Rapl, který se zklidnil. Sparta má kapitána, se kterým si věří na titul

Komplexní fotbalista, který nemá slabinu. Vlastně samé přednosti. Tak charakterizují experti sparťanského stopera Ladislava Krejčího, který vysokou kvalitu dokládá už i v českém reprezentačním dresu.

Jestli má Sparta po delší době dosáhnout na mistrovský titul – a napověděl i středeční večerní zápas Krejčího Sparty proti Viktorii Plzeň (2:1) – bude to hodně i jeho zásluhou. Výborně brání, je neudržitelný při útočných standardních situacích, střílí důležité góly, proměňuje pokutové kopy. Jako ve 114. minutě zápasu proti Plzni, kterým Spartě zajistil srovnání bodů v průběžné tabulce první ligy se Slavií.

Ale Krejčí je především lídrem týmu.

Povahu vůdčí osobnosti měl vrozenou. „Nerad prohrává, má to v sobě,“ prozrazuje Jiří Kučera, jenž Krejčího přezval ve Zbrojovce Brno v jeho 13 letech. „Byl přirozeným vůdcem týmu, dokázal strhávat ostatní,“ odhaluje hráčovu základní vlastnost.

Poznal Krejčího velice dobře, neboť byl rovněž jeho třídním učitelem na základní škole Janouškova. „Učil se dobře,“ připomíná Kučera dobrý prospěch svého žáka. A znovu vypichuje jeho úlohu vůdce kolektivu. „Vysloveně ovšem pozitivní,“ zdůrazňuje Kučera. „Spolupracoval s námi ve škole i v klubu, přes něj jsme předávali naše požadavky ostatním,“ pochvaluje si vzájemnou spolupráci.

K jeho formování přispěla i rodina. „Úplně fotbalová,“ nachází Kučera vhodný příměr. „Má mladšího bratra, také fotbalistu, maminka chodila na všechny zápasy a moc se při třídních schůzkách o syna zajímala,“ poukazuje na obětavé dojíždění z Rosic, odkud rodina pochází.

Ladislava Krejčího od mládežnického věku vnímal i brněnský „guru“ Petr Švancara. „Prošel i Kempem Petra Švancary,“ chlubí se osobním přínosem k jeho rozvoji. Ale umírněným. „Hodně mu pomohla rodina a nastartovala ho Zbrojovka Brno,“ předává adresně hlavní zásluhy do patřičných míst.

Oba muži si pamatují i dobu, kdy Krejčí přešel mezi dospělé. „První šanci mu dal trenér Svatopluk Habanec,“ vybavuje si Kučera. „Už jako mladík ve druhé lize byl rozdílovým hráčem a strhával ostatní, mnohem starší,“ připomíná Švancara, že v Brně vyrůstal fotbalista vysokých kvalit, který překračoval české hranice.

I sparťanští fanoušci, kteří jsou hodně nároční, se shodují, že je Krejčí jednou z nejvýraznějších osobností pražského klubu. Pravý sparťanský kapitán. „Ten požadavek naplňuje,“ přikyvuje Václav Němeček, vicemistr Evropy 1996 a účastník mistrovství světa 1990 v Itálii ještě s federálním výběrem.

Pozici muže s páskou zastával Němeček mnoho let a Krejčího považuje za důstojného následovníka. „Myslí především na tým, žije s ním, výsledek je u něj na prvním místě, umí i komunikovat s fanoušky,“ vypočítá nutné atributy pro tuto funkci.

Dokáže i ocenit, jak se kluk z Brna prosadil ve slavném klubu. „Já přišel z Hradce a vím, jak to bylo těžké zvyknout si v hlavním městě a vydobýt si v týmu pozici,“ vzpomíná Němeček. „Až mě to překvapuje, za jak krátkou dobu se mu to podařilo,“ přidává se Kučera. „Typický kluk z jižní Moravy, ještě s tím svým přízvukem a výrazným slovníkem, to jsem ani nečekal,“ netají.

Rovnice je jednoduchá – jestliže Sparta po devíti letech získá titul, a má k němu po dlouhé době docela blízko, bude to hlavně zásluha jejího kapitána. „Jednoznačný lídr mužstva,“ pronáší Švancara. „Podává výborné výkony, umí i ostatní nahecovat nejen jimi, ale i řečmi,“ rozebírá. „Má velké slovo,“ potvrzuje jeho pozici.

Byla by však vrtkavá, kdyby nepatřil mezi nejlepší hráče týmu. „Strašně těžce se obchází,“ nachází Švancara jeho velkou obrannou devízu. „Velmi pracovitý, poctivý, má obrovský přehled, hlava nahoře,“ přidává další přednosti. „Kopací technika a skvělá hra hlavou,“ nenachází žádnou slabinu.

Není divu, že si Krejčího trenér Jaroslav Šilhavý povolal do reprezentačního týmu. A gólem proti Polsku pomohl Krejčí skolit nejvážnějšího protivníka v kvalifikaci mistrovství Evropy 2024 v Německu.

„I v nároďáku bude výraznou osobností,“ předpovídá Švancara.

Experti rádi zdůrazňují čísla, tedy na kolika gólech se hráč přímo podílí. A ta má Krejčí fantastická. Ve 13 zápasech probíhajícího ročníku ligy – dost utkání vynechal pro zranění – skóroval desetkrát. Z pozice obránce!

Jeho předností je naběhnutí si při standardní situaci, jak to předvedl i proti Polsku. „Všichni vědí, že je skvělý hlavičkář, že se umí před brankou prosadit,“ uvádí bývalý sparťanský brankář David Bičík. „Ale těžko se brání,“ upozorňuje. „Když jde do náběhu, je jako tank a má výborný výběr místa,“ rozebírá. „Je pro Spartu strašně důležitým hráčem, nejen co se týče vlivu na ostatní, ale i gólů,“ souhlasí s ostatními.

K tomu se přidává i spolehlivost při proměňování pokutových kopů, kterou deklaroval jak v nedávném pražském derby se Slavií, tak v utkání na Slovácku. Přestože nepatří mezi nejzkušenější, jsou mu svěřovány. „Na penalty chodí ten, kdo si věří,“ nevidí v jeho věku žádný problém Němeček.

A nevadí, že se této psychiky složité úlohy ujímá jako stoper. „To není o postu, má výbornou kopací techniku a dobře nastavenou hlavu,“ uznává jeho výběr Švancara, jenž v době své aktivní kariéry býval na pokutové kopy také určován. „Kopací techniku měl od malička výbornou a nikdy se nebál,“ přidává postřeh z doby Krejčího zrání jeden z jeho prvních trenérů, Kučera.

Jeho cestu vzhůru však hyzdily excesy, které ho provázely. V prosinci 2020 udeřil ošklivě pardubického Tomáše Solila, dostal za to trest čtyř zápasů. „Omlouvám se, za faul jsem byl po právu vyloučen,“ napsal okamžitě na sociální sítě. „Nebyl v tom úmysl zranit protihráče. Každý souboj chci vyhrát a jdu do všeho naplno, ale to bylo za hranou, uvědomuju si to,“ omlouval se.

Jen se projevila jeho povaha – nikdy se nesmířit s porážkou. „To má v sobě od mládí, do všeho chodí ostře a tvrdě,“ odhaluje Kučera jeho způsob hry, který má Krejčí vrozený. „Ale není zákeřný,“ hájí svého bývalého svěřence.

Navíc Krejčí rád a široce komentuje výroky rozhodčích, čímž také vyvolává jejich nevoli a navyšuje si pověst disciplinárně problémového hráče. „Neumí se smířit s porážkou,“ připisuje Kučera i tohle chování k jeho letoře.

Postupem doby však i v tomto hledu dozrává. „Mám pocit, že se zklidňuje,“ všímá si Němeček. „Není to už úplný rapl, který jde do všeho skluzem a pořád se hádá,“ přidává se Švancara. „Zklidňuje se,“ souhlasí Kučera.

Bude mu to jenom ku prospěchu, protože jeho pověsti hráče, který neudrží nervy, soupeři i využívali. Jako když loni plzeňský Radim Řezník ve vypjatém duelu nafilmoval, že byl Krejčím surově faulován. A ten pak byl po druhé žluté kartě neprávem vyloučen.

Nyní si už ovšem dává větší pozor, aby nezavdal protivníkovi možnost toho zneužít. „Až i na tom zapracuje, bude ještě lepší,“ soudí Švancara.