Článek
Pro český basketbal bylo mistrovství Evropy v Rize zrcadlem, jehož odraz nevypadal pěkně. Bez dlouholetých opor Tomáše Satoranského, Jana Veselého a Ondřeje Balvína tým propadl. Pět porážek z pěti zápasů, podprůměrné výkony. Bez vítězství skončili Češi naposledy v roce 2007 ve Španělsku, kde však odehráli jen tři duely. Potom se po dvou absencích vrátili na EuroBasket až v roce 2013 a od té doby mezi elitou nechyběli.
Závěrečný debakl s domácím Lotyšskem 75:109 je nejvyšší porážkou od srpna 2022, kdy tým prohrál v kvalifikaci mistrovství světa ve Francii 60:95. Na velké mezinárodní akci vyšší rozdílem neuspěl naposledy v červenci 2021 na olympijských hrách s USA (84:119).
„EuroBasket 2025 některé hráče vyprofiloval a jiným otevřel oči, co znamená úroveň basketu na nejvyšší úrovni starého kontinentu. Turnaj zároveň ukázal, kde by se český tým ocitl v případě absence nejzkušenějšího rozehrávače a dominantního podkošového dua – míč tolik neputoval pod koš, obrana soupeřů nemusela rotovat, a tím pádem chyběly i otevřené pozice a klid pro střelce na perimetru. Přitom právě tato hra zdobila národní tým více než dekádu,“ říká Seznam Zprávám basketbalový agent Phillip Parun.
Naturalizovaní Američané jako cesta
Bývalý hráč Sparty či Slavie má k tématu co říct. Jeho agentura zastupuje takřka polovinu reprezentačního týmu. Byl u největšího kontraktu českého basketbalisty v historii - 673 milionů korun pro Tomáše Satoranského v Chicagu. Zastupuje jediného Čecha v NBA Víta Krejčího, jehož smlouva v Atlantě dosahuje skoro čtvrt miliardy korun. Část roku žije v USA a část v Česku. Zblízka pozoruje moderní trendy i tuzemské snažení zaplnit díru po končící úspěšné generaci.
„Není náhodou, že většina týmů, které uspěly, mají naturalizovaného Američana. Příklady vidíme v Turecku, Řecku, Polsku nebo Gruzii. Turnaj tedy jasně ukázal, kde se v současné době nacházíme. Důvody, které k tomu vedou, jsou na širší diskuzi. Logické ale je, že musíme nahradit výjimečnou generaci, s níž jsme hráli mistrovství světa, olympijské hry i mistrovství Evropy. Je to přirozený vývoj – a teď bude klíčové, jak se s tím popasuje mladší generace,“ přemítá Parun.
Není pesimistou, ač tuší, že to bude chtít čas. „Současná generace má dobré základy, ale pro úspěšné výsledky na mistrovství Evropy je potřeba mít na paměti, že mladší hráči musejí získávat zkušenosti na mezinárodní scéně – ať už v pohárech, nebo přímo v ligových soutěžích. Tahle generace teprve dorůstá. Viděli jsme ale, že i někteří hráči z domácí ligy měli světlé okamžiky, a právě tyto konfrontace je důležité co nejčastěji vyhledávat,“ zdůrazní Parun.
„Úspěch je vždy přímo úměrný ligám a pohárům, ve kterých hráči nastupují. Top trhy a jejich ligy nelze simulovat. Pokud se podíváme na cestu hráčů z úspěšné olympijské generace, šlo o mix hráčů z top evropských pohárů doplněný o posily ze zahraničních týmů. Takové zastoupení současný reprezentační výběr neměl.“
Domácí soutěž má své problémy. Po deseti letech přišla o generálního partnera, pojišťovnu Kooperativa. Navíc kvůli kauze Motol rezignoval na pozici předsedy České basketbalové federace Miroslav Jansta, klíčový člověk tuzemské košíkové.
Avšak talentovaní hráči stále rostou. Mládenci jako Ondřej Husták, Adam Kejval, Martin Svoboda či Petr Křivánek se budou se zkušenostmi posouvat. „Kdybychom se podívali do minulosti na některé naše hráče nad 200 centimetrů, tak jsme taky museli nemalou dobu čekat, aby dozráli, získali určitou kvalitu a byli schopní být nositeli hry národního týmu,“ porovnává manažer mužských reprezentací Jiří Welsch.
Španělský trenér má zlepšovat mladé
Český tým vyhrál jediný z posledních třinácti zápasů a tak se logicky řeší také pozice trenéra Diega Ocampa, jenž působí i ve španělské Manrese a kritici mu vyčítají, že nemá dost času na zmapování domácí soutěže.
„Já tohle nevnímám jako problém, protože Diego je člověk, který žije, pracuje a dýchá basketbalem 24 hodin denně,“ prohlásil Welsch bezprostředně po posledním zápase na ME. „Ta diskuze a analýza by měla probíhat v širším okruhu lidí, protože nikdo z nás si tu nenárokuje patent na basketbal. Trenér nese zodpovědnost za výsledky, ale tohle není věcí pouze trenéra. Musíme si věci dát do nějaké perspektivy a říct si, kde se národní tým nachází. Jsme ve fázi přestavby, kdy se součástí týmu stali někteří nováčkové a poprvé hráli na takovém velkém podiu. Takže výsledek nevnímám jako výsledek širší reality českého basketbalu, ale hlavně jako zodpovědnost nás všech, mě, trenérů, hráčů, České basketbalové federace, potažmo celé komunity.“
Je to dvanáct let, co reprezentaci naposledy vedl český trenér. Ocampo přišel v roce 2023 se dvěma úkoly - první byl dostat tým na EuroBasket a druhý pokračovat v generační obměně. Zdálo se to jako ideální volba, neboť je uznávaný pro svou práci s mladými hráči.
