Výhra Plzně a Slavie, porážka Sparty. Počkejme, jak si Trunda povede

Na rozdíl od jiných rodáků ze Šternberka Davida Krejčího nebo Petra Vrány to David Trunda nedotáhl z malého města u Olomouce s hokejem až do NHL, druhá švédská liga byla pro něj stropem, ovšem o to zajímavější je jeho další profesní dráha. Devětačtyřicetiletý manažer, který působil také v tenise či golfu, se po čtvrteční volbě valné hromady stal prvním mužem českého fotbalu, předsedou Fotbalové asociace České republiky. Až překvapivě suverénně. Dominantně. Od delegátů dostal silný mandát.

Odcházející předseda Petr Fousek ani další kandidát Rudolf Blažek neměli příliš reálnou šanci na úspěch. „Volby ukázaly, že fotbal chtěl změnu. Rád bych přispěl k tomu, aby se fotbal spojil. Chci spolupracovat se všemi a být zástupcem všech fotbalových úrovní. Věřím v týmovou spolupráci a jsem si jistý, že společně dokážeme český fotbal posouvat,“ uvedl Trunda pro web FAČR. „Podpory si velmi vážím. Byla to jedna z prvních věcí, kterou jsem chtěl, aby byl můj mandát silný.“

To však nutně neznamená, že majitel mladoboleslavského ligového klubu (svůj podíl teď dá svěřenskému fondu), je silným předsedou s jasnými názory a konkrétním plánem, jak tuzemský fotbal posunout. Fotbalové prostředí věří, že uplatní kontakty z byznysu jako manažer a dokáže do kasy přitáhnout ještě více prostředků na další projekty – ať už to budou finance partnerské, nebo od státu.

V předvolebních debatách mluvil ovšem spíše v prázdných klišé o sjednocování fotbalu, transparentnosti. Nejvíce tak zaujalo, když v Livesport Daily na otázku, zda je OK, aby ve fotbale, i neformálně, fungovali lidé spojení s érou Romana Berbra, jako třeba Martin Svoboda (Chřestýš), který pracuje v Plzni a účastnil se i teď předvolebních schůzek, odpověděl: „Na tohle vám neodpovím, ta otázka je zvláštní. Pokud ctíme presumpci neviny a máme být féroví, tak si pojďme říct, co je na tom špatně.“

Ta otázka není vůbec zvláštní, nýbrž zcela namístě. Zvláštní byla odpověď, ze které šlo snadno vyčíst, jak si Trunda před volbou nechce rozházet podporu plzeňského šéfa Adolfa Šádka, jak je pro něj důležitá. Berbrovci jako Jan Hořejší nebo Svoboda už by neměli ve fotbale, který chce důvěru veřejnosti, co pohledávat. Je úplně jedno, že má Svoboda na fotbal dobré oko, když ho má i na něco jiného. Realita je však jiná. Oba byli činní i při volbě předsedy a shánění hlasů.

Avšak ten seznam je mnohem delší a je patrné, že fotbal sám se zcela odstřihnout od starých praktik nehodlá, takže se mu těžko pomáhá. Notorik si také myslí, že lahev vodky mu svědčí, i když ho vede do záhuby.

Takže fotbal má předsedu, za kterým stojí Plzeň i Slavia s Jaroslavem Tvrdíkem, tedy silné váhy, ale také předsedu, který není ani schopen na první dobrou bez váhání pojmenovat fotbalové zlo a důrazně se od něj odstřihnout. To neznamená, že nemůže svou práci dělat dobře, až ukázaná platí, počkejme s břitkými úsudky, avšak pochyby a obezřetnost jsou namístě.

„Finální podpora jak Slavie, tak Plzně byla také důležitá, ale stojí za tím celá ta práce, která se odvedla za posledních šest měsíců. Začali jsme v malých klubech, v regionech,“ podotkl Trunda.

Fotbal především jasně ukázal, že liknavého diplomata Petra Fouska už nechce. Dvanáct hlasů v české komoře je výprask, třebaže za sebou má i dost vykonané práce, všechny čtyři roky pod jeho vládou končila FAČR v hospodaření v plusu, což není samozřejmost. Fousek však ztratil podporu mnoha lidí, kteří mu před čtyřmi lety věřili.

