Psal detektivky, teď trénuje Faery. Pokusíme se Čechy poprvé porazit, říká

Poprvé od dubna 2009 usedl loni v listopadu na lavičku fotbalové reprezentace Faerských ostrovů domácí trenér. Eyðun Klakstein.

„Lidé a fanoušci byli zahraničními trenéry unaveni. Výkony týmu neodrážely to, co obvykle očekávají od faerských hráčů. Organizaci, fyzickou odhodlanost a hrdost na svou zemi a svůj národ,“ popisuje Leivur Frederiksen, sportovní novinář televizní stanice Televarpid.

Klakstein navázal na pětileté kralování Švéda Håkana Ericsona, před ním vedl Faeřany rekordních 2909 dnů Lars Olsen z Dánska, jemuž předcházel Ir Brian Kerr.

Dvaapadesátiletého Klaksteina mají Faeřané za klidného člověka. Považují ho za perfekcionistu. To platí pro fotbal i jiné oblasti života.

„Faerské ostrovy jsou malá země, kde se téměř všichni známe. To má své výhody i nevýhody,“ vypráví Eyðun Klakstein v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak se vlastně z vystudovaného novináře stane fotbalový trenér?

Je to jednoduché. Už jako malý jsem se zajímal o sport, ale také o společnost, politiku či kulturu. To všechno mě přivedlo ke studiu žurnalistky. Tu jsem vystudoval a skutečně se stal novinářem. V médiích, ať psaných nebo rozhlasových, jsem působil mnoho let a bavilo mě přinášet novinky. A od mládí jsem hrál fotbal a vždy jsem se na něm nějakým způsobem podílel – na amatérské a dobrovolnické úrovni, později na částečný nebo plný úvazek. Nejprve jako hráč, následně jako trenér mládeže, jako kouč týmů v nejvyšší faerské lize, trenér národních týmů juniorů a nyní jako trenér áčka.

Čím se cítíte víc? Novinářem? Nebo fotbalovým trenérem?

V první řadě jsem fotbalista. Zcela jednoznačně. Tedy teď už určitě.

Jak často jste měl nebo máte chuť přepsat zpravodajství vašich bývalých kolegů-novinářů?

Faerské ostrovy jsou malá země, a proto také malá společnost, kde se téměř všichni známe. Je důležité, abychom se navzájem respektovali a respektovali i profese ostatních. Mám bohaté zkušenosti v oblasti komunikace a rozumím tomu, jak fungují média. Považuju to za výhodu a své znalosti a zkušenosti můžu využít v trenérské práci.

Dostáváte se s reportéry do sporů? Nebo oceňujete jejich práci a pokoušíte se jim pomoct, protože tu profesi dokonale znáte?

Nesnažím se zasahovat do práce médií, i když mám občas připomínky ke zpravodajství. Jsem k dispozici novinářům a snažím se být maximálně přístupný, protože vím, co ta práce obnáší.

Vaše manželka Bára a dcera Eyðvøra spolu hrály v jednom týmu na klubové i mezinárodní úrovni. Jak byste popsal to, když jste je poprvé viděl spolu v dresu Faerských ostrovů?

Byla tehdy v Lucembursku chladná listopadová noc roku 2012, a když obě společně nastoupily v našem dresu, tak se pro mě proměnila v noc zcela výjimečnou. Skutečně mě zalil obrovský pocit hrdosti. Pokud vím, jsou jedinou matkou a dcerou, které to kdy dokázaly. My na Faerech většinou nic nepřeháníme, jsme klidní, ale tohle bylo neuvěřitelné.

Která z nich byla lepší? Můžete vůbec zůstat objektivní?

Prosím, to po mně nechtějte. Byly skvělé, dokázaly něco speciálního. Jejich společných zápasů jsem viděl desítky, protože spolu hrály první ligu za Klaksvík a společně ji také vyhrály. I toho si samozřejmě cením. Navíc manželka také reprezentovala Faerské ostrovy v házené.

Mimochodem, jak vaše manželka přišla ke jménu Bára? To je totiž česká zkrácenina jména Barbora. Nemá vaše manželka české předky?

Bára je na Faerských ostrovech běžné jméno. Jde o staré severské jméno, které sahá až do severské mytologie. Jméno je poetickou verzí výrazu „mořská vlna“. Nevím o žádných jejích rodinných vazbách na Česko.

Váš syn Heðin působí v Klaksvíku. O čem se doma baví Klaksteinovi? Jen o fotbale?

To určitě ne, protože díky fotbalu jsme se dost podívali po světě a máme možnost srovnávat doma a venku. Ale jelikož celá rodina se věnuje fotbalu a aktivně ho stále hraje, bývá to u nás logicky velké téma. Náš syn Heðin kopal za první tým Klaksvíku a za další kluby. Naše dcera Eyðvør hrála kromě jiného tři roky ve Španělsku, na což jsme velmi hrdí. Zvlášť když si uvědomíme sílu španělského ženského fotbalu a že na Faerech žije jen kolem 28 tisíc žen.

