Hlavní obsah
Online

Slovensko uzavře většinu prodejen, omezení se dotknou i hotelů

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

9. 12. 2020 6:26
aktualizováno • 9. 12. 2020 22:27

Vývoj situace ve světě v souvislosti s koronavirem sledujeme online.

Článek

Co byste měli vědět?

- Slovensko kvůli šíření koronaviru od 21. prosince na nejméně tři týdny zavře většinu prodejen. Již od tohoto pátku nebudou moci restaurace podávat jídlo ani na terasách, od pondělí pak klienti hotelů a návštěvníci lyžařských středisek budou muset mít negativní výsledek testu na koronavirus.

- Kvůli vysokému počtu nakažených začíná ode dneška v Bavorsku platit nouzový stav. V celé spolkové zemi u západních hranic s Českem bude omezen volný pohyb obyvatel a v ohniscích nákazy se bude muset dodržovat i noční zákaz vycházení.

- Německá kancléřka Angela Merkelová podle serveru Spiegel plánuje Německo po Vánocích uzavřít do tvrdého lockdownu.

  • Turecko uvedlo celkový počet nákaz koronavirem, přes 1,5 milionu

    Turecké ministerstvo zdravotnictví dnes poprvé oznámilo celkový počet potvrzených nákaz koronavirem od počátku pandemie covidu-19, který v této zemi s 83 miliony obyvatel přesáhl 1,5 milionu. Informovala o tom agentura Anadolu. Turecká vláda dříve neuváděla celkové počty všech dosud potvrzených nákaz, od července do listopadu zveřejňovala jen symptomatické případy.

    „K dnešku jsme provedli 20,3 milionu testů na koronavirus, počet pozitivních případů překročil 1,5 milionu,“ řekl dnes turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. V nejnovější tabulce, kterou zveřejnil, přesný počet všech případů uveden není, je v ní ale celkový počet 558 517 pacientů od počátku epidemie v zemi.

    Za posledních 24 hodin se v Turecku potvrdilo 31 712 nákaz koronavirem, z toho symptomatických případů bylo 6213. Úmrtí s covidem-19 přibylo podle ministerstva ve statistikách za poslední den 217, což je dosud nejvíce ze den v této zemi.

  • Izrael chce denně naočkovat 60 tisíc lidí

    Premiér Benjamin Netanjahu večer řekl, že Izrael chce denně naočkovat 60 000 lidí a začne se 27. prosince. Druhou dodávku vakcíny má podle něj Izrael obdržet ve čtvrtek. Netanjahu požádal Izraelce, aby se všichni nechali naočkovat, a řekl, že on bude mezi prvními. Podle něj dostanou očkovaní přednost v přístupu do některých objektů, například do nákupních center. Dodal, že konec pandemie je na dohled, ale vzhledem k aktuální epidemické situaci bude možná Izrael muset v příštích dnech znovu zavést určitá omezení.

    „Této vakcíně věřím. Očekávám, že dostane potřebné (regulační) schválení v nadcházejících dnech,“ uvedl Netanjahu ráno při ceremonii na letišti.

    Pfizer a BioNTech podle listopadové dohody mají Izraeli poskytnout osm milionů dávek své vakcíny, kterou Británie začala v úterý očkovat jako první na světě.

  • V Británii i Francii vzrostl denní počet nakažených koronavirem

    V Británii za posledních 24 hodin přibylo 16 578 potvrzených případů nákazy koronavirem a 533 úmrtí s covidem-19. Čísla dnes zveřejnil specializovaný vládní web. Ve Francii se podle zdravotního úřadu SPF za poslední den nákaza potvrdila u 14 595 lidí. S covidem-19 jich 296 zemřelo. V obou zemích je oproti úterý počet nových nakažených vyšší.

  • Kanada si od Pfizeru objednala 20 milionů dávek vakcíny

    Kanadské regulační úřady dnes jako třetí na světě schválily široké nasazení vakcíny proti covidu-19 vyvinuté společnostmi Pfizer a BioNTech. Premiér Justin Trudeau již dříve prohlásil, že očkování novou látkou začne zřejmě příští týden, napsal server televize CNN. Kanada s asi 37,5 miliony obyvatel si od Pfizeru objednala 20 milionů dávek, které vystačí na naočkování deseti milionů lidí. Ve smlouvě si však stanovila možnost objednat dalších 56 milionů.

    Jako první člověk mimo klinické testy dostala vakcínu v úterý žena v Británii, kde úřady preparát schválily již minulý týden. Od té doby nasazení látky povolil také Bahrajn.

    Bezpečnost očkovací látky nyní posuzují také Spojené státy, jejichž úřady by ji mohly schválit do konce tohoto pracovního týdne. První pacienti v USA by tak mohli dostat dávku již o víkendu.

  • Ropu táhnou nahoru zprávy o vakcíně a slabý dolar

    Ropu dnes táhne nahoru naděje na oživení poptávky díky zprávám o vakcíně proti covidu-19 a slabý dolar, který ji zlevňuje odběratelům používajícím jiné měny. Americká měna je na 2,5letém minimu.

    Cena severomořské ropy Brent krátce před 17:00 SEČ vykazovala nárůst o zhruba procento na 49,33 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu přidávala zhruba 0,9 procenta a prodávala se za 46,02 dolaru za barel.

  • Milánská univerzita: SARS-CoV-2 byl v Itálii už loni v listopadu

    Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byl v Itálii už v listopadu 2019. Vyplývá to ze studie Milánské univerzity, o níž dnes informovala agentura ANSA. Dosud se uvádělo, že první případ covidu-19 se v Itálii potvrdil koncem letošního ledna u dvou čínských turistů. Právě v Číně se tento koronavirus loni prokázal poprvé, a to koncem roku 2019.

    Studie univerzity z Milána uvádí, že koronavirus SARS-CoV-2 se potvrdil u čtyřletého chlapce, u něhož se lékaři loni v listopadu domnívali, že má spalničky. První příznaky se u tohoto hocha projevily 21. listopadu 2019, měl kašel a rýmu. Pozdější testy ukázaly, že šlo o koronavirus.

    Dosud uváděnými prvními dvěma případy covidu-19 v Itálii byli dva čínští turisté, kteří přijeli do Itálie letos 23. ledna z čínské provincie Chu-pej, jejíž metropole Wu-chan byla prvním ohniskem této nákazy. Koronavirus byl u nich zjištěn v Římě 30. ledna.

  • Rakouští politici vyzývají k účasti na hromadných testech

    Rakouští vládní politici vyzývají občany, aby se zúčastnili hromadného testování na koronavirus. Není o něj totiž zdaleka takový zájem, jaký čekali, informovala dnes agentura APA. Například ve Vídni, která má téměř dva miliony obyvatel, se od pátku do dnešního poledne nechalo otestovat jen 113 637 lidí. Tři testovací centra přitom zvládnou otestovat až 150 tisíc lidí denně.

    Plošné testování po vzoru Slovenska začalo v Rakousku v pátek. Kromě hlavního města začaly jako první testovat i západní spolkové země Tyrolsko a Vorarlbersko. V nich už akce skončila a podle agentury APA se nechala dobrovolně otestovat asi třetina místních obyvatel. Ve Vídni se lze nechat zdarma otestovat až do neděle. Ve zbývajících spolkových zemích se začne testovat v následujících dnech.

  • Kypr kvůli covidu od pátku zavře obchodní centra a restaurace

    Kyperská vláda dnes oznámila, že v zemi se od pátku do konce roku uzavřou obchodní centra, bary a restaurace, mše se budou moci konat jen bez věřících. Důvodem je opětovné zhoršení epidemie covidu-19 po předchozím uvolnění restrikcí. Kypr v úterý zaznamenal 419 nových případů nákazy koronavirem a pět úmrtí, nejvíce od začátku epidemie, napsala AFP.

    Po krizovém jednání vlády změny oznámil ministr zdravotnictví Konstantinos Ioannu. Obyvatelé ostrova jsou zdarma testováni, výsledky ukázaly, že „virus je všude, ve všech městech, vesnicích i okresech“, uvedl ministr podle AFP.

  • Slovensko uzavře většinu prodejen, omezení se dotknou i hotelů

    Slovensko kvůli šíření koronaviru od 21. prosince na nejméně tři týdny zavře většinu prodejen. Již od tohoto pátku nebudou moci restaurace podávat jídlo ani na terasách, od pondělí pak klienti hotelů a návštěvníci lyžařských středisek budou muset mít negativní výsledek testu na koronavirus. Na konci prosince by větší podniky měly začít s pravidelným testováním svých zaměstnanců. Oznámili to dnes představitelé slovenské vlády a hlavní hygienik.

  • Evropská léková agentura se stala terčem kybernetického útoku

    Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že se stala terčem kybernetického útoku. Podrobnosti o jeho rozsahu nesdělila, případem se podle ní již zabývá policie.

    Unijní léková agentura, která sídlí v Amsterdamu, se nyní zabývá mimo jiné podmínečnou registrací vakcín proti covidu-19 pro trh Evropské unie. Ve zrychleném řízení studuje podklady, které ke svým očkovacím látkám dodaly farmaceutické firmy Moderna a Pfizer/BioNTech. Podle dřívějšího prohlášení by o jejich podmínečné registraci mohla EMA rozhodnout na konci prosince, respektive počátku ledna.

  • V barcelonské zoo se koronavirus potvrdil u čtyř lvů

    V barcelonské zoologické zahradě se potvrdil koronavirus u čtyř lvů, informoval tento týden deník El País. Podle něj jde o vzácný případ nákazy virem SARS-CoV-2 u velkých kočkovitých šelem, dosud se podle španělského deníku zjistil jen u tygrů a lvů v zoo v New Yorku. Tam byl potvrzen letos v dubnu za první vlny pandemie covidu-19.

  • Česká firma vyrábí papír odolný vůči koronaviru, budou z něj bankovky

    Severočeská firma chystá výrobu světově unikátního papíru, na kterém nepřežije koronavirus. Z papíru se budou vyrábět bankovky, uplatnění může nalézt v nemocnicích a v obchodech by mohl nahradit stávající papírové sáčky na pečivo.

    Více v článku:

  • Němci při omezení pohybu přibrali v průměru o kilogram

    V důsledku jarních karanténních opatření Němci patrně přibrali v průměru o více než kilogram. Vyplývá to ze studie německého Institutu Roberta Kocha (RKI). Průměrný index tělesné hmotnosti BMI se podle údajů institutu od dubna do srpna zvýšil o půl bodu.

    „Tělesná hmotnost a index tělesné hmotnosti (BMI) se zvýšily od zavedení kroků, které omezují setkávání,“ napsali podle agentury DPA autoři dnes zveřejněné analýzy. Opatření se podle RKI patrně odrazila ve stravovacích a pohybových návycích.

    Průměrný Němec v období od dubna do srpna minulého roku vážil 77,1 kilogramu, zatímco ve stejném období tohoto roku už to bylo 78,2 kilogramu.

  • Francouzské lyžařské resorty odvolaly proti nařízení zavřít vleky

    Proti nařízení, že o vánočních prázdninách mají být lyžařské vleky mimo provoz, se dnes francouzské lyžařské resorty odvolaly ke Státní radě, která působí jako poradní orgán výkonné moci a nejvyšší soud pro správní záležitosti. Rozhodnutí se čeká do konce týdne.

    Vláda dříve rozhodla, že zimní střediska mohou během prázdnin fungovat, ale vleky a lanovky musí zůstat stát. Prezident Emmanuel Macron je pro to, aby se běžný provoz v zimních resortech rozběhl až v lednu, protože se obává nárůstu infekcí koronavirem.

  • Británie vyšetřuje možnou alergickou reakci na covidovou vakcínu

    Britské zdravotnické úřady vyšetřují dva případy nepříznivé odezvy na vakcínu proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech, které se vyskytly v den zahájení hromadného očkovacího programu. Současně doporučily lidem, kteří v minulosti zažívali výrazné alergické reakce, aby očkování touto vakcínou nepodstupovali. Dnes o tom informovala agentura AP.

    Představitel britského zdravotnického systému NHS Stephen Powis řekl, že úřady konají na základě doporučení regulatorní lékové agentury MHRA. „Jak je u nových vakcín běžné, MHRA z preventivních důvodů doporučuje, aby se lidé s častými alergickými reakcemi nenechávali očkovat,“ řekl Powis.

  • Dobrovolníci v ruském Irkutsku pomáhají vozit lékaře k nemocným

    V Rusku si mnoho lidí, kteří jsou kvůli příznakům covidu-19 v izolaci a zavolají si domů lékaře, aby se nechali otestovat či zkonzultovali své potíže, stěžovalo, že na příjezd odborníka bylo potřeba čekat dlouhé hodiny a někdy i dny. V sibiřském Irkutsku připadalo na jednoho lékaře poskytujícího domácí konzultace denně 20 i 25 obchůzek. Velmi často se stávalo, že zdravotníci se kvůli nedostatku automobilů na klinikách vydávali k pacientům pěšky. To se však změnilo, když začali lékaře k nemocným vozit dobrovolníci, píše dnes agentura AP.

    Sedmatřicetiletý irkutský podnikatel Vadim Kostěnko na nápad přišel tak, že se bavil se zdravotníky a ptal se jich, co by jim za dané situace nejvíce pomohlo. K zapojení do projektu pak Kostěnko vyzýval obyvatele města i firmy na Facebooku. „Rozhodl jsem se poslat auto s řidičem. (…) Dnes bude práce pro některé lékaře v Irkutské městské nemocnici č. 1 o něco snazší,“ napsal na sociální síť. Do dvou týdnů se mu přihlásilo 100 lidí a iniciativa dostala k dispozici 22 aut. V prosinci se do projektu s názvem Pomůžeme společně doktorům zapojilo 3 000 dobrovolníků v 10 ruských regionech.

  • Nákup vakcíny podle Rúháního ztěžují americké sankce

    Americké sankce ztěžují Íránu nákup léků a zdravotnických potřeb ze zahraničí, a to včetně vakcíny proti covidu-19. Podle agentury AP to dnes řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Írán, který má přes 80 milionů obyvatel, je koronavirem nejpostiženějším státem Blízkého východu. Nákaza se tam od začátku pandemie potvrdila u více než milionu lidí, z nichž na 50 000 zemřelo.

    Americký prezident Donald Trump v roce 2018 jednostranně odstoupil od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015, v níž se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Washington od té doby zavedl vůči íránskému bankovnímu sektoru a klíčovému průmyslu s ropou a zemním plynem tvrdé sankce, jež mají na íránskou ekonomiku ničivý dopad. Minulý týden Írán uvedl, že pracuje na vlastní vakcíně. V lednu ji chce začít testovat na lidech. Země zároveň plánuje nakoupit 20 milionů dávek očkovací látky ze zahraničí.

Sdílejte článek