Hlavní obsah

Fotbalový blázinec v Rotterdamu

Slavia vedená Jindřichem Trpišovským si přivezla z Rotterdamu nadějný výsledek 3:3.

Reklama

8. 4. 6:53

Fotbalový komentátor Jaromír Bosák popisuje okolnosti, za nichž Slavia Praha remizovala 3:3 v úvodním zápase čtvrtfinále Evropské konferenční ligy na hřišti Feyenoordu Rotterdam.

Článek

Říká se, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Ale vyprávějte to fotbalistům Slavie. Ti se v průběhu této sezony utkají s Feyenoordem Rotterdam hned čtyřikrát. Třetí díl tohoto seriálu přinesl včera na stadionu De Kuip velkou zábavu a taky nejednomu přihlížejícímu pocuchal nervy.

Červenobílí proti červenobílým, tak to bylo podle klubových barev, slávisté museli pochopitelně k zápasu naklusat ve svých modrých dresech určených pro venkovní utkání. V domácím prostředí budou mít při odvetě pro změnu výhodu oblíbeného ustrojení svěřenci Jindřicha Trpišovského.

Kouč Slavie se opět musel zahledět do lexikonu fotbalových kouzel, protože mu z různých důvodů chybělo hned deset hráčů. Tudíž se v základní sestavě objevil Ondřej Kúdela, uprostřed hráli Talovierov, Holeš a Traoré. Naopak jen na lavičku se posadil nejlepší střelec týmu Lingr. Na tu lavičku, která se hemžila slávistickými mladíky, jejichž jména zatím neznají ani mnozí pravověrní fanoušci vršovického klubu. Ze zkušenějších plejerů byli připraveni na střídání už jen Tecl a Madsen.

Začátek utkání dost připomínal první zápas těchto soupeřů v Rotterdamu v rámci základní skupiny Konferenční ligy. Domácí tahali za zjevně delší konec provazu. Což potvrdili gólem v desáté minutě. Slavia rozehrávala roh, načež inkasovala z rychlého protiútoku. Trenérská noční můra v přímém přenosu. Nedůslednost při bránění Sinisterry se vymstila, střelou na přední tyč byl zjevně zaskočen i gólman Kolář, který opět dostal přednost před Mandousem. Poté začali hráči Feyenoordu vládnout zápasu, zatímco slávisté mířili výkonem do podpalubí. Naštěstí rotterdamští další šance nevyužili, vytěžili z převahy jen ránu Kökcüho do břevna, další pokus Sinisterry (mimochodem po dalším povedeném brejku, který se rozvinul po rohovém kopu Slavie) zlikvidoval Kolář. Český mistr měl velké potíže při bránění kolem vlastního pokutového území, několikrát jeho hráči zazmatkovali, nejvíce se do vzájemných kolizí dostávala dvojice Kačaraba–Oscar. Po nějakých dvaceti minutách se konečně slávisté nadechli a začali myslet i na hru dopředu, byť je brzdila celá řada nepřesností.

Za týden se bude hrát v Edenu. Jsem na sto procent přesvědčen, že zápas neskončí 0:0.
Jaromír Bosák, fotbalový komentátor

I tak se ale nakonec gólu dočkali, těsně před přestávkou. Je třeba dodat, že kdyby zápasy Konferenční ligy byly pod kontrolou VAR tak jako utkání Evropské ligy nebo Ligy mistrů, branka Olayinky by nemohla platit, protože Sor se snažil dorážet z jasného ofsajdu. Ale kde není VAR, není dovolání. Pochopitelně že tento okamžik nepotěšil nikoho v domácích řadách. Najednou se hřiště zahalilo oblakem nervozity a vystupňovaných emocí, což vyústilo v hromadnou strkanici po ukončení prvního dějství. Hodně aktivní byl v této vřavě Olayinka, a proto jsem se hodně lekl, když jeho směrem mířila následná červená karta z ruky tureckého rozhodčího Melera. To by tak ještě scházelo. Kdo by si nevzpomněl na zápas Slavie v glasgowském Ibrox Parku. Ještěže se ukázalo, že ona červená patřila asistentovi trenéra domácích a na Olayinku i jeho největšího soupeře v šarvátce, gólmana Marciana, zbyly karty žluté.

Ve druhém poločase se děly velké věci na obou stranách. A hodně k nim přispěl střídající Lingr. Vnesl do hry potřebnou drzost a schopnost prosadit se. Ukázalo se, že Trpišovský dobře ví, co dělá, když ho vpustil do hry až po pauze. Najednou přišla na trávník změna, na kterou nebyl Feyenoord nijak zvlášť připravený. I proto se Lingr stal architektem výstavby druhé gólové akce, když připravil centr, z něhož sice nedokázal Bah skórovat, ale následný Schranzův centr našel před brankou Sora a slávistický expres se mohl radovat ze svého šestého gólu v Konferenční lize. Na pět zápasů to není marná bilance. Do té doby se „Jirka“ zvěčnil v zápise o utkání jen dvěma vynucenými žlutými kartami, které obdrželi po zákroku na něj oba stopeři Trauner a Senesi. Přece jen, nejsou nejrychlejší a museli si ve dvou soubojích, kdy hrozilo, že jim Sor frnkne, pomoci nedovoleným zákrokem.