Co vám ukázal jarní vzájemný zápas proti Čechům v kvalifikaci mistrovství světa? A jak se připravujete na odvetu v Tórshavnu?

Česko má pravděpodobně nejlepší bilanci proti Faerským ostrovům ze všech zemí Evropy. V devíti předchozích utkáních jste všechno vyhráli s celkovým skóre 23:0. Náš výkon v desátém zápase (v březnu v Hradci Králové) byl nejlepší. Občas jsme sice byli pod velkým tlakem, ale taky se nám podařilo vytvořit si šance díky protiútokům a naší útočné hře. Dali jsme gól, první v historii, a drželi remízu až skoro do konce. Zápas nám ukázal, že se dokážeme dobře bránit i proti silnému týmu, jako je Česko, a že umíme hrát útočný fotbal v některých pasážích zápasu. Budeme se na to snažit navázat v odvetě. Myslím, že jsme některé ze svých domácích kvalit ukázali i v duelu proti Chorvatsku v září a hlavně teď ve čtvrtek. (Faerské ostrovy deklasovaly 4:0 Černou Horu.)

Jak moc jste si oddechl, když jste se dozvěděl, že proti vám nenastoupí Patrik Schick?

Schick je fantastický hráč a skvělý střelec. V březnu nám dal oba góly a nikdy se nedozvíme, jak by zápas dopadl, kdyby nehrál. Přeju našim soupeřům jen to nejlepší a je mi líto, že se zranil. Hráči jeho kvality by měli být na hřišti, ne na léčení nebo na rehabilitaci. Vím také, že Česko má mnoho vynikajících hráčů, kteří hrají na vysoké úrovni po celé Evropě. I bez Schicka budeme mít v obraně co dělat. Jeho absence pro nás moc nemění. Očekáváme, že to bude velmi těžký zápas, a připravujeme se tak, abychom podali absolutně nejlepší výkon. A samozřejmě se pokusili Čechy poprvé porazit.

Co se vám vlastně vybaví, když se řekne český fotbal?

Silné, disciplinované týmy s velkým talentem. Česko vychovalo několik skvělých hráčů, vždyť kdo by si nepamatoval generaci kolem Pavla Nedvěda, Jana Kollera, Petra Čecha či Tomáše Rosického, kdy jste měli velmi úspěšnou éru. Pro nás jste velkou fotbalovou zemí.

Určitě vnímáte, že vítězstvím nad Čechy byste zdramatizovali vývoj ve skupině ohledně postupu do play off.

Zvlášť po našem vítězství 4:0 s Černou Horou získává vzájemný zápas na zajímavosti. Víme, o co hrajeme, my i vy každý sám za sebe a každý s jedním cílem. Uděláme všechno pro to, abychom proti Česku dosáhli na dobrý výsledek.

Blíží se doba, kdy Faerské ostrovy budou moct uvažovat o průniku na závěrečný turnaj, třeba na mistrovství Evropy?

Ještě nás čeká jeden krok, ale už poslední kvalifikace, speciálně tahle o mistrovství světa v Americe, ukázaly, že už nám moc nechybí. Odehráli jsme šest zápasů, tři jsme vyhráli a tři těsně, skutečně těsně, vždy jen o gól, prohráli. Naše výkony byly velmi dobré. Pracujeme tvrdě jako tým, jsme silní takticky i fyzicky.

Co tedy Faeřanům chybí, aby se ještě víc mohli měřit se silnějšími soupeři, porazili je?

Musíme zlepšit útočnou hru, a to jak v klasické mezihře, tak především v protiútocích. Inkasovali jsme sice pouze pět gólů, ale vstřelili jsme jich jen osm, z toho čtyři ve čtvrtek. Kdybychom vstřelili o dva nebo tři góly víc, každý z nich by nám mohl přinést další bod. Ať už proti Česku nebo Chorvatsku, protože naše zápasy jsou často velmi vyrovnané. Naším cílem je zlepšit se ve všech ohledech. Pokud se nám to podaří, můžeme začít uvažovat o kvalifikaci do velkých finálových turnajů.

Pojďme ještě víc do hloubky. Jistě záleží na hráčské základně, která nemůže být široká, když Faery mají 54 tisíc obyvatel.

Mnoho let jsme hráli nad své možnosti a nadále se snažíme zlepšovat. Aby se to doopravdy podařilo, musíme pracovat na všech úrovních. Tedy rozvíjet mladé hráče v klubech a mládežnických reprezentacích, posílat je do zahraničí, aby se přizpůsobili vyšší úrovni, a neustále zdokonalovat herní koncepci národního týmu. Budoucnost vypadá slibně.

Co je ctností a předností faerských reprezentantů?

Hrajeme jako tým, tvrdě pracujeme, máme odvahu útočit a projevujeme disciplínu a bojovného ducha. Jsme malá země a pouze tvrdou prací a společným úsilím můžeme dosáhnout úspěchu.