Článek
Bylo mu osmnáct a místo toho, aby se chystal na další studia či na výjimečnou sportovní kariéru, vypadal jeho program úplně jinak.
„Pracoval jsem ve skladu,“ vzpomíná Yaxel Lendeborg na časy, kdy celé dny nakládal palety. „Zvykal jsem si na to, protože jsem si myslel, že takhle bude vypadat můj život už napořád. Neměl jsem v hlavě žádné jiné cíle, žádné jiné sny,“ líčil pro list New York Post.
O pět let později je všechno jinak. Sport pořád umí psát výjimečné pohádky, proto je z mládence bez ambicí najednou nová hvězda NBA. Mezi nejlepšími basketbalisty planety vyniká, zkraje listopadu dal za Golden State Warriors v utkání proti Los Angeles Clippers 37 bodů, průměrně jich sází přes 20.
„Něco takového jsem vážně nečekal. Tohle mění úplně všechno,“ pronesl užasle jeho kouč Steve Kerr, jedna z nejrespektovanějších postav světového basketbalu.
Protože nikdy není pozdě. Jak popsal v Lendeborgově story list Wall Street Journal, mladý basketbalista rezignoval na své sny nikoli proto, že by měl smůlu nebo ho trápila zranění - takovému scénáři šel sám dost aktivně naproti. Flákal školu, kvůli špatným známkám ho často ani nenominovali na zápasy.
„A tak jsem si řekl: Je čas čelit opravdovému životu,“ vzpomínal. „Vzhůru do práce. Myslel jsem si, že mám po kariéře.“
Vůbec ne! Lendeborg tím dokazuje, že změna má smysl, i když okolnosti vypadají dost beznadějně. A že rodina opravdu může být kotvou, která vás nenechá odplout do temných vod. V obsáhlém osobním textu pro web The Players’ Tribune, kde sportovci sdílejí své životní příběhy, popsal vskutku osudový rozhovor, který se svojí mámou vedli jednoho večera v autě.
„Bylo mi sedmnáct. Do školy jsem chodil jen v tom smyslu, že jsem ráno prošel vchodovými dveřmi. Pořád jsem hrál po nocích videohry, takže jsem vyučování prospal. Kvůli známkám mě vyhazovali i z basketbalového týmu. Dělal jsem jen absolutní minimum - a často ani to ne,“ napsal. „A pak mojí mámě tekly ty nejopravdovější a zároveň nejsmutnější slzy na světě. Protože mi řekla pravdu. A tím mi zachránila život.“
Ne, neznamená to, že by se od té doby proměnil v premianta. Náprava nepřišla přes noc, dočasně skončil ve skladu, roky flákání se mu nasčítaly. Ale pak měl štěstí. Rok po momentu, kdy mu máma tak vyčinila, se dostalo video s jeho basketbalovým uměním k trenéru Charlesi Harralovi, jenž vedl univerzitní tým Arizona Western.
„Tak vysokého kluka potřebuju,“ řekl si o 206 centimetrů vysokém mládenci. „A máme tady jedno volné stipendium.“
Pro WSJ jeho asistent Kyle Isaacs přiznal, že věděli o tom, jak mizerný Lendeborg byl v docházce i ve známkách. Tím spíš byli v šoku, když se na palubovce rázem měnil v někoho, kdo basketbal pitvá s vpravdě vědeckým zápalem. V náruživého studenta hry.
Sám Lendeborg by nejspíš dodal, že na všem špatném je cosi dobrého. Když totiž kdysi usínal na lavici, na vině byly probdělé noci u obrazovky - většinou u hry NBA 2K. „Pokaždé jsem byl rozehrávačem a tehdy jsem se naučil číst hru,“ popsal.
Zpětně viděno si tedy domácí úkoly nakonec plnil, i když úplně jinak, než si všichni okolo něj mysleli. Měl štěstí na tým, na trenéry. Nakonec skončil v kádru univerzitního obra z Michiganu, s nímž letos vyhrál prestižní NCAA. „Cokoli jsme od něj chtěli, to uměl,“ sklonil se před jeho zápalem tamní trenér Justin Joyner.
Z nuly na sto. Přesně to mají Spojené státy v lásce. „Přitom jsem si před odchodem na univerzitu vůbec nevěřil. Nikam se mi nechtělo, přišlo mi to jako ztráta času. Tohle je sen, užívám si ho krok po kroku,“ říkal po titulu.
A to ho ještě další kroky čekaly. Velké a těžké. Bylo mu 23 let, když se letos zařadil mezi uchazeče o draft. Ten je v Severní Americe ovšem vzhledem k tamnímu zrychlenému vzdělávacímu systému primárně záležitostí sedmnáctiletých a osmnáctiletých. Mladík dominikánského původu vedle nich působil málem jako sportovec za zenitem.
„Pokud je vám třiadvacet, tahle liga vám dává trestné body,“ říká kouč Steve Kerr o nemilosrdnosti NBA.
Přesto si ho Golden State vybralo jako 11. v pořadí. Najednou je parťákem Stephena Curryho, jednoho z nejlepších borců, co kdy drželi v ruce oranžový míč. A přicházejí večery, v nichž se mu chvílemi vyrovná. Třeba při trojkách má úspěšnost 44,3 procenta, což je fantastické číslo, tím spíš na nováčka. Curry, nejspíš trojkařský král dějin, je aktuálně na cifře 45,7 procenta.
Happy end? Ne, tím je něco jiného. Aspoň podle samotného aktéra příběhu.
Zkraje listopadu totiž Lendeborg na YouTube zveřejnil video s krátkým vzkazem: „Tohle je pro Mama Yax.“ Je na něm nový dům v Kalifornii, který mamince koupil. S dojemným dodatkem: „Můj celoživotní cíl je splněn.“
Sladké chvíle, kdy mu nyní v dresu Golden State míč proletí obroučkou, si užívá. Sport miluje, ale jako zásadní vidí něco jiného.
„Žádné gesto nikdy nebude dostatečně velké na to, abych mámě poděkoval za všechnu lásku, oběti a podporu. Zaslouží si to. Tohle je mnohem víc než basketbal,“ dodal sportovní objev podzimu 2026. „A já se postarám o to, aby si to lidé, kteří ve mně věřili, užili se mnou.“
