Článek
Dohadování kolem uhrazení kumulované ztráty 96 milionů z předchozích let v létě skončilo. Definitivně. Město Pardubice se před prázdninami domluvilo s majoritním akcionářem hokejového klubu Petrem Dědkem na kompromisu.
Většinu ztráty uhradí on. Spor o vyšší moc, kterou dříve argumentoval při požadavku na peníze od města, se už neotevře. Dynamo Pardubice bude Dědkovi patřit dvacet let, městu tady postupně klesne podíl v klubu na 13 % a nebude mít zástupce v dozorčí radě.
Město tak podle nové akcionářské dohody neodpovídá za hospodaření klubu a nenese odpovědnost za jeho minulé ztráty. Zůstává mu však právo veta při strategických rozhodnutích.
Miliardář se zavázal, že společnost HokejPCE (vlastníci Petr Dědek a Ondřej Heřman) bude po dobu trvání smlouvy do klubu investovat každý rok minimálně 70 milionů korun (podle staré smlouvy to bylo 15 milionů) a město 24,5 milionu na mládež, k tomu 4,1 milionu na rozvoj mladých hokejistů v B týmu. Smlouva obsahuje i inflační doložku.
„Jednání byla dlouhá a komplikovaná kvůli dvěma rokům v covidu, které rozbily naše plány,“ odvětil na dotaz Seznam Zpráv majitel Dynama Petr Dědek. „Dvacet let je dobrá zpráva. Akcionáři se zavázali, že do klubu nainvestují jednotky miliard,“ dodal.
Anketa
Pardubice se Spartou jsou nejbohatšími celky v Česku. Náklady na platy se v extralize nezveřejňují, ale oba nabízejí na trhu nejvyšší sumy a lákají nejlepší hráče vracející se z ciziny.
„Chceme kromě silné sportovní stránky být i špičkou v marketingu, investovat do technologií. Snažíme se rozvíjet mládež,“ přiblížil základní plány své dvacetileté vize Dědek. „Tohle není vidět hned, potřebujeme nějaký čas. Ale jednotlivé kroky všichni sledujete, časem si je vyhodnotíme,“ doplnil.
Záměr s největší halou na světě platí
Základní linií pardubické budoucnosti je pro Dědka nová aréna. Když poprvé představil koncept, že by se mělo stavět za Pardubicemi, padala odvážná prohlášení o největší hale na světě s kapacitou přes 22 tisíc míst.
Tady je místo, kde by jednou měla stát podle Petra Dědka největší hokejová aréna na světě.
„Ano, to pořád platí,“ odvětil, že se plány neliší. „Věřím, že příští jaro bychom mohli stanovit termín dokončení a dát víc informací,“ řekl Dědek.
Problémem se může zdát, že na místo, kde má nová aréna jednou stát, nevedou koleje. Tím pádem po skončení akce vychází, že při plné kapacitě opouští místo přes dvacet tisíc lidí najednou a výhradně po silnici.
Majitel klubu tady ale zásadní limit nevidí: „Jsou dopravní modely, které se řeší. Máme městskou dopravu, cyklostezky, dostatek parkovacích ploch. Problém je to v každém městě a u každého sportu, kam přijde hodně lidí. Ale je v našem zájmu se postarat, aby byla doprava pro každého fanouška co nejpříjemnější a aby se k nám lidé rádi vraceli.“
NHL se rozpíná do Evropy
NHL se chystá v příštích letech udělat velkou změnu na hokejové mezinárodní mapě. Obnovením akce Světových pohárů by se měla hrát každé čtyři roky i skupina v Evropě. Projekt by se mohl výhledově křížit se zájmy IIHF, která vydělává na mistrovství světa.
Pravidelný turnaj nejlepších proti nejlepším by mohl šampionát hodně oslabit a tím pádem i změnit pozici mezinárodní hokejové federace. Hrozí, že zchudne.
První Světový pohár se má hrát v roce 2028, další by měl vycházet na rok 2032 a sem by mohly už patřit úvahy, že by se nejlepší hráči světa mohli střetnout v Pardubicích. Pokud se povede rozjet a dotáhnout plány s největší halou světa.
