Článek
Máte pocit, že vaše dítě ve sportu zaostává proti stejně starým vrstevníkům? Nebo vás štvalo, že vaši soupeři v dětských kategoriích byli vždycky silnější a rychlejší? Nemuselo se vám to jen zdát. Kdy se narodíme, totiž hraje - zejména právě v mládežnických kategoriích - významnou roli. A ovlivňuje úspěch nejen ten okamžitý, ale i dlouhodobý.
Takzvaný relative age effect (RAE; do češtiny překládaný jako vliv relativního věku nebo relativní věkový efekt) pro sportovní výkony popsali vědci již v 80. letech minulého století. Původní teorie, která se zprvu aplikovala na školní výsledky, je dokonce ještě o několik dekád starší.
Jde o celkem intuitivní předpoklad: Pokud se dítě narodí na začátku určitého časového výseku, bude mít - oproti těm narozeným na jeho konci - několik měsíců náskok.
Jinými slovy: Jakmile se v mládežnických kategoriích oddělují sportovci po jednotlivých letech, budou lednoví rodáci o jedenáct měsíců rychlejší, silnější a mentálně vyspělejší než jejich prosincoví spoluhráči a spoluhráčky.
„Rozdíl několika měsíců mezi šestiletými dětmi představuje významnou část jejich dosavadního života. V období puberty se navíc přidávají rozdíly v biologickém zrání. Proto bývá relativní věk nejvýraznějším faktorem především v dětských a časně dorosteneckých kategoriích,“ vysvětluje sportovní psycholog David Kuneš a dodává: „Z biologického hlediska se rozdíly mezi lednovými a prosincovými dětmi postupně stírají během dospívání.“
Jenže dozvuky rozdílů v měsíci narození se významně projevují i v dospělém věku. Studie publikovaná v časopise American Journal of Lifestyle Medicine ukazuje, že počet vrcholových sportovců a sportovkyň klesá s každým kvartálem narození. Nejvýraznější je logicky rozdíl mezi nejstaršími a nejmladšími: Počet narozených mezi lednem až březnem je významně vyšší než těch narozených mezi říjnem a prosincem.
To platí téměř pro všechny sporty: letní i zimní; mužské i ženské; míčové i nemíčové; individuální i týmové. Jedinou výjimkou je podkategorie žen v zimních sportech, ve které vědci žádné rozdíly nenašli.
Ovlivnění trenéři. I když o tom nevědí
Rozdíly jsou velmi dobře patrné i v analýzách konkrétních sportů – například ve fotbale, na který se v tomto článku zaměříme. Jasné výsledky nabízí například metastudie vědců z Brna a Hradce Králové v žurnálu Perceptual and Motor Skills, která spojila data několika milionů fotbalistů. Ta mimo jiné naznačuje, že trenéři (mládeže) nevědomky dávají přednost právě starším dětem. Což pak prohlubuje rozdíly v dalším sportovním vývoji.
„Rodiče i trenéři by měli vědět, že sportovní vývoj dítěte není lineární a že aktuální výkon nemusí vždy odpovídat dlouhodobému potenciálu. Dítě, které je v určitém věku fyzicky méně vyspělé, nemusí být méně talentované. Může jen potřebovat více času, vhodně nastavenou zátěž a podporu v pohybovém rozvoji,“ popisuje Jiří Neumann, šéflékař Českého olympijského týmu.
S tím souhlasí i Kuneš: „Trenér může od některých dětí očekávat více, věnovat jim více pozornosti, poskytovat kvalitnější zpětnou vazbu nebo jim dávat více příležitostí k rozvoji. Tím se jejich náskok dále prohlubuje,“ komentuje sportovní psycholog.
Kuneš tím popisuje takzvaný Pygmalion efekt. Jde o sebenaplňující se proroctví, kdy pokud má trenér například pocit, že jeho svěřenec je šikovný (nebo mu i třeba připomíná spoluhráče z mládí, který skutečně šikovný byl), přistupuje k jeho výchově minimálně podvědomě jinak než k těm, u kterých tento potenciál necítí.
Takové dítě proto dostává více pozornosti, lepší podmínky i například pro chyby a větší prostor pro rozvoj. To mu umožní se opravdu zdokonalovat, čímž v trenérovi posiluje pocit, že jeho instinkt byl správný, a tak do nadějného jedince investuje ještě víc. Kruh se opakuje, efekt posiluje.
Mimochodem tento jev funguje i naopak. Pokud má autorita pocit, že se někdo nesnaží, potenciál nevidí nebo mu třeba jen připomíná vlastního spoluhráče-flákače, chová se k němu jinak. Svěřencovy výkony klesají a i zde má trenér pocit, že mu intuice funguje. Že situaci způsobil, si nemusí uvědomovat ani v jednom případě.
Fotbalový šampionát jako důkaz
Nejmarkantnější rozdíly byly v kategorii žáků mezi 12 a 14 lety a naopak o poznání nižší byl efekt v mladších kategoriích - nejspíše proto, že ti narození v posledním kvartálu mnohem spíše svoji potenciálně profesionální sportovní kariéru v tomto věku ukončí.
Statisticky významné rozdíly jsou patrné i v rámci nejlepších evropských fotbalových lig. Bude ale RAE platit i pro účastníky mistrovství světa, nebo se rozdíly mezi těmi úplně nejlepšími fotbalisty světa na této úrovni setřou?
Podívali jsme se na data účastníků mundialu a došli k jednoznačné odpovědi: I na světovém šampionátu RAE přesvědčivě funguje a rozdíl mezi prvním a čtvrtým kvartálem je i zde statisticky významný.
Zároveň jsme ale narazili na zajímavý paradox. Hráčů narozených v prvních měsících je sice víc, ale ti narození v závěru roku jsou průměrně o dost dražší.
Že se některým sportovcům z absolutní špičky narozeným na konci kalendářního roku daří v některých ohledech lépe, připouští i odborníci. „Jedním z možných vysvětlení je, že sportovci narození později v roce museli od dětství překonávat větší překážky, a pokud ve sportu vydrželi, mohli si vybudovat vyšší odolnost, samostatnost nebo schopnost zvládat neúspěch,“ uvažuje Kuneš. Tyto vlastnosti v nich tak mohly vybudovat schopnosti, které z nich udělaly ceněnou komoditu.
A ještě jedna dobrá zpráva pro později narozené aspirující fotbalisty: Tyto rozdíly se zcela stírají u některých pozic. Zatímco mezi útočníky a záložníky bychom RAE nenašli, u obránců a brankářů jsou rozdíly znatelné.
To může být způsobeno právě tím, že trenéři v mládežnických kategoriích v obraně a bráně preferují silovější a vyšší hráče, což zvýhodňuje dříve narozené. Hypotézu potvrzují i data z mistrovství světa: Dříve narození fotbalisté jsou skutečně o kousek vyšší než jejich kolegové o pár měsíců mladší. Naopak na útočných postech jsou pak rozdíly dané mnohem víc individuálními výkony.
Datové doporučení je tedy jasné: Plánuje vaše dítě hrát profesionálně fotbal, ale narodilo se v závěru roku? Udělejte z něj útočníka. A naopak lednovým, únorovým a březnovým dětem můžete maximalizovat jejich šanci, když je postavíte do brány či obrany.
Jen na datum narození ale určitě nespoléhejte. Důležité totiž je, aby dítě pohyb bavil a hlavně aby mu byť třeba nadějnou kariéru nezastavilo zranění. Jak totiž připomíná Jiří Neumann, zcela zásadní pro sportovní výkonnost je také prevence.
„Pokud školou povinné dítě sportuje systematicky, několikrát týdně, alespoň dvakrát, doporučuji provedení sportovní prohlídky, konzultaci tělovýchovným lékařem, diagnostiku funkčních poruch, dětskou fyzioterapii a rehabilitaci s podporou zdravého vývoje,“ uzavírá šéflékař českého olympijského týmu.
