Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sportovní novináři si osvojili spoustu výrazů užívaných předtím ve válečné vřavě. Znáte to: útok, obrana, střelba… Bez nich se ve fotbale či hokeji prostě neobejdete. V některých květnatějších sportovních referátech ovšem najdete třeba i artilerie, rakety země-vzduch, snajpry či (gólové) zabijáky.
Přišly dny, kdy na televizních obrazovkách vidíme velmi dobrý důvod, proč se těmto květnatějším příměrům v souvislosti se sportem rozhodně vyhnout. Ta slova totiž na území Evropy opět ožila ve svých původních významech. A nesou v sobě bolest a smrt.
Západ chystá ruskému agresorovi odpověď. Skloňují se slova jako sankce, blokáda, odstřižení. Sport hraje v tom všem samozřejmě zcela okrajovou roli. Na druhou stranu jde o téma, které v té i oné části světa mnohé lidi zajímá a bere je u srdce, je jasně srozumitelné.
Když si obyčejný Rus přečte, pokud se to tedy z ruských médií vůbec dozví, že by jeho země mohla být odstřižena od finančního systému SWIFT, takříkajíc na první dobrou mu to nic nepoví. Až časem pocítí ekonomické následky. Zato když si případně vyslechne, že sborná nesmí na mistrovství světa v hokeji nebo že si kvůli sankcím nezahrají ruští fotbalisté na MS v Kataru, žádný výkladový slovník k tomu potřebovat nebude.
Mnozí se opájeli mylným úsudkem, že Putin s vojsky na ukrajinské hranici jen tak haraší zbraněmi. Skutečný, reálný vpád armády na území jiného svrchovaného státu zaskočil mnohé politiky, natož aby na to měly připravené své scénáře mezinárodní sportovní federace.
Ty teď v potu tváře hledají řešení, jak situaci čelit. V první řadě se samozřejmě nabízí zrušit nebo přemístit veškeré důležité sportovní akce z území Ruska. To je v podstatě nutné už jen z pohledu bezpečnosti a problematické logistiky, letecká doprava do Ruska nyní kvůli válce výrazně ochabla. UEFA už přemístila finále Ligy mistrů z Petrohradu do Paříže, ruské kluby i reprezentace musí hrát až do odvolání „domácí“ zápasy na neutrální půdě.
Před sportovním světem se ale vedle toho otevírá ještě jedno zásadní dilema: Zakázat ruským sportovcům a reprezentačním týmům start na vrcholných sportovních akcích, potažmo v kvalifikacích na ně? Vyřadit je v rámci sankcí případně i z mezinárodních klubových soutěží?
Proti vyřazení ruských sportovců a týmů samozřejmě hovoří klasický argument, že by tak byla uplatněna kolektivní vina. Za skutečnost, že nápad Ukrajiny vstoupit do NATO utopil ruský prezident v krvavé lázni, přece samotní sportovci nemohou, řeknou jistě mnozí. A mají pravdu.
Ať startují, ale ne pod ruskou vlajkou, nabídnou jistě vzápětí „osvědčený recept“. Na olympijských hrách, zimních i letních, se takto postupuje už od roku 2016, a to kvůli skandálu s ruskou antidopingovou agenturou RUSADA, jíž byly prokázány četné manipulace spojené s korupcí, a dokonce vlivem státní moci.
Jak vidno, uteklo šest let a Rusko se v tomto ohledu asi příliš nepohnulo, když sankce spočívající víceméně v tom, že Rusové nesbírají na olympijských soutěžích medaile pod ruskou vlajkou, ale coby členové výpravy Ruského olympijského výboru, zůstávají v platnosti.
Jinými slovy: opatření ve stylu chytré horákyně „Rusko ne, ale Rusové ano“ je v zásadě k smíchu, nefunguje.
Ano, doping není válka. Ale tím spíš. Vidíme, že se pouhá kvazi opatření proklamativního charakteru Rusů prakticky netknou.
Pokud světové společenství chce, aby 146 milionů Rusů snáze pochopilo, že válečné mašinerii spuštěné jejich prezidentem říká zbytek zeměkoule (ano, vím, vyjma Číny či Běloruska) jasné ne, pomůže tomu i absolutní zákaz startu ruských zástupců na vrcholných sportovních akcích.
Pamatuju časy, kdy svět vystavěl blokádu apartheidu. Sportovci z Jihoafrické republiky, kde se politika rasové segregace uplatňovala, na většině šampionátů a na olympijských hrách startovat nesměli. Bezpochyby i tahle skutečnost napomohla, aby i mnozí běloši v JAR pochopili, že svět nepovažuje tohle nastavení jejich společnosti za normální a správné.
Pokud ruští hokejisté nebudou smět přijet na květnový hokejový šampionát do Finska, vyšle to do ruské společnosti signál, který opravdu nepřehlédne a nepřeslechne. Jistěže, prokremelská zmanipulovaná média to samozřejmě budou interpretovat jako další ústrk zkaženého západního světa, který se proti Rusku zlovolně spikl.
Ale jistě bude i dost Rusů, kteří pochopí, že svět nechce hrát s jejich hokejisty proto, že se Putin pustil do války s duchy banderovců, kteří tam podle jeho báchorek vládnou ještě 77 let po skončení druhé světové války.
Není jednoduché zahlédnout zpoza nátěrů propagandy záblesky reálného světa. Jasně čitelný a srozumitelný signál z oblasti sportu tomu může napomoci víc, než by se možná leckomu zdálo. Ale polovičatá „chytrá horákyně“ k tomu nevystačí.
Aby Rusko pochopilo, co mu svět chce sdělit, musí reprezentační týmy této země z vrcholných šampionátů vyloučit.