Zámořská liga tentokrát volí jiný přístup než v minulosti. Snaží se místní trh lépe monitorovat a najímá si agentury pečující o značku v Evropě. Ty nabízejí médiím unikátní obsah, kontakt přímo s NHL. Liga dokonce otevřela vlastní kancelář, tedy pobočku ve Švýcarsku.
„Ano, už jsme se taky potkali,“ jen tak mimoděk utrousil Dědek. Ale v tuhle chvíli nejde o zapojení českého klubu do plánů NHL.
„Vždycky jsme aktivní, sledujeme, co se děje ve světě a jaké jsou možnosti,“ přidal Dědek. „Hala potřebuje být plná, takže samozřejmě i řešíme, co dělá NHL. Rozjíždí zase Světové poháry, byli bychom rádi, kdyby se nějaká skupina odehrála tady,“ nabídl konkrétní pohled.
„Infrastruktura tady je, letiště máme. V nové aréně byste měli být do deseti minut po okruhu. Jsou to cesty, které sledujeme. Možná se něco povede do Pardubic přivést,“ usmál se Dědek.
Nejedná se ale o rozšiřování NHL do Evropy.
Zatím.
Protože tato cesta je možná ještě vzdálenější než zmíněných dvacet let, na které miliardář má vlastnit klub.
Do Evropy neplánuje expandovat ani daleko bohatší NFL (liga amerického fotbalu). Občas probleskne úvaha o týmu v Londýně, ale pořád se jedná jen o teorii. Aby měla smysl NHL v Evropě, musela by tady založit vlastní divizi ve velkých městech. Vymyslet dlouhé tripy po Evropě a Severní Americe a hlavně spočítat, aby se na takové věci dalo vydělat.
Což je zásadní věc, u které myšlenky vždycky končí. Kdyby se podobný projekt rozjel, nikdy nebude ztrátový, ale měl by předem slibovat jistý výdělek.
V Česku obr, v Evropě ne
Co se týká nejbližších sportovních plánů Pardubic, zůstávají stejné jako v minulých letech: v klubu se upínají k tomu, že jednou se stanou českým hokejovým vládcem. Zatím jim v tom dělá docela neplechu Třinec a Kometa. Ráda by i Sparta.
S velkými plány souvisí i suma, kterou Petr Dědek chce operovat. Rozpočet 400 milionů korun, tedy nejvyšší v historii klubu a pravděpodobně i celé extraligy, komentoval následovně: „Rozpočet je variabilní. Vždycky záleží, kam se dostanete na konci sezony, protože i sportovní výsledek ovlivňuje příjmy a výdaje.“
Částka se totiž může na konci ročníku výrazně lišit podle dosažených výsledků. Pardubice jsou klubem, jenž staví smlouvy tak, že si hráči mohou přijít na výrazné bonusy v případě dlouhé cesty v play off a titulu.
Tím pádem rozpočet může být vyšší. Souvisí s tím ale i výdělek ze vstupného při dlouhé sezoně, který roste. Současně se dá čekat, že plnění od partnerů může mít návaznost na sportovní výsledky.
Rostoucí rozpočet by i v Česku mohl výhledově mířit k půlmiliardě. „Může to tak být,“ připustil Dědek. „Jak se bavíme s kluby ve Švédsku a ve Švýcarsku, ti nejlepší mají větší rozpočty než Dynamo Pardubice. Není to tak, že bychom byli nahoře v rámci Evropy.“
Nejsilnější organizace ve Švédsku typu Frölundy, Färjestadu nebo Brynäs mají podle webu hockeynews.se rozpočet kolem 500 milionů (českých) korun.
Zajímavé na tom je, že se jim daří věc, která v Česku tolik nejde. Třeba Brynäs se vrátilo po jednom roce v druhé nejvyšší soutěži, mocně investovalo do nákupu drahých hráčů a dostalo se jako nováček do finále. Následně vykázalo zisk přes 70 milionů korun.
Ve Švýcarsku se pak u špičkových klubů pohybují částky ještě na úplně jiné úrovni. EV Zug například uvedl na webu, že za poslední sezonu jeho tržby činily téměř 900 milionů korun, ale klub skončil ve ztrátě devět milionů, protože tým vypadl už ve čtvrtfinále. Týmy o svém hospodaření každoročně veřejně informují.
