Yamal bavil, ale Francii rozbili pracanti. Španělsko je ve finále

Hrdina večera: Fabián Ruiz

Když se mluví o Laminu Yamalovi nebo Olmovi, většinou se řeší jejich góly, asistence nebo geniální přihrávky.

Nebyl by problém Yamala označit za hvězdu, protože dobře vletěl do souboje, po kterém se pískala penalta. Vytáhl pár technických skvostů a dal i gól, který neplatil kvůli těsnému ofsajdu. Koukalo se na něj hezky.

Jenže hrdinové zápasu byli jiní. Španělský záložník Fabián Ruiz si uprostřed hřiště počínal jako metronom. Řídil úplně všechno, i když ty nejkrásnější tóny patřily jiným. To samé platilo i o parťákovi Rodrim. Ale když je potřeba vybrat jednoho hráče, je jím Ruiz.

Francie chtěla Španělsko dostat pod tlak. Bylo vidět, že Francouzi chtějí napadat, sebrat míč a hledat prostor, kde číhá Mbappé.

Jenže pokaždé, když se zdálo, že se španělská rozehrávka dostává do problémů, objevil se Ruiz. Nabídl se mezi hráči, převzal přihrávku pod tlakem a jedním dotykem poslal míč tam, kde francouzský blok nebyl připravený.

Žádné gesto navíc. Žádné zběsilé mávání rukama. Jen pohled přes rameno, pár kroků do volného prostoru a další správné rozhodnutí.

Postupně začal Francii brát to nejcennější: naději, že se zápas zlomí.

Když soupeř zrychlil, Ruiz hru uklidnil. Když se Francouzi stáhli, posunul se výš a hledal mezeru mezi zálohou a obranou. Když bylo potřeba podržet míč, nechal soupeře běhat. Když se otevřel prostor, okamžitě hru zrychlil.

Nevyhrával souboje silou a nepotřeboval sprintovat přes celé hřiště. Vyhrával je hlavou. Stal se zásadním mužem španělské sestavy, která elegantně zastavila nejlepší útok na mistrovství světa.

Smolař večera: Lucas Digne

Na návrat na mistrovství světa čekal dvanáct let. Lucas Digne se na turnaj poprvé podíval už v roce 2014, ale to ještě Francie neměla takovou sílu jako v posledních letech. Prohrála ve čtvrtfinále s Německem. Teď měl dvaatřicetiletý levý bek výraznou roli. V semifinále ale měl plnit těžkou misi – hlídat prostor, kde operoval Lamine Yamal.

Nevyšlo to.

Přitom se jednalo o detail, jeden klíčový souboj.

Digne si chtěl ve vlastním vápně zpracovat pro sebe dlouhý míč, jenže těžkou situaci vyhodnotil až moc sebevědomě. Nadzvedl míč jen nad sebe.

Levý obránce neměl přehled, co se kolem něj děje, tak z otočky nakopl Yamala, což znamenalo jasnou penaltu. Španělský kouzelník první dva souboje zápasu nezvládl, skončil na zemi. Působil hodně měkce. Ale tady mu nějaké velké přihrávání penalty vyčítat nejde.

Digne ho nakopl. Tečka.

Dvaatřicetiletý zadák v reprezentaci Francie neprožívá úplně radostné chvíle. Na Euru 2020 se zranil proti Portugalsku, vydržel na hřišti pár minut. Mužstvu došli leví beci a vypadlo se Švýcarskem.

Když Francie vyhrála MS v roce 2018, byl Digne blízko nominaci, ale turnaj nakonec sledoval jen jako zdravý náhradník.

Proti Španělsku nehrál vyloženě špatně a nekazil, na co sáhl. Jen se připletl k situaci, která všechno rozhodla: jeden souboj, jeden zásah do Yamala. Označení smolař mu sedí.

Vyhlídka Španělska pro finále: favorit.

Když proti sobě máte silnou Francii v čele s Mbappém a tahle parta přes 70 minut ani jednou nevystřelí na bránu, musíte být nachystaní špičkově. Jiný verdikt tady padnout nemůže.

Přitom když si vybavíte start turnaje, vzpomenete si na úplně jiný tým, který odchodil bezgólový zápas s Kapverdami. Tehdy Španělsku chyběla šťáva, ale taky to byl moment, od kterého rostlo. Takže vlastně ideální stav.

Čím déle turnaj trvá, tím je tým lepší.

Teď ta nejlepší věc: síla Španělska nespočívá jen v tom, že má Laminea Yamala nebo zkušeného Rodriho. Tým dovede soupeře uspávat dlouhým držením míče, ale zároveň už není tak sterilní jako v minulosti, kdy dokázal uspat i všechny lidi v okruhu tří kilometrů od stadionu.

Když se otevře prostor, přidá rychlost. Proti Francii nejdřív využil Digneho chybu, po přestávce přidal nádhernou kombinaci zakončenou Pedrem Porrem.

Ve finále narazí na Argentinu, nebo Anglii. Ať postoupí kdokoliv, s progresem, který Španělsko dělá, půjde do posledního zápasu jako favorit.

Dobře kontroluje míč. I když ho soupeř zkouší presovat, umí z problému elegantně pláchnout. Začalo působit tak, že přesně ví, co chce v každé části zápasu dělat. To je zásadní posun od remízy 0:0 s Kapverdami.