Hlavní obsah

Soud o dotacích pro Agrofert se může protáhnout na několik let

Žalobu na Evropskou komisi vládě přinesl na pondělní jednání vlády ministr zemědělství Miroslav Toman.

Reklama

5. 2. 2020 20:13

Vláda v pondělí rozhodla o podání žaloby na Evropskou komisi, kterou se Česká republika postavila za koncern Agrofert. Od vstupu do EU podalo Česko už 17 žalob, ve sporech ohledně zemědělských fondů je celkem úspěšné.

Článek

O tom, jestli Česko uspěje se žalobou Evropské komise kvůli zemědělským dotacím pro Agrofert, se může rozhodnout až za příští vlády.

Podobné případy, které posuzuje Soudní dvůr EU, se totiž nezřídka vlečou i několik let.

O žalobě, která míří proti zastavení dotací pro koncern Agrofert z evropského fondu pro rozvoj venkova, rozhodla vláda – jak zjistil Deník N – v pondělí. Šlo o peníze za poslední čtvrtletí roku 2018 a první loňské čtvrtletí, dohromady více než šest milionů korun.

Platby byly pozastaveny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Babiše, který podle unijních právníků nepřestal ovládat Agrofert ani poté, co holding převedl ze svého přímého vlastnictví pod svěřenské fondy.

Že se na verdikt o žalobě podané kvůli Agrofertu může čekat celé roky, připomíná řada příkladů.

Soudní dvůr například dodnes definitivně nerozhodl o žalobě, kterou Česko podalo na Evropskou komisi ještě v březnu 2015. Tehdy Praha napadla nařízení Bruselu, že musí uhradit 53 milionů korun za nevybrané clo za dovoz zapalovačů z východní Asie.

Tribunál Soudního dvora EU, který o podnětu rozhodoval, dospěl k prvnímu verdiktu až v červnu 2018 a žalobu odmítl. Česko se odvolalo a podalo takzvaný kasační opravný prostředek. Konečný verdikt však Soudní dvůr stále neoznámil.

Nejméně s rokem musí vláda počítat i v lepším případě, tedy pokud u soudu uspěje v první instanci – jako se to Česku podařilo loni v prosinci ve sporu o návaznost kontrol zemědělských dotací. Žalobu v této věci stát podával v srpnu 2018.

Funkční období současné vlády skončí po volbách, které by se měly konat v říjnu 2021.

S návrhem podat kvůli dotacím Agrofertu žalobu, přišel na vládu ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Nevymyká se to vůbec jakémukoliv jinému postupu v minulosti,“ zdůraznil.

Žaloba je „nejlepší cestou“ i podle ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána jeho instituce nesouhlasí s tím, jak komise vykládá české právo. „Tento problém je dlouhodobý a výkladový,“ řekl.

Podat takzvanou žalobu na neplatnost aktu EU umožňuje členským zemím Smlouva o fungování EU. Česko zatím k takovému kroku sáhlo sedmnáctkrát. Zemědělských fondů se podle údajů Ministerstva zahraničí týkalo šest z nich, z toho ve čtyřech případech již bylo řízení ukončeno, dvě řízení stále běží. „Ve všech čtyřech ukončených případech sporů týkajících se zemědělských fondů byla ČR s žalobou úspěšná,“ uvedla mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Každá žaloba k Soudnímu dvoru se podává písemně. Následuje písemná odpověď žalované strany a pak další kolo písemných vyjádření. Zpravidla si soud ještě vyslechne argumenty obou stran při ústním jednání.

Žalobu podá vládní zmocněnec, který Česko zastupuje u Soudního dvora. Už od roku 2008 je v této funkci Martin Smolek, v současnosti také náměstek pro právní a konzulární sekci na Ministerstvu zahraničí.

Právě Smolek vládě doporučil, aby podání žaloby schválila.

V odpovědi na dotazy Seznam Zpráv zmocněnec zdůraznil, že Evropská komise zastavila platby k několika projektům ještě předtím, než skončila auditní šetření o Babišově střetu zájmů. „Sama komise na jednání minulý týden uznala, že její rozhodnutí je minimálně z části neopodstatněné. Protože ho ale dosud nezrušila a nám končí 10. 2. lhůta pro podání žaloby, musíme tak učinit,“ uvedl Smolek.

Podle Michala Říhy z katedry evropského práva Právnické fakulty UK se však nedá předem počítat s tím, že Česko uspěje. „Obecně platí, že Soudní dvůr EU straní spíše komisi,“ řekl Říha Seznam Zprávám.

Podle něj je Soudní dvůr mezi odborníky považován za jakýsi motor evropské integrace.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované