Hlavní obsah

Nejvíc mrtvých na Everestu v historii. Co se děje na nejvyšší hoře světa

Foto: Archiv Martina Jáchyma, Seznam Zprávy

Český lezec Martin Jáchym se svojí skupinou na vrcholu Everestu.

Himalájská databáze zveřejnila oficiální počet obětí ověřený nepálskou vládou. V roce 2023 na Everestu zahynulo 18 horolezců, což je historicky nejvyšší počet úmrtí za jednu horolezeckou sezónu na nejvyšší hoře světa.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to podobný počet obětí, jaký pohřbil Everest v roce 2015. Jenže tehdy neobvykle vysoký počet mrtvých měla na svědomí lavina, která částečně zasypala základní tábor.

Letos na jaře předběžný záznam z nejvyšší hory světa počítal s 12 mrtvými a pěti nezvěstnými. Nakonec se tragický počet zastavil na čísle 18.

Horolezci, kteří v roce 2023 na Everestu umírali, jsou směsicí šerpů a cizinců. Kromě tří šerpů, kteří byli pohřbeni pádem seraku při práci na zafixování cesty na vrchol, byla všechna letošní úmrtí způsobena vyčerpáním nebo vystavením extrémní nadmořské výšce a chladu.

U jednoho z úmrtí byl i český lezec Martin Jáchym z Jindřichohradecka, který zdolal Everest jako 16. Čech 19. května 2023. Ten řekl Seznam Zprávám, že při výstupu ani sestupu neměl žádné problémy a sám se nakonec dostal bezpečně do základního tábora. Další člen jeho minivýpravy, singapurský kamarád Shrinivas Sainis, však byl po výstupu tak vyčerpaný, že v extrémní výšce zahynul.

Někteří připisují mnoho obětí v letošní sezóně rekordně vysokému počtu povolení, která nepálská vláda vydala. Jiní to považují za důsledek chyb nezkušených průvodců a horolezců.

Nepálští představitelé a sami někteří horolezci ale k tomu říkají, že změna klimatu způsobila letos chladnější počasí než obvykle. Takovou zkušenost měl z jiné části Himalájí i v současnosti nejúspěšnější český výškový lezec Marek Holeček. Dvojnásobný nositel prestižního Zlatého cepínu za prvovýstupy na Gašerbrum I. a Čamlang, zdolal letos s Matějem Bernátem extrémní stěnu Sura Peak (6764 m) a i on popisoval nezvyklý mráz.

Je tu ale možná ještě jedno vysvětlení. Dlouholetí průvodci na horách sdíleli s redaktorem prestižního webu Outside Alanem Arnettem další možný důvod nezvykle smrtelné sezóny. Snižování bezpečnostních opatření méně movitých lezců kvůli tomu, aby ušetřili náklady. S tím pak jde ruku v ruce i filozofie dosáhnout vrcholu „za každou cenu“.

Všechna úmrtí – podobný vzorec

„Kromě tří šerpů v ledopádu a klienta společnosti IMG, který měl pravděpodobně infarkt nebo mrtvici, jsem přesvědčen, že všem ostatním úmrtím bylo možné předejít dodržováním bezpečnostních norem a neustálým dostatečným zásobováním kyslíkem,“ řekl webu Outside majitel průvodcovské společnosti Lukas Furtenbach. Podle něj všechna úmrtí měla podobný vzorec.

Je velmi pravděpodobné, že jde nakonec o kombinaci všech zmíněných faktorů. Obrovský význam dostatku financí pro úspěch na Everestu a zejména bezpečný sestup však potvrdil Seznam Zprávám i Martin Jáchym.

„Velmi důležité je, jaký ‚balíček‘ si lezec u lezecké agentury zaplatí. Základní je jeden šerpa na jednoho klienta. Ale klient může mít i velmi luxusní servis třeba čtyři až šest šerpů, kteří lezce nahoru prakticky vynesou a o všechno se postarají,“ uvedl Jáchym po návratu ze své expedice.

Radek Jaroš, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek, pak upozornil, že i mezi agenturami a šerpy panují značné rozdíly. „Někteří jsou velmi zkušení, někteří mladí a méně zkušení. Také správný výběr agentury může být klíčový. Zjednodušeně čím lepší, tím dražší, ale nikdo nezaručí 100% bezpečný výsledek, protože do hry vstupují různé neznámé veličiny,“ uvedl Jaroš.

Peklo na Šiša Pangmě

Nepříznivý trend na Everestu potvrdila letos i situace na 14. nejvyšší hoře světa Šiša Pangmě (8027 m).

V říjnu tam zahynuli v jeden okamžik hned čtyři lezci, které strhly dvě laviny. Pohřbily těla Američanky Anny Gutuové a Mingmara, šerpy z Nepálu, další Američanka Gina Rzucidlová a nepálský průvodce Tenjen Lama Šerpa nebyli zatím nalezeni a nepálské úřady ukončily záchranné akce.

Dvaatřicetiletá Gutuová a pětačtyřicetiletá Rzucidlová se pokoušely být prvními Američankami, které by zdolaly všech 14 osmitisícových vrcholů. Ale zřejmě nešlo všechno podle pravidel. ​Obě ženy, ač velmi zkušené horolezkyně, prý spolu závodily, aby dosáhly vrcholu první. Navíc to bylo v nebezpečném období lavin. Nezdravá konkurence mezi nimi zvýšila jejich chuť podstoupit velké riziko.

„Poučení je, že zóna smrti není místem pro konkurenci,“ řekla americká horolezkyně Tracee Metcalfeová.

Doporučované