Když není VAR

Sorovi se určitě hrálo lépe než v ligovém utkání v Plzni. Měl daleko více prostoru a mohl uplatnit svou největší přednost – rychlost. Škoda, že k oněm plusovým vlastnostem ještě tak úplně nepatří přehled a jistota v zakončení. Krátce po vedoucím gólu se mohl znovu zapsat mezi střelce, když uprchl obráncům, řítil se sám na Marciana, ale místo toho, aby zblízka uklidil míč k tyči, spolehl se na sílu a branku výrazně minul. Trest přišel za moment. Po centru z levé strany míč hrudníkem poslal za Kolářova záda Senesi. Kde se vzal, tu se vzal stoper na hrotu. Tento moment poněkud přibrzdil aktivitu slávistů a zase se začal nahoru drápat Feyenoord. I jemu k tomu pomohla absence VAR, protože zákrok na Holeše ze strany Pedersena byl jasně penaltový, uvnitř pokutového území. Ale nepískalo se. Na žádné dohadování s rozhodčím nebyl čas, hrálo se stále ve vysokém tempu. Nestranný divák se musel bavit, fanoušci spíše vzpomínali, do které kapsy si schovali léky na srdce. Těm slávistickým mohl ulevit Olayinka, hlavičkující z výborné pozice těsně vedle.

Velmi špatný moment si vybral brankář Kolář osm minut před koncem. Schranz se sice skvěle vrátil ve sprintu přes celé hřiště s útokem soupeře, ale poté zbytečně fauloval před vlastním pokutovým územím, takže se narodil volný přímý kop z nepříjemné pozice. K míči se postavil Kökcü a využil hned dvou velikánských chyb slávistů. Zaprvé se trestuhodně rozestoupila dvoučlenná zeď, což se prostě nesmí stát. Pokud má někdo obavu z toho, že ho trefí soupeřova střela, a odskočí od kolegy a ještě se otočí zády, musí být od jakékoli zdi vyhnán na desítky metrů. Je nebezpečím pro vlastní branku. Druhá chyba jde za Kolářem. Kökcü neposlal na jeho branku nijak prudkou střelu. Pravda, míč se snášel k tyči, sklouzl se na mokrém trávníku, ale i tak bylo Kolářovou povinností střelu zlikvidovat, což se bohužel nestalo a Feyenoord šel podruhé do vedení. Ze skvěle rozehraného mače najednou nezbývalo sešívaným v rukou nic. Upřímně, už jsem si myslel, že vzhledem k tomu, jak blízko je konec zápasu, tak třetí tým nizozemské ligy vedení udrží. Ale jsem hodně špatným prorokem.

Bez Holeše by bylo zle

Muži reprezentující Slavii nic nevzdali a tlačili se za vyrovnáním. Už bez Tomáše Holeše, který musel střídat pro silnou křeč ve stehně. Myslím, že všichni členové týmu se modlí, aby nešlo o nějaký větší svalový problém, protože Holeš je v současné době naprosto nezastupitelným hráčem. Dokazoval to i včera. Podstoupil velké množství vítězných soubojů, získával míče, dokázal rozehrávat, rotterdamským se nedařilo přes něj přecházet, jen ke své oblíbené střele zdálky se tentokráte Holeš nedostal. Pokud by měl v tomto období, kdy Slavia odehraje pět veledůležitých zápasů během velmi krátké doby, vypadnout byť jen na týden, českému mistrovi by se velmi přitížilo.

Slávistům v Rotterdamu vyšly konce obou poločasů. V době, kdy už vypršelo čtyřminutové nastavení, kopali hosté poslední rohový kop. Míč se nakonec dostal k Traorému. Slávistický záložník stál na hranici malého čtverce zády k brance a zvolil to nejlepší možné řešení. Nikterak se nerozpakoval a poslal míč patičkou za brankovou čáru, a zařídil tak plichtu 3:3. Pravda, remíza toho moc směrem k odvetě neřeší, ale když po ní sáhnete v závěrečné vteřině, je namístě spokojenost.

Za týden se bude hrát v Edenu. Jsem na sto procent přesvědčen, že zápas neskončí 0:0. Oba týmy chtějí hrát dopředu a dávat góly. Na druhou stranu Slavia dá venku tři banány, a stejně nevyhraje, což je škoda. Ale po dvou remízách a jedné výhře Feyenoordu by to už přece mělo vyjít…

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované