Hlavní obsah

Čína se drží politiky nulové tolerance. Kvůli covidu opět uzamkla obří město

Foto: Profimedia.cz

Personál krizového střediska veze nákup lidem v izolaci. Snímek z Pekingu.

Reklama

27. 10. 19:50

Další čtyři miliony lidí se probudily do lockdownu, který Čína zavedla kvůli rekordnímu nárůstu případů – 50 nakaženým. Přestože je více než polovina čínské populace naočkována, Peking nepolevuje. A lidé jsou stále nervóznější.

Článek

Uzavřením čtyřmilionového města Lan-čou se Čína snaží potlačit šíření varianty delta na svém území. Lidé v oblasti mohou opouštět domovy pouze v naléhavých případech. V okolí Pekingu Čína obdobnou politiku nulové tolerance aplikuje od konce roku 2019, kdy se objevily první případy respiračního onemocnění.

Oproti většině světa, který postupně za své přijímá fakt, že bude nutné naučit se s covidem-19 žít, se Čína stále drží své politiky nulové tolerance. Stále tvrdší omezení uvaluje s železnou pravidelností pokaždé, kdy se v miliardové populaci objeví nakažení jednotlivci.

V úterý Čína oznámila 50 nových případů včetně šesti nakažených právě v Lan-čou – hlavním městě severozápadní provincie Kan-su. Podle prohlášení tamních úřadů musí místní zůstávat doma a veškerý „vstup a výstup obyvatel“ bude přísně kontrolován. Tolerovány budou jen cesty za lékaři a pro základní potraviny. Od úterý je ve městě pozastavená autobusová doprava a taxi služby. Z vlakové stanice nejezdí více než 70 pravidelných spojů včetně těch klíčových ve směru Peking a Si-an.

Přerušena jsou také letecká spojení. Southern Airlines pro agenturu AFP uvedly, že jde o bezpečnostní opatření, které zatím nemá konečný termín platnosti.

Nejnovější čínská ohniska jsou připisována šíření varianty delta, kterou se od 17. října nakazilo 198 lidí. Zdravotní úřady varovaly, že se vzhledem k navýšení kapacit testování zvednou i statistiky nakažených. Za viníky byly v tomto případě označeny skupiny turistů cestujících z Šanghaje do dalších provincií po celé zemi.

Ministr zdravotnictví ve středu uvedl, že tři desítky nakažených eviduje také severní autonomní oblast Vnitřní Mongolsko.

Čína do svých statistik nezapočítává asymptomatické případy. „Tuto vlnu způsobila varianta delta, u některých pacientů jsme zjistili vysokou virovou nálož. To znamená, že je vysoké také nebezpečí přenosu na další skupiny lidí,“ řekl Wu Liang-jou, ředitel centra pro kontrolu a prevenci nemocí.

Omezení vstupu na turistická místa uvalil také Peking, který v úterý nahlásil tři nakažené. Podle Beijing News platí o to přísnější zákaz vycházení pro 23 tisíc obyvatel jednoho bytového komplexu, kde se nákaza projevila u devíti obyvatel. Zavřely také oblíbené mahjongové a šachetní kluby, omezené jsou hromadné sešlosti. V neděli pořadatelé posunuli také maraton, na který se přihlásilo 30 tisíc závodníků.

V porovnání se zbytkem světa se denní statistiky Číny drží významně nízko, úřady však dělají všechno pro to, aby koronavirus z okolí Pekingu zvládly vymýtit v maximální možné míře. Do zimních olympijských her totiž zbývá přibližně 100 dní.

Ve velkém také pokračuje trestání těch, kterým je připisována neschopnost udržet nákazu pod kontrolou. V úterý státní agentura Sin-chua napsala, že o místo přišel stranický sekretář Vnitřního Mongolska za „chabé výkony a implementaci preventivních epidemiologických opatření“. Dalších šest úředníků dostalo trest za „nedostatečnou reakci“, o místo přišel i ředitel místní policie.

Moderní karanténa

V boji proti koronaviru má Číně pomoct budování karanténních komplexů.

Jedna taková třípatrová budova o pěti tisících pokojích vyrostla v jihovýchodním Kuan-čou a očekává se, že by obdobných míst mělo vzniknout hned několik. Sloužit by měla pro přijíždějící do Číny. Ti pak během svého pobytu na izolaci budou moci využívat „5G komunikačních technologií a zařízení umělé inteligence“. Před dveřmi je umístěna kamera. Aby se co možná nejvíce omezil lidský kontakt, bude rozvážky zajišťovat robot, uvedla provinční vláda.

Na systému karanténních hotelů pracovali čínští inženýři necelé tři měsíce. Zatímco ale byla rychlost prací v případě výstavby provizorních nemocnic v roce 2020 oceňována, stavba karanténních center Číňany zneklidňuje. Vše totiž nasvědčuje tomu, že Čína v opatřeních polevit nehodlá, a to i přes to, že je naočkována více než polovina čínské populace.

„Na jednu stranu tady máme experty, kteří tvrdí, že jakmile naočkujeme 85 procent lidí, přijde čas otevřít se,“ uvedl pro stanici Al-Džazíra Jen-čung Chuang z washingtonského centra mezinárodních vztahů. „Na stranu druhou všechna ta opatření naznačují, že se Peking bude politiky nulové tolerance držet i nadále.“

Dva roky čekání

Značně se tak komplikuje život Číňanům, kteří studují nebo pracují v zámoří. Se svými blízkými se neviděli dva roky.

„Žiji v Aucklandu, a když jsem slyšel, že se Nový Zéland otevírá, myslel jsem, že totéž brzy nastane i v Číně,“ řekl pro Al-Džazíru Jang Kuang s odkazem na nedávné oznámení novozélandské premiérky Jacindy Ardernové o ukončení podobné strategie země týkající se nulové tolerance covidu. „Je to skoro dva roky, co jsem naposledy viděl své rodiče, ale směšně drahá letenka a dlouhá karanténa mi ztěžují návrat domů,“ posteskl si Jang nad svými neúspěšnými pokusy.

Pro cestu do Číny je nutné podstoupit dlouhou karanténu, dva PCR testy a test protilátek. Nepříjemný proces ještě ztěžuje doprovodná byrokracie, jako je odesílání formulářů, přístup k výsledkům testů a komunikace s čínskou ambasádou, která vydává „zelený kód“ platný pouze 48 hodin od nástupu do letadla. Karanténní ústupky v Číně neexistují, letenky jsou stále nedostupnější.

„Letenky z Bangkoku do Čcheng-tu stávaly asi 150 dolarů,“ řekl Al-Džazíře čínský občan, který už dva roky čeká v Bangkoku. „Teď bych byl šťastný, kdyby se mi podařilo sehnat letenku levnější než tři tisíce dolarů.“

Délka povinné karantény se liší město od města. Například Šanghaj vyžaduje 21 dní – dva týdny v centralizované karanténě a týden domácí izolace. Města jako Peking pak nad rámec 21 dnů vyžadují týden „monitorování zdravotního stavu“ navíc.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované