Hlavní obsah

Sněmovna znovu nedokončila debatu o zdanění náhrad církvím

15. 3. 2019

Sněmovna znovu nedokončila debatu o zdanění náhrad církvím (Video: PSP ČR)

Návrh už zamítl Senát, proti je i část poslanců z řad vládní koalice.

Článek

Sněmovna ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu o elektronických neschopenkách a už se k němu nevrátili. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.

Na nynější schůzi se Sněmovna k hlasování o předloze komunistických poslanců zřejmě nedostane. Debata by mohla pokračovat v úvodu schůze příští, která začne v polovině dubna.

„Kdo má chuť na kávu, může klidně odejít,“ upozorňoval dnes Benda poslance ještě před tím, než se pustil do četby. Autoři brožury, jak z ní poslanec ODS citoval, pokládají zdanění za opětovné znárodnění majetku církví a náboženských společností bez náhrady.

Před Bendou dokončil svůj projev komunistický poslanec Miroslav Grebeníček, který zahájil k předloze už v úterý. „Když Senát odmítl návrh, většina senátorů se místo věcného posouzení uchýlila k ideologickým klišé,“ prohlásil Grebeníček. Náhrady církvím označil za dar „prokorupční vlády“ Petra Nečase (ODS). Požadavek na zdanění „nemravných“ náhrad je podle Grebeníčka oprávněný a spravedlivý. Ambice a finanční nároky katolické církve jsou v zásadním rozporu s hodnotami, k nimž se hlásí, řekl.

Poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka zaspekuloval o tom, že koalice dnes neměla ve Sněmovně dost hlasů k tomu, aby senátní veto přehlasovala. Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Má ale podporu také u SPD Tomia Okamury. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc.

Restituční zákon schválený za bývalé Nečasovy vlády počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Doporučujeme

Reklama