vyobrazením romské menšiny.

„Důležitý je rozsah témat, protože Romové, to není jen historie. Je tedy nutné identifikovat v učebnicích tematické oblasti s potenciálem zmínit Romy, ať už jde o geografii, demografii, chudobu, vzdělání, diskriminaci, nebo veřejné zdraví. To jsou všechno témata, kde by Romové mohli být zmiňováni, ale zatím nejsou,“ myslí si Ščuka.

Z toho důvodu přijala v září Rada vlády pro záležitosti romské menšiny usnesení, aby ministerstvo školství zajistilo rovnocenné zobrazování menšinových skupin v učebnicích a zároveň iniciovalo setkání se zástupci autorů a vydavatelů učebnic.

Učebnice se budou měnit

Toto setkání proběhlo v pondělí 26. dubna a ministerstvo školství připravilo plán na úpravu budoucích učebních textů. Garantem bude Muzeum romské kultury.

„Na jednání byla dohodnuta spolupráce ministerstva školství a Muzea romské kultury v oblasti odborného posuzování nových učebnic v oblasti témat týkajících se Romů a také odborné podpory pro autory učebnic. O výsledcích jednání bude informována Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Jednání s nakladateli a romskými odborníky budou dále pokračovat,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Tato praxe s autorizací učebnic od ministerstva školství přitom funguje už dnes, a to i ve spolupráci s Muzeem romské kultury, avšak podle výsledků mezinárodního šetření nedostatečně. Ostatně o tomto procesu schvalování učebnic mluvil už na zářijovém zasedání rady vlády ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Jaroslav Faltýn.

„Muzeum romské kultury je už více než deset let subjektem, který má posuzovat učebnice z hlediska romské tematiky. Ale přibližně v posledních pěti letech nám nepřišla snad ani jediná učebnice na posudek,“ vysvětluje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Z jednání na ministerstvu školství vyplynulo, že úřad bude do budoucna v tomto postupu důslednější. Zároveň je ale na stole plánovaná revize rámcových vzdělávacích programů.

„Do nich by se měl dostat bod, který tam doposud chybí, a to jakési penzum informací o dějinách a kultuře Romů. Na tom panuje shoda, takže věřím, že se to v revidovaných rámcových vzdělávacích programech objeví,“ dodává Horváthová.

Problémem jsou zastaralé učebnice

Podle Ščuky by ale bylo vhodné, aby přípravu učebnic zaštiťovalo nejen Muzeum romské kultury, ale celá platforma romských, ale i dalších organizací.

„Systémové řešení je na ministerstvu školství. Záleží na tom, která doporučení vezme za svá a jakým způsobem je implementuje. V tomto směru může být přidanou hodnotou širší nezávislá platforma romských a neromských organizací, ale i jednotlivých odborníků,“ dodává Ščuka.

Podle nakladatelů školních učebnic ale není na starých textech důvod nic měnit. Jsou v souladu s aktuálními rámcovými vzdělávacími programy a schválené ministerstvem školství. Na druhou stranu je tady prostor upravit tvorbu učebnic nových.

„Učebnice je třeba přepracovávat teprve tehdy, když nevyhovují aktuální podobě Rámcového vzdělávacího programu. Pokud je řeč o učebnicích našeho nakladatelství, ty jsou s jeho požadavky v souladu, a žádné přepracovávání proto nepřipravujeme. Dosavadní úpravu, tak jak je formulována v průřezovém tématu Multikulturní výchova, považujeme za dostačující. Nicméně dílčím změnám jsme otevřeni,“ říká šéfredaktor Pedagogického nakladatelství Prodos Daniel Ševčík.

V tom se s ním shoduje i další účastník pondělního jednání na ministerstvu školství a jednatel stejnojmenného nakladatelství Jiří Fraus.

„Naše diskuse byla otevřená, věcná a směřovala spíše do budoucna. Ministerstvo školství informovalo o tom, že jistě dojde k nějakým změnám v rámci připravované revize Rámcového vzdělávacího programu, která se chystá na rok 2023,“ říká Fraus.

Velkým problémem je podle zakladatele Nakladatelství Fraus především současná praxe na základních i středních školách, ty totiž používají klidně 15 let staré učebnice, které pak nemohou postihnout dynamický vývoj debaty ohledně problematiky menšin, migrace obyvatel a jejich začleňování do většinové společnosti.

„Školy mohou velmi těžko reagovat, když musí pracovat s učebnicemi, jejichž obsah nereflektuje aktuální stav společnosti. Přičemž změna by byla velmi jednoduchá. Stačí se podívat k našim jižním sousedům do Rakouska, kde žáci dostávají nové aktuální učebnice každý rok nejen na základních, ale i na středních školách,“ nabízí řešení Fraus.

Doporučované