První zápas sezony a Pastrňák řádil. Boston je jeho, stává se z něj šéf

Čtvrtou sezonu po sobě dal David Pastrňák v otevíracím zápase sezony gól. Pro Boston znamená jistotu. A také naději, že v kádru existuje někdo, kdo dokáže pořád děsit celou NHL. Nezůstalo jen u důležité trefy. Pastrňák pak nahrál na další dva góly.

„Kdybych měl popsat atmosféru kolem týmu před startem sezony, řeknu, že byla dost pesimistická,“ hlásí z Bostonu Seznam Zprávám legendární hokejový reportér Kevin Dupont.

Aby nedošlo k omylu, tady vůbec nejde o Pastrňáka a prognózu jeho výkonnosti. Ta se čeká standardní: špičková. Dupont má na mysli reálný stav, kam se Bruins po letech honby za sedmým Stanley Cupem dostali.

Měnili drafty, tedy budoucnost, za zkušené hráče, kteří měli pomoci vytlačit organizaci za dalším pohárem. Ale na radost z roku 2011 se navázat nepodařilo. Takže se Boston dostal do fáze hledání nových klíčových postav.

První vystoupení sezony proti Washingtonu přesně ukázalo, kde se klub nachází. „Každý se ptá na jednu základní otázku: Kdo bude střílet góly?“ vybízí Dupont.

Jistě, Pastrňák. A dál?

Boston nakonec opustil hlavní město Spojených států s úsměvem. Ale kdyby nepůsobil brankář Jeremy Swayman jako magnet na puky, šlo by spíš o odjezd s bolavou hlavou.

V defenzivě se narodilo dost zmatků, Swayman držel. Vepředu působili Bruins hodně dietně. Klíčová je samozřejmě výhra, na ostatní se po pár hodinách zapomene. Jen obraz zápasu dobře vykresluje poměr střel 35:21 pro Capitals.

Pastrňákův gól, který otevřel skóre, nebyl jeho nejkrásnější trefou v životě. Nebude se o něm dlouho psát a ani se nedostane do sestřihů největších akcí NHL.

Číslo 88 jen hodilo puk na bránu. Obyčejná věc. Jenže Pastrňák přesně věděl kdy, poznal správnou chvíli, kterou výjimeční střelci neumí popsat. Cítí, že teď nastal moment, kdy je potřeba určitou věc provést.

David Pastrňák dal 30 gólů poprvé v sezoně 2016/17, od té doby z výjimečné palby nikdy neslevil a třikrát po sobě překonal 100 bodů. „Očekávám, že to zopakuje i v nové sezoně, i když to bude těžší kvůli problému týmu se střílením gólů,“ čeká Dupont od českého reprezentanta další silný ročník.

„Takže pokud se nedostane přímo na 100 bodů, tipoval bych něco mezi 90 a 95, pokud se nezraní. Tyto počty se mohou změnit řekněme o deset procent podle toho, jak se Bostonu povede přesilovka,“ pokračoval známý novinář.

O NHL píše už od 70. let, pracoval pro prestižní adresy jako Boston Herald, The New York Times nebo The Boston Globe. Od Síně Slávy NHL dostal i cenu Elmera Fergusona, která vyznamenává nejlepší hokejové novináře.

O nejlepších hráčích na světě referoval 50 let. Proto má hodnotu, jak nahlíží na Davida Pastrňáka: „Vždy jsem ho považoval za čestného člověka a extrémně kreativního hráče. Myslím, že se jeho osobnost více projevila, jak si v průběhu let zvykal mluvit anglicky.“

Teď je český útočník osobností Bostonu i hvězdou ligy.

Vždycky se rád bavil, ale teď k zábavě na ledě přijímá i roli lídra klubu. Cítit je to víc a víc v reprezentaci, znát je to v Bostonu. Přirozený vývoj je vidět i v rozhovorech. Poskytl jich už stovky, pořád umí okouzlit vtípkem a nadhledem. Ovšem také se častěji kontroluje, umí mluvit jako lídr týmu.

Historicky k Davidu Pastrňákovi patří něžně bláznivé kousky, žádné maléry, ale prostě zábava. Na MS v roce 2018 s kamarády Davidem Krejčím, Radko Gudasem a Robertem Kousalem zpívali v noci song Terezy Kerndlové Schody do nebe a video kolovalo po sociálních sítích.

Pastrňák s rukou na srdci procítěně pěl: „Jak kámen tíží andělský střílny…“

Najdete hodně případů, kdy uměl odlehčit atmosféru. Kde jiní používají fráze, on nasadí růžové brýle a s novináři laškuje, jak miluje Barbie Girl, že o hit kapely Aqua zrovna přišel, protože zrovna duní v kabině. Historka se váže k zimě 2021 a venkovnímu zápasu na jezeře.

Teď na blbinky není prostor. Boston je totiž jeho, z Davida Pastrňáka se stává šéf.

„Abych řekl pravdu, nikdy jsem Davida za nezkrotného nebo divokého hráče nepovažoval,“ hlásí Dupont. Protože hned s úsměvem přidává: „V 60. a 70. letech měli v týmu několik opravdu divokých postav, takže možná je můj pohled na tenhle termín Big Bad Bruins s jejich výstřednostmi trochu zkreslenější.“

Pravdou je, že tehdy byly normy úplně jiné. Terry O’Reilly uměl přelézt ze střídačky na tribunu a rvát se s fanoušky. Derek Sanderson byl zase klíčový útočník, který si při kariéře užíval alkoholové a drogové party, na rovinu mluvil o nezřízeném životním stylu, vlastnil bar, chlubil se, jak balí dívky.

Z historického pohledu tedy David Pastrňák vždycky byl příkladný mladý muž.

„Jednoznačně bude zajímavé sledovat, zda se jeho osobnost a vůdčí schopnosti teď projeví víc,“ přidává už vážně Kevin Paul Dupont. „Pryč je Brad Marchand. Byl to poslední člen silné skupiny, kterou tvořili ještě brankáři Thomas s Raskem, Chára, Bergeron a Krejčí,“ vypočítává reportér sestavu, která vyhrála Stanley Cup v roce 2011.

Parta stárla a postupně končila s hokejem. Marchand sice hraje, pohár vyhrál, vada na kráse spočívá v tom, že na Floridě.

Boston je tak ve fázi, že do zápasů chodí bez kapitána. „Média zde předpokládají, že jím bude jmenován Pasta nebo obránce Charlie McAvoy. Pro oba bych dokázal uvést argumenty, že to má být zrovna on, oba jsou opravdu dobří kandidáti,“ říká Dupont.

K jednomu by se přiklonil víc: „Asi o trochu víc bych ale osobně upřednostňoval Davida Pastrňáka. Často ukazuje smysl pro humor. No a humor může být velmi důležitou součástí, kdyby se jevil jako problém nedostatek útočné síly.“

V prvním utkání sezony stačilo Bostonu Pastrňákovo umění, jeho ofenzivní kouzla a cit střelce. Česká hvězda má velkou sílu. Jenže ani on nedokáže táhnout ofenzivní produkci sám. To samé platí o Swaymanovi, takový zápřah každý večer brankář vydržet nedokáže.

Bruins musí být postupně lepší, aby ofenzivní hvězdu dokázali využít celou sezonu a neuškvařila se.