„První cíl se podařilo naplnit a i přes určité emoce pojďme být pokorní a buďme vděční, že jsme na EuroBasketu vůbec byli,“ míní Welsch. „Jsou země, které mají mnohem větší basketbalovou tradici, silnější ligy, víc peněz v tom sportu a nebyly tady - jako Chorvatsko, Maďarsko nebo Severní Makedonie. Projekt s Diegem byl stavěn minimálně na čtyři roky a teď jsme v poločase. Nejsem zvyklý hodnotit a vzdávat zápasy v poločase.“
Češi měli na EuroBasketu dva cíle - postup ze skupiny a být konkurenceschopní. Ani jeden nenaplnili.
„Nebylo to příjemné zrcadlo,“ uznal Welsch. „Ani já jsem neprožíval příjemné pocity při sledování těch utkání. Hodnotit, jestli umíme driblovat nebo přihrávat, je pro mě až navazující sled věcí, které mi třeba ve hře chyběly. Hrát za reprezentační tým není o tom mít krásné akce, ale je to o tom bojovat, mít hlavu nahoře, nevzdávat se a být na hřišti hrdý, že můžu reprezentovat celý český basketbal. Přiznám se, že mi to tam v některých momentech chybělo víc, než jestli umíme dobře driblovat nebo přihrávat,“ vyčítal.
Někdejší špičkový basketbalista se zkušenostmi z NBA vnímal, že proti většině týmů zaostává Česko ve fyzičnu, v kontaktech. I z tohoto pohledu je škoda, že kvůli zbytečné rozepři s Welschem skončil v reprezentaci dlouholetý tahoun Balvín, 217 centimetrů vysoký borec. A když se kvůli zdravotním potížím omluvila esa z Barcelony Veselý se Satoranským, šance českého týmu notně klesly.
„Viděl jsem, že soupeři hráli a prováděli činnosti v mnohem větší rychlosti než my. A moderní basketbal už smazává stereotypní přemýšlení o jednotlivých pozicích, že tenhle by měl vyvážet míč, tenhle střílet a tak dále. Basketbal dnes hodně maže rozdíly mezi pozicemi a klade důraz na všestrannost hráčů. A v těch dovednostech prováděných v rychlosti v tuhle chvíli nestačíme,“ hodnotil Welsch nepovedený turnaj na svazových stránkách.
Kritiku přijal i Vít Krejčí, hlavní hvězda týmu. „Nebyl to turnaj, jaký jsme si představovali. Naučili jsme se, že nejsme dost dobří a musíme dále makat. Můžeme mluvit o spoustě dalších věcí, ale hlavní výstup je, že se musíme zlepšit. Tohle pro nás musí být budíček,“ apeloval. „Z individuálního hlediska pro mě nebyl šťastný ani jeden EuroBasket. Je to další zkušenost a i ta špatná je k něčemu dobrá, když se na ni ze správného pohledu podívám. Jsem moc rád, že jsem sem přijel. Nelituju toho. I když zápasy byly těžké, moc jsem si hraní s kluky užil.“
V pětadvaceti letech přebírá úlohu klíčového hráče. Na ME hrál také před třemi roky v Praze a Berlíně. Očekává se, že bude plnit roli tahouna, který pomůže nástupcům z nové generace se mentálně připravit na vrcholový basket. Podobně jako to dělali Satoranský, Balvín či Veselý. A před nimi zase generace Welsche, Bartoně nebo Bendy. To byli lídři zocelení top soutěžemi – v NBA, Eurolize.
„Vždycky je pro mě čest reprezentovat Českou republiku, v tom chci do budoucna pokračovat. Chci být součástí budování nového týmu, těším se, co budoucnost přinese. Věřím, že půjdeme nahoru. Každý tým si musí projít těmi špatnými věci, které je motivují do další práce. Nechceme, aby se to opakovalo,“ zdůraznil Krejčí.
Prapor drží jen Nymburk
Parun považuje za zásadní pro posun českého basketbalu, aby měl více týmů v respektovaných evropských pohárech a zároveň více hráčů v prestižních ligách.
„Přál bych si, aby byla naše liga v evropských konfrontacích výrazně úspěšnější – s výjimkou Nymburka, který už roky drží tento prapor v evropských soutěžích. V minulosti jsme měli větší zastoupení v pohárech a zároveň je nutné aktivně budovat hráčskou základnu už od školních let napříč republikou. To úzce souvisí i s infrastrukturou, aby děti měly dostatek hřišť a hal, kde mohou rozvíjet své dovednosti,“ říká.
Basketbal má v Česku pětadvacetitisícovou členskou základnu. Pomáhají i speciální kempy a budování nových hracích ploch, do čehož se zapojil také Krejčí. V Písku za podpory projektu NBA vybudoval krásné venkovní hřiště. Vnímá svůj společenský přesah, roli vzoru pro nastupující hráče. „Je potřeba toho využít a dostat malé děti na hřiště,“ řekl Krejčí v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
A Parun dodává: „Jsem přesvědčen, že máme na čem stavět. A místo ukazování prstem či hledání viníka bych se raději soustředil na budoucnost a na to, jak český basketbal znovu dostat do nejvyšších pater evropské scény.“