Mimochodem, byl mezi nimi i předseda Slavie Jaroslav Tvrdík, který spustil na Fouska ostrou palbu kritiky. Není vyloučené, že podobný osud nemůže potkat také Trundu ve chvíli, kdy se zájmy Plzně a Slavie budou lišit.

Expolitik Blažek, šéf třetiligového Motorletu, za kterým stála Sparta či Jablonec s odsouzeným bossem Miroslavem Peltou, také nebyl silným kandidátem. Znalci prostředí se shodují, že klíčová byla v moravské komoře (ne)podpora Pavla Nezvala, jako v případě zvolení dřívějších předsedů Pelty nebo Fouska.

Kdo vlastně byl silným předsedou? Nepochybně Petr Čech, velká persona s manažerskými zkušenostmi z Chelsea. Anebo Pavel Nedvěd, či Karel Poborský, u kterých je také předpoklad, že nemají zapotřebí být loutkami mocných.

Je smutné, že i volba předsedy největšího sportovního spolku v zemi, kde daleko víc jde o výkonnostní fotbal, všední starosti malých klubů, se mění v boj o vliv a křesla ve výkonném výboru se všemi možnými nátlaky na delegáty, jak je známe třeba z politiky. Jako by nešlo ani o fotbal samotný, ale o nabubřelá ega.

Největší kluby se nedokázaly shodnout na společném kandidátovi, pokus s Tomášem Bártou nevyšel, a tak se kandidatury vzdal předem. Ale ani on by nebyl osobností, kterou by nadšeně přijali fanoušci napříč republikou. Jistě to není to zásadní, funkcionařina je o nekonečném schůzování, kontaktech, manažerských dovednostech, trpělivosti, kachním žaludku, hroší kůži i ostrých loktech. Nedivme se, pokud respektovaní někdejší hráči nemají zájem.

A tak fanoušci řeší, jak mocný je Šádek, jak (bez)mocná je v zákulisí Sparta. Utrpěla porážku, ale ne totální, to by ve výkonném výboru nezůstal Dušan Svoboda, byť je bizarní, že jako člen za kraje a okresy v Čechách. Vliv Ligové fotbalové asociace, profesionálních klubů, bobtná.

Jaké to bude mít dopady na složení komise rozhodčích? Zůstane jejím předsedou Libor Kovařík? Fanoušci řeší i to, jak je možné, že Tomáš Pešír, který nemá na veřejnosti zrovna nejlepší image po nedávném působení v manažerské roli u národního týmu, se stal místopředsedou ve výkonném výboru za českou komoru.

Odpracoval si to, odjezdil si to stejně jako Trunda. Nevynechal ani návštěvu těch nejmenších klubů. Měl na to čas. Uspěl v duelu nad Rudolfem Řepkou, zkušeným funkcionářem z Teplic. Znovu slavil kandidát Plzně a Slavie. Prvním místopředsedou za Moravu se stal Zdeněk Grygera ze Zlína, člověk s působivou hráčskou kariérou, někdejší reprezentant a obránce Juventusu.

„Netajil jsem se tím, že mým kandidátem na předsedu je právě David Trunda. Jsem spokojen, jak volby dopadly, jsem rád i za zvolení Zdeňka Grygery. Budeme mít k sobě blízko, fotbal jsme hráli a máme za sebou i funkcionářskou dráhu. Hodně se těším do práce, výkonný výbor je složený slušně. Doufám, že fotbal společně posuneme dopředu,“ uvedl Pešír.

Doufáme všichni, co máme fotbal rádi. Nejen ten profesionální, ale také v krajích, na okresech, vesnicích. Všude nejlépe bez parazitů na této krásné hře, bezpáteřních sudích a bafuňářů, co si myslí, že samo se to neudělá. Ale nebuďme naivní. V řekách plných rzi a rtuti můžete klidně změnit víru, ale vůdce věřit nepřinutíte. No tak se můžeme hádat nonstop, celý rok, jako by šlo o život, jak zní v refrénu Post-hudby. A ráno se zase uklidnit.

Hodně štěstí, pane Trundo.

Ať fotbalové fauly nejsou tak tvrdé jako nárazy reality do mantinelu.