Článek
Dobytím základní skupiny v Konferenční lize bez ztráty bodu se dosud mohl pochlubit jen anglický West Ham United, jenž v loňském vydání pokořil Anderlecht Brusel, Silkeborg a Steauu Bukurešť. A následně pak soutěž vyhrál, ve finále v pražském Edenu porazil italskou Fiorentinu.
Plzeň tedy vyrovnala rekordní zápis.
Má ovšem takovou hodnotu, když jde podle úrovně o třetí kontinentální soutěž a navíc probíhá teprve třetí ročník? „Vůbec bych to nezpochybňoval,“ odmítá jakékoli podobné náznaky Pavel Horváth, jenž zažil éru největšího vzestupu plzeňského klubu a výrazně se na něm podílel. „Musíte vyhrát šest zápasů proti zahraničním soupeřům, z toho tři na jejich půdě,“ předkládá, co je k historickému zápisu zapotřebí.
„Je obdivuhodné, co kluci dokázali,“ skládá hold svým následovníkům.
Asie a umělka
Za nejtěžší prověrku, kterou Viktoria zvládla, považuje výhru v kazašské Astaně ve druhém hracím dnu, kdy západočeský tým otáčel vývoj zápasu a na úvodní gól domácích zareagoval dvěma trefami v rozmezí pěti minut. „Cestuje se daleko, až na asijský kontinent, k tomu umělka,“ přímo se Horváth otřepává z podmínek, které museli hráči zvládnout.
Z hlediska věhlasu soupeře pak v zahraničí zazvonila následná výhra na záhřebském stadionu Maksimir, kdy se z pokutového kopu trefil útočník Tomáš Chorý. „Chorvatský fotbal má velký zvuk, takový výsledek se počítá,“ přizvukuje Horváth, jenž svým příjmením (a tedy i původem) má tomuto evropskému regionu hodně blízko.
Ale všechna vítězství jsou cenná, ať z pohledu finančních bonusů, nabírání prestiže, příspěvku do českého koeficientu. A pakliže skupinu ovládne kdokoli bez ztráty bodu, jde o rekordní historický zápis.
Nenápadný pracant
Už samotný pohled na konečnou tabulku vypovídá, že plzeňský tým drželi brankáři, ať už zkušený Jindřich Staněk, nebo mladíček Viktor Baier, jenž si v A mužstvu zapsal premiéru na horké půdě v Záhřebu. Jediný inkasovaný gól svědčí o jejich výkonech, ale i výborné obraně.
Hodnotné rovněž je, že se v každém utkání podařilo Plzni skórovat. „Tomáš Chorý a ‚Rafa‘ Durosimni odváděli výbornou práci pro celé mužstvo,“ upozorňuje Horváth. A údernost Viktoria neztratila, ani když se oba zranili a trenér Miroslav Koubek musel nasadit jiné hráče.
Někdejší kapitán a tvůrce hry však vyzdvihuje záložníka svého ražení. „Lukáš Kalvach, to je tahoun,“ ukazuje Horváth na hráče, který má na výsledcích výrazný podíl. „Pořád jen u něj slýchám: dobrý, dobrý, dobrý. Ale ono to je skvělé, právě proto, že nemá žádné výkyvy,“ dokládá.
